Týden na ostrově uběhl jako voda a než se oba nadáli, už si balili kufry a pakovali se domů. Počasí bylo ten den chladné, foukal studený vítr a vlny moře sloně narážely do kamenů na břehu a voda vystřikovala do výše metru až dvou.
Victorii bylo ten týden dobře, ale už se těšila domů. Byla natěšená, až se naloží pořádně do vany a bude mít chvilku jenom sama pro sebe, až si lehne na gauč a skočí k ní její chlupatá banda. Skoro slintala při pomyšlení na hudlana od Dextera a Nendy a škrabkání od Lottie. Chyběla jí i její rozumbrada Lorra a želva Ava. No prostě už byla celá natěšená na svůj zvěřinec a hlavně na Kathy, protože jí toho hodně zajímá. Ona a její problém, který naštěstí Victorie už řešit nemusí.
,,Těšíš se domů?" optal se Calum a pohladil jí po stehně. Seděli ve člunu a naráželi do divokých vln všude kolem nich.
Victorie mu nic neodpovídala, jenom mlčky přikývla. Nechtěla ho zklamat, a říct mu, že se těší domů. ,,Zlato, je mi jasný, že se těšíš, vždyť nemám ani čtyři nohy, tak chápu, že už mě máš plný zuby." zasmál se Calum a vtisknul Victorii pusu na tvář.
,,Tak to není, jen mi už chybí moje postel a moje vana a moje kuchyň a můj byteček. Tady je fajn, je to uplně něco jinýho a jsem ráda, že jsi mě sem vytáhnul a já tak mohla týden trávit tady s tebou, ale doma je doma." usmála se na něj a položila mu hlavu na rameno.
,,Tori, vstávej, vystupujeme." budil jí lehkými slovy a pomalu se zvedal. Victorie rozespale zvedla hlavu a promnula si oči, protáhla se a vyskočila na nohy.
,,Měl jsi mě hnedka vzbudit, když jsem usnula." věnovala mu zamračený obličej, ale když se její nohy dotkly pevné půdy pod nohama, byl její zamračený obličej tu a tam. Konečně měla pořádnou pevnou půdu pod nohama a nemusela se bát potopení, podvodní sopky nebo velké tsunami vlně. Vytáhla si ze člunu svoji tašku přes rameno, Calum vyndal její a svůj kufr a tašku se zbytkem jídla a položil to vedle.
,,Co teďka?" otázala se Victorie a hodila očkem po Calumovi.
,,Dej mi pět minut." odpověděl ji rázem, vlezl do člunu, nastartoval a odjel za roh. Victorie se za ním nechápavě koukala, ale nic neřešila, sedla si vedle věcí na zem do trávy a vytáhla mobil. Nafotila si pár snímků a poslala je na instagram. Než se nadála, Calum byl zpátky.
,,Kdes nechal loď?" nechápavě zvedla ruce a postavila se na nohy.
,,Je v garáži, aby se nic nestalo, když bude nepoužívaná. A teď ber tašky, jdeme na letadlo."vzal do ruky kufr a tašku a vydal se na cestu. Victorie ho následovala bez jediných otázek.
Během dvou hodin seděli připoutaní spokojeně v letadle a vznášeli se nad Bribane.
,,Konečně." usmála se spokojeně Victorie, když otevřela dveře a povalili jí její čtyřnozí kamarádi. ,,Mno vy jste mi taky chyběli, to si nemyslete." drbala je za ušima a líbala je na čumák. Calum stál nad ní a usmíval se, když viděl, jak šťastná byla. On se mohl snažit jakkoli, ale takovouhle radost přímo od srdce od něj ona čekat nemůže. Ne nadarmo se říká, že lásku si koupíš jedině, když si pořídíš psa.
,,Kufr máš v koupelně, já pádím taky domů." líbnul jí do vlasů a než stihla cokoliv odpovědět už seděl v autě a míjel zatáčku před jejím barákem.
Victorie se pomazlila se svojí zvířecí společností a vydala se hned do vany, její ženské problémy byly už skoro pryč, takže si mohla dopřát horkou koupel s bublinkami, pěnou a relaxační hudbou.
Calum si vlezl do sprchy a nechal si na hlavu stékat proud čiré vody.
Victorie ulehla do postele obklopená živými plyšáky. Calum usnul při lehkém větru v křesle na balkoně.
Ráno se oba sešli v práci, Victorie se nemohla na něj dočkat od chvíle, kdy se její víčka oddělila a spatřila sluneční světlo. Calum na tom byl zrovna tak.
Chyběli si, ne že ne, měli se plnou hlavu a oba to moc dobře věděli.
,,Ahoj," šeptla Victorie, když ho viděla a hned mu vtiskla pusu.
,,Taky jsi mi chyběla." usmál se na ni a nadechl se svěží vůně jejích vlasů. Po emoční chvilce se Victorie převlíkla a odebrala se pryč, protože nadešel čas pro Calumovu práci.
Seděla tam v křesle a v hlavě se jí honilo spousty myšlenek, ale všecky směřovaly jen jedním jediným směrem a to dovnitř ke Calumovi. Její oči byly skleněné a lehounce se leskly, věděla, že on za to nemůže, že je to jeho práce, ale přeci jen, když víte, že kluk, kterýho milujete klátí jinou holku není lehký pocit a její emoční já to neneslo moc dobře.
Calum na tom byl obdobně, ať se snažil myslet na cokoli jiného, vždy ho mozek zanesl zpátky na ostrov a nutil ho přemýšlet nad Victorií, nad holkou, kterou miluje. Věděl, že to, co dělá není správné, ale neuvědomil si to až do tý chvíle, než to nastalo. Nikdy předtím se mu tohle nestalo, protože nebyl oddaný holce, kterou miloval celým svým srdcem.
,,Victorie, můžeš jít za Calumem," ozval se z repráčku nad ní Mileynin hlas, který jí oznamoval, že právě od ní odešla Calumova dívka.
Při pomyšlení nad tou se jí z očí vyvalila nejedna slza. Takhle nemohla jít za Calumem, ale ani na záchod se nemohla jít umýt, protože všechen make-up by byl v umyvadle místo na jejím ne zrovna dokonalém obličeji.
Nakonec ji nohy stejně nesly na záchod, opřela se o umyvadlo a podívala se před sebe, na tu dívku, o které si myslela, že už je dostatečně silná. No, život ji zase přesvedčil, že není...
Zhluboka se nadechla, usmála se na sebe, aby si dodala odvahu a opustila záchody. Vzala do ruky kliku, pevně ji stiskla a táhla dolů. Otevřela dveře a spatřila okamžitě Caluma, sedícího na pohovce, zírajíc na ni.
,,Musíme si promluvit."
