Ráno byla první vzhůru Victorie, bylo to divný, ale rozhodla se, že pro jednou udělá snídani ona. Zvolila vajíčka se slaninou. Povedlo se ji nic nepřipálit, takže měla skvělou náladu. S talířem a velkym hrnkem čaje se vydala do ložnice, kde už Calum seděl za notebookem.
„Vzbudila jsem tě?" optala se a omluvně se na něj koukla.
„Nene, však víš, že jsem brzy vzhůru." Usmál se na ni a posunul se, aby si mohla přisednout.
„Ty dneska nebudeš jíst?" argumentoval a narážel na to, že přinesla jen jeden talíř.
„Však vidíš, že jsem si přinesla jídlo, ne?" pošťouchla ho pro změnu vzápětí hned ona.
„Ajo." Usmál se a pak ji dal pusu do vlasů „Jinak, hezký ráno." Věnoval ji ranní úsměv a pak nadzvedl peřinu, aby si přisedla.
„Dneska bez stojáka?" rýpla si, když si stihla všimnout. Schytala za to taky pohlavek.
„Jistě, že ne." Zamračil se a převzal si talíř, kterej mu podávala. Victorie chtěla zaklapnout noťas, co měl Calum na nohách, ale překvapilo ji to, co hledal.
„Se chceš stěhovat?" nechápavě se na něj podívala pohledem aka proč jsi mi to neřekl.
„Ne, jen jsem koukal, jestli by bylo lepší bydlet s dítětem v bytě nebo v domě." Řekl na rovinu a Victorie na něj vykuleně koukala.
„A na co jsi přišel?" zeptala se s úsměvem na tváři, protože takovouhle aktivitu by od něj nečekala. Do nedávna si myslela, že je to jen kluk, kterej myslí jen na sex a že pro něj nic jinýho není. Zvláště, když pracuje tak, jak pracuje a ještě, když má na kontě kamarádku s výhodama...
„Že když bychom měli velkou zahradu a bazén, tak by to bylo super a hlavně ti tvoji mazlíčci. Když budou na zahradě, tak jim bude fajn." Zasnil se do toho, jak si to všecko představoval. Velkej dvoupatrovej dům s prostornou garáží, obyvákem a mega kuchyní. Velká veranda, bazén a velká zahrada s altánkem, grilem a hlavně fotbalovou brankou.
„Zamyslel ses?" optala se a Calum přikývl. „Nad čím?" tázala se a opřela se mu o rameno.
„Nad barákem a když bychom měli kluka, tak by byl fotbalista, protože bych mu sehnal obrovskou bránu a ty nejlepší fotbalový míče."
„Haha a když to bude holka?" zamračila se.
„Tak si uděláme další a to bude kluk." Řekl na rovinu Calum a Victorie se zasmála.
„No nemysli si, svět není továrna na děti. Někdo je musí odnosit, odrodit a odkojit a myslim, že vim, kdo to nebude." Mrkla na něj a pak se pustila do snídaně.
V pohodičce se nasnídali a s plnými břichy se vydali ven. Calum si šel zaplavat a Victorie se šla opalovat. Milovala, když se mohla válet a nic nedělat.
„Taky by nebylo marný, mít barák na pláži." Houknul na Victorii Calum a ona se posadila.
„To sice ne, ale Calume, to není otázka pár korun a já nemám na účtě miliony." Okřikla ho zpátky a pak se za ním vydala do moře. On ji šel pomalu naproti a pak si ji k sobě přitáhl.
„Ty možná ne, ale já jo." Usmál se a políbil ji.
„Tím chceš říct?" překvapeně se na něho podívala a snažila se mu číst z očí, ale bohužel z nich nic nevyčetla.
„Že chci, aby se moje princezna cítila jako na zámku." Usmál se na ni a Victorie se usmála na něj.
„Calume, mi bude bohatě stačit, když budu mít tebe a budu šťastná. Nepotřebuju k tomu barák za stamiliony a kus moře. K životu mi bude stačit, když se dokážu postarat o svoje dítě a to bude šťastný." Dořekla a Calum se na ni usmíval.
„Tori, jsi tak tvrdohlavá. Řekl jsem ti, že se o to malý postarat dokážeme, takže se nemusíš bát, že ne." Chtěl pokračovat, ale ona mu to nedovolila.
„Calume, ale mi máma taky říkala, že všechno zvládneme, že budu šťastná a jak to dopadlo. Život se mi zhroutil, jako domeček z karet a nic nebylo, jako v pohádce." Řekla na rovinu a do očí se jí hrnuly slzy, při vzpomínce na mámu a její zničený život. Neměla ráda, když se na to musela pokaždý zpětně koukat a vracet se k tomu, vzpomínky na to jí vždycky srážely do kolen a hnaly slzy proudem do očí...
„Já tě chápu, vim jaký to je, když máš nejistotu pod nohama, když ti na ní stojí celý život, ale jen chci, abys věděla, že tu jsem pro tebe a že se nemusíš ničeho bát." Usmál se a pak ji lehce políbil do vlasů.
„Děkuju." Šeptla a pak už nic neříkala, jen se od něj nechala hladit a kolíbat v rytmu vlny, který byly všade, kolem nich.
Dopoledne strávili na pláži a odpoledne se vydali projet na člunu. Večer si lehli do vířivky a pozorovali hvězdy, vysoko nad nimi.
„Nad čím přemýšlíš?" optala se opatrně Victorie a chytla Caluma za ruku.
„Jestli je hezčí jméno Jacob, a nebo Justin." Usmál se na Victorii a ta okamžiku hned na něj.
„Jacob." Šeptla a pak se zamyslela zase ona. „Julie nebo Jasmine?" optala se a pak než se dočkala odpovědi, tak se nad ní Calum skláněl.
„Jasmine." Šeptnul a pak svoje rty přitiskl na ty její.
