Ty a Já ze Swindon do Oxfordu

35.kapitola

Pátek, 29.listopadu, Oxford, 12:39

Věděla jsem, že příchod Miky do školy  bude jako z teenege komedie ve stylu Beverly Hills: 90210, ale to, co přišlo bylo ještě horší. 

Raní cesta vlakem probíhala za hrobového ticha. Seděli jsme spolu s Mikou, Casperem, Jasonem a Danielem za sebou jdoucích sedačkách vlaku a i když se Jason několikrát pokoušel o vtip jediné čeho se dočkal byli mrtvolné pohledy. 

Nikdo z nás Mice ani Casperovi přímo neřekl, že o tom jejich románku i jejich následcích si šušká celá škola a ani jsme nemuseli. Pravděpodobně si to domysleli sami. Žaludek jsem měla jako na vodě i za Miku a nezáviděla jí chvíli, která přijde. Jít za ředitelem, oznámit mu jak se věci mají a pak to vlastně tak nějak přiznat všem. 

Casper s Mikou se celou cestu drželi za ruce, ale ani jeden z nich nic neříkal. Kdo z nich byl v rozpacích víc, jsme nedokázali určit. Playboy, co tak trošku přešlápl? Vzorná studentka s perfektními výsledky nyní nadcházející mladá maminka? A v pozadí toho ta naše promíchaná skupinka? 

Po příchodu do školy se toho moc nedělo, několik lidí se zvědavé ohlédlo, ale jinak jsme proklouzli v klidu. Mika s Casperem vpředu a náš hlouček za nimi v pohotovosti jako příhodní bodyguardi. Zvonek oznámil začátek hodiny a my si jen vyměnili pohledy. 

,,Sejdeme se na obědě," navrhl Daniel a trošku nervózně se ošil. 

Odsouhlasili jsme a každý se vydal svým směrem. 

(...)

,,Kde jsou?" odchytl mě Jason ve frontě na oběd. 

,,Oni tu ještě nejsou?" rozhlédla jsem se zmateně po místnosti a Lucius jen zmateně pokrčil rameny.  

,,Jsme tu jenom my tři." mávl rukou k jejich obvyklému místu a mě i tác nasměroval stejným směrem. 

Bylo to zvláštní. Jako kdyby celá místnost vyčkávala na to, co se bude dít. Už jenom to, že já a Lucius jsme si šli sednout ke stolu kdysi elity bylo pozdvižení. Sedla jsem si naproti tobě a ty jsi mi věnoval utrápený pohled. 

,,Nějak tomu pořád nemůžu uvěřit," přiznal Jason a usrkl si z plechovky. ,,Chci říct, jak se to mohlo stát?" 

,,Víš, Jasone. To si takhle dva lidé povídají a pak si povídat přestanou a začnou dělat něco jinýho no a pak-"

,,Jo, stačí! Chápu!" zamračil se Jason. ,,To byla jen řečnická otázka." 

Daniel se ušklíbl a tahle jejich malá potyčka trošku uvolnila atmosféru. I když ne na dlouho. Dveře se otevřeli a všechny pohledy se k nim stočili. Mika křečovitě svírala Casperovu ruku a vypadal, že co nevidět omdlí. 

,,Co je?" spražil čumili pohledem Casper. ,,Chcete k tomu i autogram a oficiální prohlášení? Běžte si zase všichni po svém." 

Zahlédla jsem pohled a rázem se ke Casperovi blížila Mona. Na dokonale upravené tváři jí pohrával zákeřný úsměv. ,,Tady ale nikdo neví o čem to mluvíš, zlatíčko." 

Mika ji pozorovala nevěřícným pohledem a Casper zatnul čelist. ,,Nedělej se svatou, každý v téhle místnosti včetně nás moc dobře ví, že jestli tu někdo našeptával lidem do ouška byla jsi to ty. Prolhaná lstivá mrcha, co pro pozornost píchá kde může." 

,,Že zrovna ty soudíš, Russelle. Kolik ti jich prošlo stejnou postelí, co? Kolik z nich v ní bylo jako já?" zamručela spokojeně Mona a otočila se na Mimi. ,,On neumí milovat. Jestli si to myslíš, jsi mnohem naivnější, než jsem si myslela. On miluje jen sám sebe a chvíle kdy si to dokazuje."