Ty a Já ze Swindon do Oxfordu

6.kapitola

Pátek, 22.září, Swindon, 20:18

,,Pátek!" zaječel nadšeně Jason a hodil si na hlavu kapucu z pod které nechal vykukovat své rozčepýřené zelené vlasy. 

,,Už bylo načase, další hodina s Wolfmarkem a radši bych šel pomáhat školníkovi čistit odpad." 

Jason se opět zasmál zatím, co jsme mířili vyzvednout Daniela. 

Jako obvykle vytáhl krabičku cigaret a přiložil si jednu k puse. Vytáhl zapalovač, do chabého světla pouličních lamp škrtl a přiložil malý tančící plamínek k cigaretě. Hlasitě si potáhl a pak zase úlevně vydechl. 

Radostně zavýskal a poposkočil si. 

,,Co sis dneska proboha šlehnul?" zasmál jsem se při pohledu na něj a schoval si zmrzlé dlaně do kapes u kalhot. 

,,Ale kušuj, Wille!" drkl do mě a znovu si popotáhl. ,,Ukážu ti trik, chceš?" 

Nečekal na mou odpověď, místo toho vzal cigaretu a prostrčil si jí kroužkem ve rtu. 

,,Tadá!" zvolal jako kdyby mi právě předvedl únik z konvice na mléko. ,,Musím to zase vyndat, když jsem to zkoušel naposled, tak jsem si spálil ret." 

Musel jsem nad tím jen s úměvem protočit oči. To byl prostě Jason. 
Noční tichou ulicí se nesli naše kroky, zatím co jsme pozorovaly rozsvícená okna v Danielově ulici.

,,Co myslíš, že právě dělaj támhle v tom domě?" ukázal jsem se zasněným výrazem do okna dvoupatrového domu.

Jason si zamyšleně přiložil cigaretu k ústům a koukl se na dům.

,,Je tam nějaká mladá roštěnka, která právě telefonuje se svým klukem a domlouvají se na vášnivý večer, až její rodiče vypadnou na večerní představení do divadla." vydechl šedý kouř a pozoroval další domy.

,,Jenže rodiče se vrátěj dřív a on za pár hodin, až se mi budeme vracet domů poleze z okna, aby nakonec slítl do upravovanýho keře pod jejím oknem." doplnil jsem ho se smíchem.

,,Za to určitě vím, co se děje támhle v tom baráku." ušklíbla se Jason a ukázal na domek s malou zahrádkou o jednom patře s číslem 391.

Na schodech seděla postava. V úrovní úst se jí vznášel plamínek světla a ihned jakmile nás zmerčila rozešla se nám naproti. 

,,Koukejme kdo tu jde!" hvízdl Jason. 

Nikdy jsem nepochopil, proč se Jason potřeboval pořád tak hlasitě projevovat, ale díky němu prostě nebylo možné nevést nějakou konverzaci. Neustále něco žvanil. 

,,Danny Boy!" popadl Dana do objetí. 

,,Pane bože, Darby, pusť mě." uchechtl se. ,,Zklidni ty sví duhový emoce!" 

Jason mu ze srandy dal pusu na tvář a Daniel ho na oplátku plácl po zadku.  Podaly jsme si na pozdrav ruce v našem obvyklém gestu a pokračovaly v cestě pro Caspera.

,,Kde je ten blonďatej šampón?" zeptal se Dan svým chraplavým hlasem, který spoustě holkám připadal neuvěřitelně sexy.