Ty a Já ze Swindon do Oxfordu

47.kapitola

Čtvrtek, 17.ledna, Oxford, 15:09

,,Co kdybych nás unesl?" prohodíš s úsměvem a propleteš naše prsty. ,,Pryč od všeho toho zmatku, zachraňování a řešení problémů jiných. Jen ty a já? Někde hodně daleko?" 

Víc se na tebe přitisknu, abych uhnula pánovi, který jde naproti nám po chodníku, což se ti zalíbí a oddálit se už mi neprojde. ,,Fajn, co takhle Las Vegas? Tam bychom se mohli ztratit."

,,Že bych si tě jako hned vzal, jo?" uchechtl ses a mě při tom zaskočila slina. Rozkuckala jsme se na celé kolo a zastavila se, abych to nějak rozdýchala. 

Ale ty jsi se očividně skvěle bavil. Smál jsi se na celé kolo a párkrát jsi mě praštil do zad, což bolelo víc, než samotné lehké přidušení. 

,,To nebyla žádost o ruku, klid." 

Konečně jsem přestala kašlat a zase jsem se narovnala. 

,,Moc vtipný," zamračila jsem se na tebe, ale ty jsi mi na vrásky na čele vlepil pusu.

,,Nelíbil bych se ti jako manžel?" chytl ses za límec kabátu a nastavil profil. 

,,Byl by jsi přímo k sežrání." trylkovala jsem ironicky a pantomaticky hrála jak držím puget a přehazuji si závoj. 

,,Už to vidím před očima: Ty si vezmeš potrhaný bíločerný šaty, já takovej ten cylindr jako nosí Slash, Dan a Casper mi půjdou za svědky, tobě zase Philipa s Mikou a oddá nás Jason, protože kdo může říct, že měl teplýho faráře, který si udělal oddací list online. A jako svatební píseň nám budou hrát Teenagers od My Chemical Romance. Tohle chci jednou vyprávět našim dětem. Budou z toho paf!" fascinovaně jsi házel rukama a dál pokračoval v chůzi  na nádraží.

,,Jsem moc ráda, že jsi to už tak skvěle naplánoval. Proč mít všední nudnou svatbu, kde by nám hráli Beyonce, když můžeme mít My Chemical Romance." odfrkla jsem pobaveně. ,,Na to, že ani nejsme pár, jsi to napláno-"

,,Počkej, počkej!" pustil jsi mou ruku a zastoupil mi cestu. ,,Jak nejsme pár?" 

Překvapeně jsem couvla a koukala do tvých nechápajících očí. Ale vždyť to byla pravda. Nebyli jsme pár. Nikdo z nás to nahlas nevyslovil. Nikdy. ,,No, nikdo z nás náš vztah nijak nepojmenoval." 

,,Aha," vševědoucně jsi si sám pro sebe přikyvoval. ,,Takže ho mám teda nějak pojmenovat? Udělat to oficiální."

Zaraženě jsem přikývla a čekala, co za hloupost tě napadne teď. 

,,Tak dobře," řekl jsi a já šokovaně hleděla, jak si klekáš na obě kolena. (V tu chvíli jsme byl jen o kousek vyšší než já.) ,,Roxano Summersová, uděláš mi tu čest a budeš mojí přítelkyní?" 

,,Wille, vstaň, lidi se divně dívají." ohlédla jsem se po několika lidech, kteří nás se zájmem pozorovali a snažila se tě opět dostat na zem.

,,Nevstanu, dokud mi neodpovíš." trval jsi s uličnickým úsměvem na svém. ,,Tak, budeš mou přítelkyní nebo ne?"

,,Samozřejmě, že ano." pověděla jsme urychleně. ,,Ale teď už vstaň!" 

Ulevilo se mi, když jsem na tebe zase musela koukat se zakloněnou hlavou. 

,,Roxana Summersová je moje přítelkyně!" zaječel jsi až jsme nadskočila. 

,,Vážně?" nevěděla jsem jestli mám být dřív šokovaná nebo se smát. 

,,Jistě, když už je to oficiální tak ať to ví celý svět." pokrčil jsi rameny, jako kdyby to nic nebylo a než jsme stačila zareagovat už jsi mě líbal.