Victorie se těšila na následující den v nové práci, takže šla brzy spát, aby mohla vstávat s dobrou náladou.
Během následujícího týdne se moc neviděli, protože se oba věnovali práci. Chyběli si navzájem. Moc si chyběli, Victorie toužila po jeho vůni, po pevném objetí, jemu chyběl její úsměv, její krásné vlasy, které se jí točí po zádech, ale hlavně mu chyběla ona jako dívka, tak, jak jí stvořil bůh.
Když se konečně po dlouhé době viděli, měli si co říct a těšili se z celého víkendu, který strávili společně. Sobotu proflákali v posteli, zatímco neděli strávili se psy u rybníka, kde si udělali piknik s dobrotami, které společně ukuchtili. Dopřávali si tak klid strávený společně v přírodě v doprovodu dvou čtyřnohých přátel.
Večer, když se loučili si slíbili, že se během týdne uvidí, aspoň jednou v týdnu, ale zaškolení v práci jim oboum dávalo zabrat. Calum se seznamoval s nabídkami cestovní kanceláře. Momentálně do toho byla spousta first minute zájezdů, takže práce bylo k tomu všemu ještě mnohem více.
Victorie se snažila naučit všemožné koktejly, drinky a ostatní lihoviny, které se podávali. Učila se vše připravovat, servírovat, roznášet. DO toho ji Gavin hustil do hlavy výjimečnost drinků, jak zapůsobit a jak toho prodat co nejvíce. Proto s ním v práci trávila čas od rána až do večera, takže na Caluma neměla ani chvilku času. Moc jí chyběl, chtěla slyšet jeho hlas, cítit jeho dech, vidět jeho úsměv. Myslela na něj, když usínala, když se probouzela i v práci, když zrovna nemusela v hlavě šrotit informace týkající se všemožných lihovin.
On ji také postrádal, ale neměl jí za zlé, že se nemůžou vidět. I on začínal a končil svůj den prací, akorát jeho směna v práci končila kolem třetí a pak se přesouval domů, kde si pročítal katalogy až dlouho do noci. Večer samozřejmě vždy vytočil její číslo, aby jí aspoň mohl slyšet. Z jejího hlasu poznal každý její úsměv, jakoby viděl ty její dolíčky, lokny, které se jí vlní po ramenech dolů i to jak si poklepává novou. Moc mu chyběla. Rozloučili se a i když mu říkala, že v sobotu musí do práce, slíbil jí, že ji vyzvedne. Přece mu ji nevezmou v práci.
Páteční večer se vlekl hrozně dlouho, a i když Calum seděl nad nejnovějším katalogem cestovní kanceláře CESLA, myšlenkami byl uplně někde jinde. Přemýšlel, kam zítra Victorii vezme, nakonec nic kloudného nevymyslel, tak to nechal otevřené a šel spát. Vzbudil se, když ručičky ukazovaly čas dávno po poledni, dal si sprchu, najedl se, chvilku se kouknul do materiálů a pak se vydal pro svou milou.
Netušil přesně, kde to je, ale nějak se mu povedlo to najít. Byl překvapen, co je to za velký podnik, už chápal, proč je zaučení tak náročné. Nebyl na Victorii naštvaný, byl rád, že dělá to co ji baví. Koneckonců i on věnoval veškerou svou energii práci.
„Krásný den, Vám přeji, máte vybráno?" optal se mile barman a věnoval Calumovi lehký úsměv.
„Dobrý den, poprosil bych jednou domácí limonádu," řekl s chutí, když jí viděl před ním na fotce „jahodovou." Doplnil vzápětí a barman mu věnoval nechápavý pohled
„Přijdete k nám do baru a dáte si limonádu?" podivil se, moc často se mu nestávalo že by chlap v jeho věku přišel na jahodovou limonádu.
„To víte jsem tu autem," informoval ho Calum, ale to moc nepomohlo, protože kdo zase jede do baru autem, ale nějak více to nerozmazával a šel mu připravit jeho objednávku.
Calum si to zatím obhlížel a druhým očkem hledal Victorii. Neřekl jí nic o tom, kdy si ji odvede, ale doufal, že to nebude nějaký problém. Přeci jen tu tráví od rána do večere už pár dní.
„Victorie, prosím," ozvalo se zezadu a to byl pokyn pro Caluma vykulit oči na všechny strany „zanes mi tyhle objednávky," a barman, který obsluhoval Caluma ukázal na pár drinků a Calumovu limonádu. Byl rád, že mu to zasene ona.
„Jistě," řekla milým hlasem a hned ji Calum spatřil, jak bere tác s občerstvením. Když ho spatřil oči se ji rozzářily a doširoka se usmála. Hned si to zamířila k němu a věnovala mu velkou sladkou pusu. „Ahoj," věnovala mu šťastný pozdrav „akorát jsem ti chtěla napsat, kdy si mě nabereš," šeptla a podala mu limonádu, ze které upila dřív, než ji postavila na stůl.
„Ahoj zlato, no vidíš, umím číst tvé myšlenky," řekl vážně a pak se napil i on. Victorie odnesla drinky, které měla na táce a pak si s ním chvilku povídala. Vyprávěla mu o tom, jak to u nich chodí. Ve zkratce samozřejmě, to by jinak bylo na dlouho. Pak se omluvila a šla na chvilku zase pracovat. S Gavinem vše domluvila, zapsala si na sebe tu limonádu a než to Calum stihnul vypít seděla vedle něj ready opustit podnik.
Byla ráda, že ho konečně vidí, netušila, že jí bude tak moc chybět. Vlastně začala poznávat, co to láska doopravdy je. Tohle se Zackem nikdy nezažívala nějaký pocit smutku či radost z jednoho pohledu. Společně ruku v ruce kráčeli po pláži, kde si pak sedli do písku, nohy natáhli do písku a probírali co se stalo za ten týden, co se neviděli. Zjistili, že krom práce vlastně nic nedělali. Když už si dovyprávěli příběhy o nepovedených drincích a špatně reprezentovaných nabídkách zvedli se k odchodu. Jenže plán se změnil, když Calum zakopnul a Victorie se začala smát. Začala plážová bitka a nakonec to skončilo tak, že Victorie se skončila ve vodě, do které ji Calum hodil z mola. Vzápětí pak ale skočil za ní.
Užili si odpoledne na pláži a když už byli oba zase suší vydali se k autu a pak na večeři. Calum zval svou milou na vyhlídku, kde byl výhled na celé jižní město, takže bylo i krásně vidět lodě, které se plavili po moři. Poté jejich cesta následovala k Victorii, kde nakrmili její malou zoo. Dali si rychlou sprchu a s mokrými vlasy vyrazili do nočního dění města. Prošli pár ulicemi a nakonec skončili na louce v údolí, kde si lehli vedle sebe, Victorie si položila hlavu na jeho hrudník a pozorovali souhvězdí.
„A támhle to je fénix, on je jak já. Taky se znovu rodí, to já se narodil znovu díky tobě." Ukazoval chlapec dívce souhvězdí na nebi a ona se mlčky divila, kde se to všechno tak dobře naučil. Ona tam nahoře viděla jen kupu zářících, nic neříkajících, teček. Ale líbilo se jí, jak jí vše ukazoval, cítila se tak s ním milována, přesně tak, jak si to přála, věděla, že je v bezpečí.
