,,Musíme si promluvit," vypadlo z Victorie dřív, než stihnul Calum cokoli říct.
,,Dobrej nápad," konstatoval hned v zápětí a Victorie si sedla naproti němu. Zhluboka se nadechla a ujala se slova.
,,Buď já a nebo tahle práce, oboje dohromady nepřipadá v úvahu." spustila hned zhurta až se sama lekla, jak ostře mu to podala. Bála se, že si vybere práci, tudíž v ní místo krve putoval v žilách strach.
,,Dobře, že to takhle bereš, protože já ti chtěl říct, že tohle byla poslední dívka." pronesl a Victorie se na něj okamžitě usmála. Byla šťastná, protože pro jednou v životě vyhrála ona.
,,Děkuju." šeptla a objala ho. Slyšela tlukot jeho srdce a v její krev už zase putovala krev a dokonce normální rychlostí.
,,Nemáš za co děkovat, uvědomil jsem si, že to nejdůležitější teď v mém životě jsi ty a tahle práce není to pravé. Myslím, že nastal čas tohle všecko ukončit a za touhle částí života udělat tlustou čáru." pronesl a Victorie se na něj spokojeně koukala.
,,A co budeš dělat dál?" položila mu otázku, na kterou vlastně neznal odpověď a ona taky ne, protože i ona si musí najít novou práci.
,,Třeba budu prodávat zmrzlinu nebo zametat chodníky, je to jedno, hlavní bude, že budu mít práci, kterou mohu dělat po boku té nejlepší dívky na světě." usmál se a políbil ji. Pomalu se zvedli a vydali se vše vyřídit, naštěstí jim to oboum dobře dopadlo, i když ředitel hotelu nebyl nadšený, naštěstí pochopil a povolil. Na věci, se zatím, vyklašlali, protože jich stejně měli moc a místo toho se rovnou vydali do ulic.
,,Dal bych si tu zmrzlinu mimochodem, když už jsem o ní mluvil," usmál se a vtáhnul svou dívku do dění cukrárny. Než mu na to stihla cokoli odpovědět, už se bavil s prodavačkou a diktoval jí její vytoužený pohár. ,,Co si dáš ty, zlato?" otázal se a kouknul jí do jejích kaštanově hnědých očí.
,,Hodně ovoce, hodně šlehačky, dobrá poleva a asi zmrzlina jahoda, mango, malina." zasnila se nad vysněným pohárem zmrzliny s barevnou třásní vlající v průvanu. K tomu si objednala mojito a Calum si dal ledovou kávu a posadili se ke krajnímu stolku s oknem a výhledem na ulici. Za tím se honily děti po silnici a ptáci hnízdili v korunách vysokých košatých stromů.
Mlčky snědli své porce a pak ruku v ruce pokračovali někam, kam je jejich nohy nesly. Došli až k pobřeží, kde se posadili na betonové molo přístavu, Victorie si položila hlavu na jeho rameno a ruce si dala do klína. Vítr jim foukal do vlasů a čeřil je, stejně jako vodu, na všecky strany a oni spokojeně pozorovali moře.
Ráno se probudila Victorie sama v Calumově bytě, poprvé za tu dobu, co ho zná. Nechápala, co se to najednou stalo, vždycky se probouzeli společně. Víc se tomu ale nevěnovala, vlezla si do sprchy a nechala si po těle stékat kapky vody, které opouštěly hlavu sprchy. Zabalená v ručníku si šla ukradnout do lednice něco k snědku, však na dvířkách si všimla visícího vzkazu na růžovém papírku se srdíčkem. Jel jsem si do města něco zařídit, nevím na jak dlouho to bude, co takhle oběd? napiš pak, miluju tě, c.
Victorie se pomalým tempem taky dala dokupy a i ona opustila byt. Vyrazila si někam najít práci. Netušila, co by chtěla dělat a kde má hledat, ale věděla, že něco dělat musí. A to hned z několika důvodů, nejspíš by se doma zcvokla, další nějak se živit musí a chce být soběstačná.
Jedna její noha našlapovala na chodník a druhá jí následovala, v uších jí hrály ve sluchátkách písničky od Melanie a v ruce si nesla kelímek s vonícím kafem. Jeho vůně s táhla ještě daleko za ní. Pomaloučku došla až k pláži, tam si kecla do písku a vytočila Kathy, ta jí to během chvilky vzala a už spolu kecaly.
,,Dobrá, tak tedy o půl jedné u Gilměše," usmála se do telefonu Victorie, rozloučila se a hovor típla. Vzápětí na to ale hned mluvila s Calumem, a vysvětlovala, že půjde na oběd s Kathy, že s ním se uvidí později. Dopila si v klidu kafe a pak se sunula dál po pláži, cestou potkávala hotely a restaurace až narazila i na podnik, který tu byl nový. Byl to vodní bar a to ji zaujalo, tak se rozhodla, že to prozkoumá. Vevnitř byl bazén se sezením a barem, který byl na mole, které vedlo i dál pod palmy, kde byl suchý bar. Sedla si tam na jednu barovou stoličku a koumala nápojový lístek se všelijakýma koktejlama.
Přišel k ní hezký barman s havajským věncem kolem krku. Vyjímal se na jeho holé hrudi, kterou dominovaly svaly prsní spolu s břišními.
,,Krásný den, slečno, copak si dáte?" propustil úsměv ze svých úst a ukázal na ni jeho krásně bílé zuby.
,,Vyzkouším ten Bohemian," věnovala mu lehký úsměv a objednala si to, co uznala za vhodné. Nikdy to neměla, ale podle obrázku se to zdálo vypadat hezky a výborně. Orosená sklenička s drceným ledem, zdobená plátky čerstvé voňavé salátové okurky.
,,Dobrá volba, v tomto krásném letním počasí jsou okurky skvělé osvěžení," odpověděl ji a opustil ji. Victorie se kochala krásou kolem sebe a on ji připravoval drink, smíchal smíchal pár ingrediencí a už se to neslo.
Skleničku položil před Victorii a posadil se vedle ní na volnou barovou židličku, moc lidí tam nebylo, takže si to mohl dovolit.
,,Děkuji," šeptla a natáhla se po skleničce. Vůně okurek jí ale natolik ovládla, že místo toho, aby se napila, tak je hned snědla.
,,To je k pití, ne k jídlu," zasmál se barman a Victorie hned taky.
,,Když ono to tak krásně zavonělo,.." zasnila se a pak se napila. Pití bylo dobré, moc dobré.
,,A co vůbec dělá taková kráska sama v baru když táhne na poledne?" optal se. Chtěl se na to zeptat hned ze začátku, ale nevěděl, jak na to bude reagovat. Líbila se mu, její postava, vyzývavé boky a sukeň, kterou si oblíkla, spolu s tím střižený tričkem z ní dělaly hotovou bohyni.
,,Hledá práci," povzdechla si a znovu se napila.
,,Tak to si můžeme plácnout!"
