S přicházející vlnou jsem byla mokrá dřív, než jsem měla v plánu a vodu, kterou jsem měla předtim po kotníky, jsem v tu chvíli měla až nad kolena. Naštěstí stejně rychle, jako voda přišla, tak i odešla. Calum mě celou dobu pozoroval a myslel si bůh ví co.
,,Hodláš se namočit nebo tam stát jako stolnej sloup?" zasmál se a šel ke mně.
,,Jestli myslíš na to, na co si myslim, že myslíš, tak na to ale honem rychle zapomeň!" vraždila jsem ho pohledem, ale nějak to na něj nezabíralo, během pár vteřin a to doslova byl u mě a už mě jeho vypracované ruce chmataly a bral mě do náručí. Houpavými kroky šel dál do moře a hodil mě do přicházející vlny.
,,Blbečku!" vykřikla jsem na něj, když jsem se vynořila. Oči jsem měla plné soly a pusu plnou vody, nos jakbysmet.
,,Ale no tak, je to jen voda." ušklíbl se na mě a natáhl ruku, tu jsem teda odmítla, ale strčila jsem do něj na oplátku, jenže se mi to vyjmknulo kontrole a místo něj jsem do tý vody zahučela já. Jeho hlasitý smích byl slyšet až moc dobře. Oči mě pálily a vlasy jsem měla všude kolem hlavy nalepený na obličej.
,,Pojď sem," natáhl se ke mně a já teda přes mrkot a otírání očí vyhledala teď teda radši už jeho ruku a chytla jsem se ho. Stáhnul si mě do náruče a otřel mi oči. ,,Přestaň si je mnout, tím ničemu nepomůžeš. Jen mrkej." šeptnul a sundal mi vlasy z obličeje.
,,Moc to nepomáhá." dostala jsem trochu naštvaně ze sebe, ale byla jsem vděčná, že mi aspoň pomohl.
,,Když jsem byl malej, tak si mě teta vždycky vyzvedla do náruče a vodu z očí mi vysáhala. Pokaždý to pomohlo." uculil se jak malej a na chvilku se zamyslel. Nejspíš se mu v hlavě hodila myšlenka na jeho tetu.
,,No to je sice hezký, ale lízat oči mi tu nemusíš." odsekla jsem ho a srovnala jsem si ještě jednou vlasy sama, abych je měla aspoň trošku přirozeně, pak jsem se chtěla odtáhnout, ale stáhnul si mě zpátky k sobě.
,,Ještě maličkost." šeptl a ruce mi přiložil pod oči a dolíčky pod nima mi několikrát setřel. Pak se usmál.
,,Teď je to ono. Ale dej si bacha, abys zase nezahučela, vlny tu jsou fakt dost velký!" informoval mě a já se zamračila.
,,Poučuješ mě? Myslíš, že jsem malá? Ale dík, snad to zvládnu!" odtáhla jsem se od něj a udělala jsem pár kroků dál do moře, vlna, která byla přede mnou se moc rychle blížila a než jsem stihla jakkoliv zareagovat začala jsem cítit vodu v plicích a sůl v očích. Kurva ale už! Naštěstí mě hned objaly jeho ruce.
,,Díky." dostala jsem ze sebe mezi návaly kašle, který se mi dral z plic. Opět jsem si mnula oči a pak jsem si znova, jak debil upravila vlasy.
,,Teď už tě nepustim," usmál se a jednou rukou si mě přitáhl blíž k sobě a tou druhou mi otřel dolíčky pod očima.
,,Děkuju," položila jsem svoje ruce volně na jeho ramena a koukala jsem mu zpříma do očí.
,,Za málo, vlny tu jsou velký, člověk si na ně musí zvyknout." řekl potichu.
Srdce mi tlouklo a krev mi proudila tělem tak rychle, že jí vlny, šplíchající kolem nestačily ani chladit. Pomalu, natisknutý na sobě jsme šli dál do hloubi, vlny s námi jemně houpaly a moje prsa narážela do jeho hrudě. Vlny se zdály být čím dál tím větší, ale nám to bylo jedno. Byli jsme tu jen my dva. On se svými myšlenkami a já s těmi svými. A naše pohledy, které se sbíhaly přesně mezi námi. Pak nastal nějakej eror a jeho tělo bylo na tom mým nalepený ještě víc a oči najednou nebyly tak daleko. Pár centimentrů ode mne. Stejnak tak i jeho rty, které během chvilky vyplnily mezeru mezi těmi mými. Než jsem to stačila nějak vstřebat, už se jeho slané rty třely o ty moje. Srdce, jakoby najednou běželo maraton a nestačilo to zpracovávat, tep, jako bych doběhla sprint na olympiádě a mozek... Jestli mi v tu chvíli nezpůsobil mrtvici, tak nevim, co jinýho se v ten okamžik odehrávalo.
Moje první pocity, jako bych vymazala otázkou na to, co se dělo s mým tělem a na změny, které způsobil, ať už se týkaly srdce nebo mozku. Každopádně šok to byl veliký, možná se to dalo předpokládat, tak proč jsem se tomu nějak nebránila. Jen jsem se nechala unýst pocitem být líbána. Stále si mě držel namáčknutou na těle, rukami mi sjel pomalu na zadek. Neřešila jsem to, spíš naopak, začala jsem spolupracovat, jako by mi dal nějaký znamení. Rukama jsem se pevně chytla jeho ramen a vyskočila jsem na něj, nohy jsem si spojila za jeho zády a on si mě pevně chytnul pod zadkem. Naše rty se však nerozdělily, byly do sebe zapadlý, jak zip a bylo to mu až do tý doby, dokud nepřišla mega vlna a oba nás neshodila do vody. Byl to šok, to se musí uznat, ale jeho rychlou reakcí jsem nebyla pod vlnou moc dlouho. V cuku letu, mě totiž zase držely jeho svalnaté ruce a přitáhl si mě k sobě. Jak to dělá?
,,Děkuju," šeptla jsem znova a uculila jsem se stydlivě,
,,Přestaň pořád děkovat a radši mě znova polib," odpovědí se nějak nezdržoval, spíš naopak, vypadlo to z něj jako když střílí. Moje srdce v tu chvíli vynechalo pár úderů nejspíš, ale doširoka jsem se usmála, přitáhla jsem si ho k sobě a políbila jsem ho. Tak, jak chtěl. Tělo mi oblíkla husí kůže, která rozhodně nebyla z tý ledový vody a oči mi zářily štěstím. Cítila jsem zvláštní pocit, ale neřešila jsem ho. Vnímala jsem jen jeho rty nalepené na těch mých.
