Eliza:
„Než jsem tě poznala, měla jsem ho taky. Ale teď mám pocit, že žiju. Jen díky tobě." řekla jsem a dala ji vlasy za ucho. Alycia mírně rozevřela pusu a párkrát zamrkala.
„Jsi mou inspirací. Když si na tebe vzpomenu, pokaždé popíšu tak deset papírů. Většinou jsou to melodie a různé texty."
„Vážně?" zeptala se překvapeně Alycia
Usmála jsem se a pokračovala: „Stačí se mi na tebe podívat a zastaví se mi celý svět. Moje srdce začne bušit jako o závod a cítím, jak mi napětí pulzuje tělem. V tvé přítomnosti jsem nervozní a uvádíš mě do rozpaků. Mívám i sny o tobě.. o nás. Nemůžu na tebe přestat myslet.".
Když jsem to dořekla, hlavou mi poletovaly rozjařené myšlenky a touhy. „Vážně jsem to řekla? Chci jí tak moc políbit. Bože.. Je tak nádherná.. ty oči a rty. Přála bych si alespoň jednu upřímnou pusu. Přeji si, aby byla celá moje.". řekla jsem si v hlavě a doufala, že to má stejně jako já. Najednou mi začal zvonit mobil a Alycia uhnula pohledem.
Podívala jsem se na mobil a řekla: „Je to kapela musím to zvednout.". Zvedla jsem hovor a šla opodál. Dovolala jsem a rozešla se zpátky za Alyciou.
„Budu muset zpátky. Za chvilku hrajeme." řekla jsem a zklamaně vydechla.
Alycia si olízla rty a potom se široce usmála.
Pokaždé když se na mě usměje, to ve mě vyvolá vlnu pocitů a chtíčů. Vždycky mi hlavou poletují hodně zvrácené myšlenky a touhy.
„Proč se usmíváš?" zeptala jsem se jí zvědavě.
„Jen tak. Měli by jsme jít." řekla a usmála se znova.
Po cestě bylo ticho, dokud jsem ho neprolomila: „Řekneš mi proč jsi se usmívala?".
Zastavily jsme se kousek od baráku Mika.
„Před tím než nás ten telefonát vyrušil, jsi mi řekla docela dost věcí.."
„Myslíš, že v tom někdy budeme pokračovat? Protože to pro mě hodně znamená." řekla jsem a nervozně si zkřížila ruce na prsou.
„Pro mě taky." řekla Alycia usmála se.
„Jedeš už domů?" zeptala jsem se zvědavě.
„Jsem docela utahaná. Půjdeš zítra do školy?"
„Půjdu."
„Dobře.. takže asi ahoj." řekla Alycia a rozešla se směrem ode mě.
Popravdě jsem čekala, že se dneska stane něco víc. „Nebýt toho telefonátu, tak bych ji políbila." říkala jsem si po cestě do backstage. Ten večer jsem odehrála skvěle a vydělala si tak dost peněz. Kluci z kapely mi řekli, že by mě sebou vzali na šňůru, ale já odmítla, jen kvůli Alycie. Dojela jsem domů a byla tak vyčerpaná, že jsem nic kromě postele nevnímala. Vysvlékla jsem se a jako mrtvola spadla do postele.
Alycia:
„Dobře.. takže asi ahoj." řekla jsem a pomalu se rozešla od Elizy. Vytáhla jsem mobil a zavolala Williamovi.
„Wille, už pro mě můžeš přijet.".
„Na stejnou adresu?".
„Jojo.".
„Za pět minut tam jsem.".
Když mě William přivezl, šla jsem hned do pokoje a začala se vysvlékat z šatů. Vlezla jsem si do sprchy a konečně ze sebe smyla všechen makeup. Vyšla jsem a bezmyšlenkovitě spadla do postele jako mrtvola. Za dnešek jsem byla úplně vyčerpaná a ani myšlenky na Elizu, nezastavily nával únavy.
. . .
Ráno jsem se vzbudila a při protahování si vzpomněla na sen, který se mi v noci zdál. Byla jsem popelka a dva rytíři se o mě prali na život a smrt. Nakonec se zjistilo, že vítězný rytíř je vlastně žena. Byla to Eliza, kterou za ten podvod všichni chtěli zabít. Nakonec jsem s ní utekla.
„Divný sen.." řekla jsem si a zakroutila hlavou. Pomalu jsem vstala a šla do kuchyně.
„Dobré ráno. Jaký byl večer."
„Ahoj tati." řekla jsem a ignorovala jeho otázku.
Zamíchal něco v pánvičce a ohlédl se na mě.
„Ty vaříš?" zeptala jsem se zvědavě a vytáhla si džus z lednice.
„Ano a ty jsi mi neodpověděla." řekl a opřel se lokty o desku.
„Dal se."
„Nebavila jsi se dobře s Jacobem?" zamračil se.
„Rozešli jsme se." řekla jsem a napila se džusu.
„Proč?"
„Tati vážně chceš řešit holčičí věci?" otočila jsem se na něho s otráveným obličejem.
„Vždyť to byl dobrý kluk ne?" zamračil se.
„Nejde o něho." řekla jsem zklamaným hlasem a vrátila džus do lednice.
„Kam tim míříš?" zeptal se zvědavě.
„Tati víš... vlastně to je jedno. Musím do školy ahoj." řekla jsem a co nejrychleji odešla.
„Ahoj.." řekl z dálky.
. . .
Celý den ve škole byla úplná nuda. Zazvonilo na přestávku a mě konečně čekala poslední hodina. Rozešla jsem se na záchod a když jsem vcházela, srazila jsem se s Elizou. Obě jsme se začali smát a já jsem uhnula na bok, aby Eliza mohla projít. Hned co kolem mě Eliza prošla, jsem si to namířila do kabinky.
Vyšla jsem ze záchodů a spatřila jsem naproti mě stojící Elizu. Rozešla jsem se k ní a řekla: „Čekáš na mě?".
„Možná?" řekla se zdviženým obočím.
„Jaký jsi měla den?".
„Ten včerejší byl užasný, ale dnešek stojí za prd." stěžovala si Eliza.
„Cítím to stejně.".
„Potřebujeme dělat více takových bláznivých věcí. Jako například chodit na místa za plotem a nebo se rajcovat svůdnými tanečními pohyby."
Úplně mě zaskočila a když jsem jí chtěla odpovědět, úplně jsem se zakoktala. „Já-á.. no.. víš.. no.. myslím si, že je to d-dobrý nápad.. úplně souhlasím. Jo je to dobrý nápad." řekla jsem a polkla. Eliza se rozpačitě usmála. Já jsem mrkala jako o závod a snažila se neusmát. Nešlo to. Po chvilce jsem se stejně usmála a podívala se do země. Opřela jsem se o skřínky a pomalu zvedla hlavu na Elizu. Rozešla se kolem mě a potom jsem ucítila, jak mi dává vlasy z krku na bok. Cítila jsem jak se její dech pomalu přibližuje k mému krku a její ruka se mi dotýkala ramene.
„Jsi tak roztomilá, když jsi v rozpacích." pošeptala mi do ucha.
Zhluboka jsem se nadechla a otevřela pusu. Eliza mě pustila a rozešla se pryč. Pořád jsem tam stála a cítila vzrušení a neskutečný chtíč se zakousnout do jejich rtů.
ČTEŠ
Soulmates /GirlxGirl-Clexa/
FanfictionSmyšlený milostný příběh o Elize Taylor a Alycie Debnam Carey. Maybe Soulmates.