45. Nekonečný úsměv

241 13 0
                                    

Eliza:

„Líbíš se mi a pokud se chceš posunout někam dopředu od Alycii, tak mi to dokaž.".

„Posloucháš mě vůbec?". Zvedla jsem se a naštvaně odkráčela.

„Ale.." vyhrkla a jen tam seděla o samotě.

Ani jsem se neohlížela a jen šla. Tak daleko, jak to jen šlo. Najednou jsem si uvědomila, že mám věci u Kylie. Obrátila jsem se a vrátila k ohni. Když mě Kylie viděla jak se vracím,

rychle se zvedla a šla mi naproti.

„Promiň-"

„Stop. Chci jen zpátky své věci a odejít od tebe co nejdál."

„Ale.."

„Kylie!" zvýšila jsem natolik hlas, až se lidi kolem ohně začali otáčet na nás.

„Ok." řekla a rozešla se k ohni pro věci.

...

Dojela jsem domů a jako první dala prát věci. Rozbolavěná jsem došla do pokoje a na zemi uviděla stále roztahané hromádky s fotkami. Vytáhla jsem krabici a do ní pomalu a jistě začala házet všechny věci společné s Alyciou. Měla jsem je začít vyhazovat, ale možná tam pro mě byla ještě moc velká naděje, že se k sobě někdy vrátíme. Krabici jsem dala do skříně a když jsem se rozhlídla po pokoji, uvědomila jsem si, že můj pokoj byl z poloviny vyplněný fotkami a vzpomínkami. „Poloprázdný." řekla jsem si a začala se vysvlékat. Uklidila jsem poslední bordel a šla si lehnout.

...

Probudil mě zvonek u dveří. Někdo zvonil pořád dokola. „UŽ JDU!" zakřičela jsem a podívala se na hodiny. „To už je tolik?" řekla jsem si a nestačila se divit. Prospala jsem celou noc a celé dopoledne. Oblékla jsem si župan a přiběhla jsem ke dveřím. Otevřela jsem dveře a když jsem spatřila Kylie s kyticí v ruce a voňavým obědem, jen jsem zvedla obočí a prohrábla si neupravené vlasy.

„Ty jsi spala do teď?" zeptala se starostlivě.

Jen jsem zvedla jedno obočí a pustila ji dál.

„Promiň, to co jsem udělala bylo hloupé a zbrklé. A hlavně to dělala ta tráva a alkohol. Doufám, že máš hlad a že nejsi alergická na květiny."

„Nejsem a hlad mám. A jestli ti odpustím se rozmyslím podle toho co za jídlo jsi přinesla."

„Vím, že jsi se jednou v práci zmiňovala o tradičních italských lasagních co dělají jen na rohu u Mercuryho."

„Né! To si děláš srandu!" řekla jsem a začala rozbalovat zavázanou tašku. Když jsem uviděla originální krabici, začala jsem skákat po celém bytě a už začala chystat talíře.

...

Pojedli jsme a já se přejedená a rozvalená na sedačce rozpovídala: „Vidím to tak, že asi vážně pojedu na to turné. Už nemám nic co by mě tady drželo. Nechci tady být, až by jsme to s Dylanem nezvládali a museli se hádat a nakonec se někam přestěhovat. Takže asi bude jednodušší to udělat hned a jak přijedu, najdu si něco malého a nebo budu někde u někoho něž se postavím na vlastní nohy. Nevím."

„Hmm.. Kam jedete s MedicalTrouble?"

„Já vlastně ani nevím. Nevím nic. Jediné co vím, že chci vypadnout."

„Aha."

Sundala jsem z ní nohu a řekla: „Promiň, přinesla jsem tu špatnou náladu."

Kylie se zvedla do sedu a přiblížila se ke mě. „Neomlouvej se. Co jiného by jsme dělali? Dívali se na filmy? Tohle je lepší.. ty jsi lepší."

Soulmates /GirlxGirl-Clexa/Kde žijí příběhy. Začni objevovat