,,Doprdele musíš pořád otravovat, akorát nám kazíš den ty čůráku. Pochop, že ona o tebe už nestojí, takže se kliď z pole blbečku!" zařval Calum do telefonu a podal mi ho.
,,Díky." usmála jsem se a uklidila jsem si mobil.
,,Za málo, koneckonců to vyzvánění mě docela štvalo," dodal a já se na něj s vražedným obličejem podívala, jak může říct o Linkinech, že ho štvou?
,,Tak hele! Linkini jsou fajn!" zamračila jsem se něj a lehce jsem ho bouchla do ramene.
,,Však já ti to neberu," usmál se a nabral si plnou lžíci šlehačky a strčil mi ji do pusy, no není to magor. Znovu jsem ho bouchla. Ale spolkla jsem to. Proč taky ne, když šlo o šlehačku.
,,Blbečku!" snažila jsem se říct s plnou pusou, ale moc to tak nevyznělo, akorát se mi vysmál do obličeje. Zamračila jsem se na něj, a on se začal smát ještě víc. No tak co to sakra je?
,,Vidíme se zejtra v práci, díky za zmrzku, zatim čau." vyvalila jsem najednou ze sebe, zvedla jsem se z lavičky a vydala jsem se na cestu.
,,Vicky, počkej!" zařval a já se naštvaně otočila.
,,Tak takhle mě už nikdy nenazývej!" zařvala jsem na něj naštvaně, otočila jsme se zpátky a pokračovala jsem v chůzi.
,,No tak, Victorie, počkej. Já jsem to tak nemyslel. Omlouvám se." křičel, neposlouchala jsem ho, šla jsem dál a při tom jsem vnímala všechno kolem. Jeho hlasité kroky, které se přibližovaly, až mi šáhnul na rameno a donutil mě zastavit. Pomalu jsem se otočila a podívala jsem se na něj.
,,Nevěděl jsi to, ale stejně bych už měla jít. Kathy už na mě určitě čeká, slíbila jsem jí, že až se vrátim z práce, že zajdeme na nákupy." usmála jsem se na něj a doufala jsem, že to zabere.
,,Dobrá, tak tedy zítra, zase na devátou, ok?" usmál se decentně a sundal mi ruku z ramen.
,,Jasně, budu tam jako na zavolanou, ale už žádný víno!" nadzvedla jsem obočí, ale vzápětí jsem ho nechala spadnout a zvedla jsem koutky.
,,Když myslíš, tak zatim." rozloučili jsme se a já se vydala domů. Cestou jsem dojídala tu mega porci zmrzliny, která byla výborná a kochala jsem se vším kolem sebe. Tu, v týto části města, jsem snad nikdy nebyla, teda aspoň jsem si to nevybavovala. Spíše jsem se pohybovala v rušném centru, kde jsem měla všechno, co jsem potřebovala.
A jako malá jsem tu vlastně vůbec nevyrůstala, takže mi klidná část Sydney byla cizí. Vyhledala jsem nejbližší autobusovou zastávku a nechala jsem se dovést k metru, do kterého jsem nasedla a nechala jsem se dopravit skoro až domů, kde jsem opět nastoupila do busu a ten mě zavezl až před barák.
Odemkla jsem a pomalými kroky jsem vyšla temným schodištěm, které zdobilo pár pavučin a odlepující se omítka. Odemkla jsem byt a vklouzla jsem dovnitř. Jakmile jsem překročila práh, už mě vítali moji spolubydlící. Dva psi, kotě a z kuchyně na mě hulákal papoušek, ještě, že želva neumí, ani mluvit, ani nepřeleze akvárko.
,,Nazdar!" ozvalo se hlasité pozdravení, přivítala jsem se se čtyřnohými a vydala jsem se do kuchyně. Batoh jsem položila na židli a přešla jsem ke kleci.
,,Nazdar, Lorro," poklepala jsem na klec a otevřela jsem ji. ,,Né, že mi uletíš a budu tě zase hledat!" varovala jsem ji a vyndala jsem ji z klece. Roztáhla křídla, lehce s nimi zamávala a zvednula se mi z ruky. Zakroužila to nade mnou a letěla do obyváku. Nalila jsem si sklenku džusu a s ní jsem se vydala sednout si na terasu. Sedla jsem si do křesla a svlíkla si ponožky, čerstvý vánek mi ovál nohy a následně vlasy, upila jsem džusu a zavřela oči.
Vnímala jsem vítr, který mával s korunama stromů a listy které tichounce šuměly. Ze všech stran cvrlikali ptáci a voněly květy stromů.
Po nějaký době, když jsem otevřela oči, tak nebe bylo kompletně pokryté hvězdami. Pomalu jsem se protáhla a zvedla se. Postavila jsem se na nohy, které mě v ten okamžik začaly brnět, ale ustála jsem to a vešla jsem dovnitř z obyváku hrála muzika a pod oknem si hrála Lottie s Nendy. Dexter ležel pod stolem a spal nejspíš.
,,Lorro?" houkla jsem na svého neposednýho papouška a doufala, že se mi ozve.
,,Neštvi mě, Lorro!" zvýšila jsem hlad.
,,No joooo!" pronesla z obyváku. Pokroutila jsem nad ní hlavou, nad ptákem jednim debilnim.
Seděla na držáku na kabáty a koukala na televizi, kde jela mtv.
,,Já se z tebe jednou poseru." pronesla jsem a vzala jsem ji do náruče a nesla do klece. Zavřela jsem ji tam a odebrala jsem se k lince, abych nakrmila všechny hladový krky.
Mlíko s pečivem Lottie, salám s granulema pro Nendy s Dextrem, jahody s banánem pro Lorru a salát Avě. Roznesla jsem jim jídlo a pro sebe jsem si udělala čínu. Sedla jsem si s ní k televizi a pustila si poslední díl Dr. House.
Stejně jako včera mě vzbudil otravný tón budíku a já ho stejně jako včera odložila a prodloužila si tak svůj život o deset minut. Vlastně možná zkrátila, ale spánek je lepší.
Po druhém zvonění otravného přístroje jsem se odebrala do koupelny, kde jsem si dala probouzející sprchu, umyla si vlasy a následně ze sebe udělala člověka. Na sebe jsem oblíkla legíny a košili.
Pro zvěř jsem nachystala každýmu jeho granule a pro Avu jsem navíc přindala i nadrcený skořápky, sobě jsem vyndala jogurt z lednice, natáhla jsem se pro croissant.
,,Dobrou chuť," ozvala se Lorra a já se na ni otočila.
,,I tobě Lorr," usmála jsem se na ni a pustila jsem se do jídla, ale hned mě vyrušilo vyzvánění telefonu. Neochotně jsem se zvedla a došla pro něj až do pokoje.
Volal mi Hood. Sakra, kolik je hodin? Zděsila jsem se a místo toho, abych to přijmula jsem se letěla podívat do obyváku na hodiny.
Bude osm, oddychla jsem si, takže pozdě nejdu. Vrátila jsem se zpátky a hovor přijmula.
,,To je taky dost," pronesl jizlivě ,, dělám si prdel, ahoj Victorie," dodal už hezčím tónem, posadila jsem se tedy na postel.
,,Ahoj," pousmála jsem se a nadechla jsem se. Čekala jsem, co z něj dále vypadne.
,,Bouchly nám pojistky. Víš, co to znamená??" ozýval se radostný jeho hlas.
,,Že nejde elektřina?" dodala jsem chytře. Ano jsem velice chytrá, sakra o co mu jde? Je přeci jasný, že když bouchnou pojistky, že vypadne proud, ne?
,,Chytrá holka a víš co to ještě znamená?" pokračoval dál.
,,No to znamená, že nejde rozsvítit ani zapnout televizi a rádio." pronesla jsem tu první pitomost, co mě napadla. Když jsem se nad tím tak zamyslela, tak to zase tak moc velká pitomost nebyla.
,,Správně, máme zavřeno a to znamená, že jsem na cestě k tobě a za půl hodiny tě vyzvednu, vem si něco pohodlnýho na sebe, tak zatim." vybalil na mě rychle a zavěsil.
alóha :')
new díl je tu a s ním i překvapení do dalšího dílu.
lav ya Chelle^^
