Soulmates /GirlxGirl-Clexa/

17. Včerejší oblečení

Eliza:

Brzo ráno mě probudil budík, který mě bdí každý den do školy. Rychle jsem se začala oblíkat a budit Emmu.

„Co jee? Nech mě spát."

„Emmo! Vzbuď se.. musím to tu zamknout a potřebuju ještě domů."

„Nech mě spát.."

„Emmo!" zařvala jsem na ní.

Už mi neodpověděla. Naštvala jsem se a vylila na ní vodu.

„AH! To je ledové!! Elizo? Proč ?" zařvala vylekaně Emma.

„Potřebovala jsem ať se probudíš." řekla jsem vážně.

„Nešlo to méně drasticky?" ohradila se Emma a pomalu se zvedla do sedu.

„Nešlo.. budím tě tu už pět minut a vážně spěchám!"

Emma se zvedla a natiskla se na mě. Rychle jsem ji odstrčila a řekla: „Vážně spěchám."

„Ráno jsem si představovala jinak.." řekla sklesle a posadila se na pohovku.

„Je skvělé, protože jsem s tebou a to je v tuto chvíli dost," sedla jsem si na ní a přitom ji políbila. „ale právě teď potřebuju do školy a nemám tu auto." řekla jsem a zvedla se z Emmy.

„Já ho tu mám. Můžeš si ho půjčit a já to tu uklidím a zamknu."

„Vážně?" otočila jsem se překvapeně.

„Jojo.. tady máš klíčky" podala mi klíče.

„Jsi zlato! tak pa.." řekla jsem a dala ji rychlou pusu.

. . .

Když jsem dojela do školy rychle jsem došla na záchody a začala se upravovat. „Takové rána může mít jen Eliza Taylor." řekla jsem si a vytáhla si makeup a řasenku. Najednou jsem za sebou uslyšela hlas, o kterém jsem si myslela, že už nikdy neuslyším.

„Někdo tu měl rušnou noc. Zmuchlané oblečení, rozcuchané vlasy.." řekla Alycia, která právě vyšla ze záchodu. Otočila jsem se na ní a otevřela pusu dokořán. Rozešla se k umyvadlu a začala si umývat ruce. Já tam jen stala a dívala se co dělá. „a včerejší makeup, který je mimochodem na pokraji apokalypsy." sjela mě letmým pohledem a začala se utírat. „Přeju ti to.." řekla a věnovala mi poslední pohled než odešla. Já tam stála šokovaně s otevřenou pusou a řasenkou v ruce. Najednou mě z šoku vyvedlo zvonění na hodinu. Rychle jsem si zabalila všechny věci a udělala copek. Rozběhla jsem se do třídy a hned zasedla do lavice. Celou hodinu jsem přemýšlela co to vlastně mělo znamenat. „Vážně zavtipkovala o mém makeupu? Není tak hrozný ne?" hned jsem vytáhla zrcátko a podívala se na sebe. „Eh.. Měla pravdu je otřesný." řekla jsem si a nechápavě zakroutila hlavou. Měla jsem chuť hned o přestávce za ní zajít. A taky jsem to udělala. Když jsem vešla k ní do třídy, líbala se s Jacobem. Okamžitě jsem se otočila a odešla. Naštvaně a raněně jsem si to nakráčela na záchody. Zavřela jsem se v kabince a snažila se to rozdýchat. Marně. Netrvalo dlouho a já se rozbrečela.

Alycia:

Ráno jsem se vzbudila s divným pocitem, že se dnes něco stane. Jako první jsem se rozešla do kuchyně a nalila si trochu mléka.

„Ty, Alycio? Jdeš teda dnes na tu oslavu?"

„Jojo jdu.. proč?"

„Jen, že taky nebudeme doma."

„Beru na vědomí."

„Dobře, tak pa."

„Kam jdeš tak brzo?" zeptala jsem se táty.