Soulmates /GirlxGirl-Clexa/

3. Pozvání

Alycia:

Probudila jsem se a zjistila, že je pořád tma. Podívala jsem se na hodiny na mobilu a zpátky si lehla. „Čtyři hodiny ráno... fakt super." řekla jsem si a zhluboka se nadechla. Bylo to už půl hodiny a já pořád nemohla usnout. Vstala jsem a šla potichu do kuchyně. Otevřela jsem lednici a napila se mléka. Hluboce jsem se nadechla a sedla si na židli. Zadívala jsem se na společnou fotku Sally s tátou. „Bože.. já ji tak nesnáším." pomyslela jsem si a zavrtěla hlavou. Rozešla jsem se do haly a otevřela skříň. Oblékla jsem si mikinu a šla se projít po zahradě. Když jsem se podívala na nebe, neviděla jsem žádnou hvězdu. „Bože chybí mi ten starý výhled." řekla jsem a stiskla pevně rty. Sedla jsem si do trávy a snažila se vyhledat alespoň jednu hvězdu, ale nikde nic. Když už se mi zavírali oči, zvedla jsem se a nakráčela si to zpět do postele.

. . .

Vzbudil mě budík a já místo obvyklého tančení, se jako mimoň zvedla do sedu. Zívla jsem a pomalu se rozešla do koupelny. Podívala jsem se na sebe a uviděla obří kruhy pod očima. „Super fakt!" řekla jsem si a udělala ranní hygienu. Sešla jsem dolů ze schodů a nachystala si snídani. Tentokrát jsem si nastavila upozornění v mobilu, abych všechno stihla. Když mi mobil zazvonil, vzala jsem si bágl a rozešla se do garáže. Nasadila jsem si sluchátka a rozjela se ke škole. Zakručelo mi v břiše a já si uvědomila, že jsem si nedala ani kousek snídaně. Bylo už pozdě, na to, abych se mohla stavit do obchodu. Přišla jsem do třídy a pohledy všech spolužáků padly na mě. Prohlídla jsem si celou třídu a zamyslela se. Když v tom, mě z myšlenek a nervozního postoje vyvedl něčí hlas.

„Alycia Carey?" zeptal se muž, který měl černé sako a brýle.

Kývla jsem hlavou a pomyslela jsem si: „Alycia DEBNAM Carey!".

„Jsem váš učitel na Dějepis a Češtinu. Prosím, posaďte se vedle Jacoba." ukázal dozadu na blond kluka. Posadila jsem se a spatřila pohled spolusedícího kluka. Vypadal otráveně.

„Ahoj, já jsem Alycia." otočila jsem se a čekala na odpověď.

Podal mi ruku a řekl: „Jacob.".

Celou hodinu mlčel. Vypadal, že by nejradši vyskočil z okna. Zazvonilo na přestávku a Jacob se hbitě zvedl a odešel. Porozhlédla jsem se po třídě a uviděla jak se ke mě blíží nějaká dívka. „Ahoj já jsem Melanie, ale říkej mi Mel." řekla usmála se.

Podala jsem ruku zrzce a řekla: „Alycia.".

Přisedla si ke mě a řekla: „Včera nám řekli, že nastoupí nová holka, ale ty jsi se nikde neukázala.".

„Jo.. eh.. včera mě málem přejelo auto a já se vysekala na kole." zasmála jsem se a dala zlobivý pramen vlasů za ucho.

„Jsi v pohodě? Nestalo se ti nic?" zeptala se zvědavě.

„Ta holka co mě málem přejela mi pomohla, takže jsem v pohodě." řekla jsem a Melanie se zasmála.

Kecali jsme do konce přestávky a když zazvonilo, Melanie se usmála a sedla si na své místo.

Jacob vešel usměvavý do třídy. Sedl si a zařval: „Hele! Mel! Platí dneska ten bowling?".

„Jasně.. kolem šesté tam." řekla a přestala se smát hned po příchodu učitele.

„Jestli chceš můžeš jít taky." řekl Jacob potichu a otočil se na mě.

„Jako já?" zeptala jsem se překvapeně.

„Ne. Proč bych mluvil na tebe?" řekl vážně.

„Já jen..." nedokončila jsem větu a Jacob mi skočil do řeči.