Soulmates /GirlxGirl-Clexa/

16. Výhled

Alycia:

Proležela jsem celý den v posteli s notebookem a seriály. „Měla bych někam vyrazit nebo jít prostě něco dělat." řekla jsem si odhodlaně. „Chmm mám hlad." řekla jsem si zamyšleně. Vstala jsem a šla si dolů pro jídlo. Vzala jsem si plnou mísu sladkostí a šla si zase lehnout. Pustila jsem si další díl a rozbalila si čokoládu. Po hodině dívání jsem se rozhodla se jít projít. Oblékla jsem se a když jsem scházela schody, Sally mě zastavila.

„Kam jdeš? Už je ti lépe?"

„Jo je.. potřebuju čerstvý vzduch."

„Takže už zítra jdeš do školy?"

„Jojo jdu. Nečekejte mě."

Vyšla jsem ze dveří a rozešla se k bráně. Zapnula jsem si písničky a rozběhla se.

. . .

Doběhla jsem na kopec, který mi Jacob ukázal. Byl tam výhled na celé město. Sedla jsem si a začala přemýšlet. Vzpomněla jsem si na mámu a moje narozeniny strávené s ní. Byly to poslední narozeniny co jsem jí viděla. Pohádali jsme se a já ji nazvala hroznou matkou. „Kéž bych to vrátila zpět. Je to moje vina.. že se zabila.". Začalo se stmívat a já se pořád nechtěla vrátit domů. „Kéž by tu se mnou teď byla a viděla to. Kéž by tu byla, aby mi řekla, že chybovat je lidské. Kéž by tu byla, aby mi řekla, že se nemám bránit lásce , kterou cítím. Kéž by tady byla." řekla jsem si a utřela si slzy. Chvíli jsem tam ještě seděla a vyhledávala hvězdy na obloze. „Žádné tu nejsou." řekla jsem si naštvaně a zvedla se ze země. Rozběhla jsem se domů. Když jsem přišla domů, měla jsem nachystanou večeři a lístek k tomu. „Šli jsme se bavit. Najez se." přečetla jsem nahlas a hodila lístek do koše. Vzala jsem si talíř a posadila se ke stolu. Když jsem jedla, napadlo mě: „Jsem sama. Dokonce i při večeři. Sama ve velkém domě.". Dojedla jsem a šla si lehnout. Pustila jsem si s písničky a usnula.

Eliza:

Vstala jsem s šťastným obličejem, a hned ho proměnila na zklamaný, pomyslela jsem totiž na Školu a Alyciu. Osprchovala jsem se a namalovala se. Potom jsem se nasnídala a vyrazila do školy. Celý den ve škole byl o ničem. Málem jsem se unudila k smrti. Na Alyciu jsem nemyslela do té doby než jsem přišla domů. „Sejde z očí, sejde z mysli. řekla jsem si a šla si obléct něco v čem bych při zkoušce vynikala. Pozvala jsem Emmu, takže jsem pro ní chtěla být svůdná. Dolíčila jsem se a začala si balit věci. Sebrala jsem kytaru a vyrazila na místo setkání. Když jsem přijela, Emma už tam byla.

„Ahoj kočko." řekla Emma, když mě uviděla.

„Ahojky." přišla jsem k ní blíže a dlouze jí objala.

„Je ti něco?" zeptala se mě Emma.

„Ne. Jen tě ráda vidím." řekla jsem usměvavě.

Vešli jsme do garáže od Skupiny a mě spadla pusa. Měli tam snad každý hudební nástroj a bylo to tam obrovské. Když Emma uviděla moje nadšení a můj úsměv, nemohla odolat a políbila mě.

„Za co to bylo?"

„Za tvůj úsměv." řekla a šla se posadit na pohovku.

Usmála jsem se a začala se bavit se skupinou. 

Vymysleli jsme pár fakt dobrých čísel. Teď už je stačilo jen nazkoušet.

. . .

Když bylo po zkoušce, přišel za mnou jeden z kapely a řekl: „Máš fakt nadání. Nechtěla by jsi s námi hrát i jindy?"

Bezmyšlenkovitě jsem to přijala a začala se radovat. Přiběhla jsem za Emmou a hned jí to sdělila. Vypadala, že se opravdu baví nad mou radostí a šíleně nadšeným chováním.

„Nevěděla jsem, že tě to až tak vezme. Myslela jsem, že si otevřeš bistro."

„Možná bych mohla obojí. Prvně si našetřit nějaké peníze z koncertů a potom si na stáří otevřít bistro."

„To budeš jako babka řídit bistro?"

„Proč ne?" řekla jsem a zasmála se.

„Jako babka budeš ráda, že si od práce budeš moct odpočinout." řekla pobaveně

„Nejspíše máš pravdu."

„Mám." řekla provokativně a mrkla na mě.

Zvedla jsem se a šla za jedním členem kapely. Vypůjčila jsem si na jeden večer garáž. S Emmou jsme počkali než odejde poslední člen kapely a potom se rozjeli. Já jsem šla na bubny a ona šla na klávesy.

„Vždycky jsem si to chtěla vyzkoušet." řekla jsem a začala hrát.

Já jsem si zkusila zabubnovat. Byl to skvělý pocit zkusit nějaké nové nástroje. Když jsme dohráli sedli jsme si na pohovku a celý večer se bavili a smály. Nakonec Emma udělala krok a začala mě líbat na krku. Nechala jsem si to líbit a pomalu jí začala vysvlékat. Ona si mě vysvlékla také a potom se pomalými polibky dostávala po těle níž a níž. Rozevřela moje nohy a z polibků přešla na o dost více ráznější pohyby, které mě vynášeli do nebes.

Alycia:

Vstala jsem a hned o rána se mi nic nedařilo. Špatně jsem se nalíčila. Špatně jsem si natočila vlasy, takže jsem si je musela přežehlit. Když jsem si dělala snídani polila jsem se džusem. Ve škole jsem chytla blbou známku z testu a zkoušení. Když najednou, mé neštěstí přerušilo příchod Jacoba, který mi celý den zpravil. Odpoledne se se mnou prošel a koupil mi růži. Potom jsme se najedli a on mě doprovodil domů.

„Dneska mi s tebou byl skvěle."

„Mi taky."

„Takže zítra ve škole a potom večer na té oslavě?"

„Oslavě?"

„Nevzpomínáš si?"

„Jen je toho na mě hodně.. promiň."

„Neomlouvej se chápu to." řekl a objal mě.

Pevně a dlouze jsem ho tiskla, když najednou se ode mě odtrhl a políbil mě. Čekala jsem, že se to stane a dokonce jsem se na to i připravovala. Čekala jsem, že mi ten polibek změní názor na Elizu a ten můj problém. Ale nezměnilo.. ani trošku. Byla jsem zklamaná, ale nedala jsem to na sobě poznat. Pohladil mě po tváři a já se usmála.

„Dobrou noc."

„Tobě taky dobrou.." řekla jsem a prošla jsem bránou.

Při vchodu do baráku jsem na něho pohlédla a zamávala mu.

Vešla jsem dovnitř a rozešla se rovnou do pokoje. Otevřela jsem notebook a nahlas si pustila Tom Odell- Heal. Je to písnička, u které vždy vypustím všechny emoce a na chvilku se zastavím. Docházelo mi, že nic jiného než čas mi nepomůže na Elizu zapomenout. Za rok jsme maturovali a já věděla, že ji už potom nikdy neuvidím. „Je to jenom rok. Rok budu trpět a potom se budu mít skvěle. Budu cestovat a najdu si nějakou práci v zahraničí." řekla jsem si přesvědčeně a lehla si do postele.