Tančím Pro Tebe ✔

Kapitola 16.

,,Loret, můžu dál?" Frederick zaklepal na dveře jejího nového pokoje a strčil do něj hlavu. Seděla na posteli a prohlížela si časopis. Když zahlédla otce, zavřela ho a usmála se.

,,Ty můžeš vždycky." Vstoupil tedy a posadil se vedle ni.

,,Tak jak jsi dopadla?" chytil ji za ruce.

,,Nijak, ale o tom se bavit nechci. Kdy odjíždíš?"

,,Zítra, mám něco rozdělaného...," na chvilku oba odmlčeli. ,,No ták, já vím, že se na něj chceš zeptat," pohladil ji po tváři, když viděl, jak se jí zalesklo v očích.

,,Zlobí se na mě hodně?" vzlykla a setřela si jednu dlouho zadržovanou slzu. Frederick jen lehce zakýval hlavou, že ne. ,,Nelži mi, tati."

,,Když se vzbudil sám v posteli, tak ano. Bylo mu líto, že jsi se ani nerozloučila, ale když jsem si s ním popovídal jako muž s mužem, pochopil jsem ho. Musím uznat, že ten kluk, je vážně šikovný, co se manuální práce týče. Vyrobil mi nový pracovní stůl a když ho viděli známí, objednali si u něj tolik věcí, že neví na co se s otcem vrhnout dřív a dokonce mi poradil s jedním z mým projektem a vyřešil záhadu, na kterou jsem se já snažil přijít několik dní," zdálo se, že si Frederick Denise oblíbil i přes to, jak se k Loret zachoval. Denis se omluvil a dokázal, že svého činu lituje.

,,Ty se na něj nezlobíš?" usmívala se. Nemohla si totiž nevšimnout, jak se usmíval, když o něm mluvil.

,,No, nyní už ne. Ale neboj, promluvil jsem mu tak do duše, že si rozmyslí, jestli se dát na zločin nebo ne. Myslím si, že to nemá ani zapotřebí, protože si vážně vydělává dost. Daří se mu, ale chybíš mu. Několikrát ti chtěl zavolat, ale bál se a stále bojí, ale něco tu pro tebe mám," sáhnul do náprsní kapsy svého saka a předal jí bílou obálku. ,,Neboj, stále tě miluje," postavil se, pohladil ji po vlasech a nechal jí soukromí. Jen se usmála se nuceným úsměvem a počkala, až se zavřou dveře a začala číst.



Milá Loret,
vůbec nevím, jak začít. Možná tím, že mi strašně chybíš a že se na tebe nezlobím. Omlouvám se, že jsem ti nezavolal, ale neměl jsem odvahu. Dost se přemáhám, abych splnil tvé přání, ale věř, že to nejde. Každý den koukám na naše fotky a videa. Přemýšlím, jestli jsi šťastná, zda mě ještě miluješ a jestli už se na mě nezlobíš. Naše banda se po tvém odjezdu rozpadla, jako by s tebou tanec odešel. Ani já už netančím. Bez tebe to prostě není ono. Všechen čas věnuju tátovo firmě, která se rozjela jen díky Fredovi. Nevím, proč jsme se tak báli mu o nás říct, ale možná, kdyby to věděl, vše by dopadlo jinak. Moc mě mrzí, kam jsem tě dostal. To kvůli mně jsi v Riu. Nikdy si to neodpustím. Zkazil jsem ti život. Nikdy si to neodpustím. Jen doufám, že mi to jednou odpustíš ty. Měj se krásně , lásko. Vždy tě budu milovat.




Po dočtení dopisu se svalila do postele a plakala. Bylo to tak těžké. Přála si ho nenávidět, ale nešlo to. Pořád ho měla v srdci.



Večer musela do klubu. Práce bylo víc než dost. Lidem bylo jedno, že Jasmíne umřela, chtěli se bavit. Armando nepřišel, takže ho zastoupil druhý DJ, kterého ještě naznala a za Jasmíne zastoupil nějaký mladík.

,,Ahoj, já jsem Kuře," natáhl k ní ruku.

,,Čau, Loret," přijala ji. ,,Víš, já tohle ještě moc neumím, jsem tu spíš na sbírání skla."

,,V pohodě. Všechno tě naučím. Začneme třeba hned. Máš tam zákazníka," cuknul hlavou k baru. Loret šla za ním. Mile se usmála a zeptala se co si dá.

,,Chce třikrát pivo, a šestkrát whisky."

,,Tak mu to nalij, whisky máš nad hlavou." Loret se hlasitě nadechla a začala čepovat první sklenku, ale pak přišlo na řadu pivo.

,,Ty, Kuře, já to neumím," hledala u něj pomoc.

,,Je to jednoduché," stoupnul si za ní. ,,Liješ o sklo," společně s ní držel sklenku. ,,K sobě pivo, od sebe pěna, tu dáváš u rysky a sklenku dáš do vzpřímené polohy. Nic těžkého, už umíš načepovat pivo," poplácal ji po zádech a šel se věnovat dalším zákazníkům. V průběhu večera se z Loret stala profesionální barmanka.

,,Co ti tady dělaj," zavrčela, když viděla ty namachromané tanečníky, mezi které patřil i Armandův bratr, vrah Jasmíne, který už naštěstí hnil v base. Na nic nečekala a šla rovnou k nim. Zrovna si na parketu hráli na kingy. Ukázala na DJje, aby vypnul hudbu a strčila do jednoho z nich. Návštěvníci hučeli a pískali, ale jí to bylo jedno.

,,Okamžitě si seber svoje lidi a vypadněte. Vaše parta už tady má dveře zavřené," stoupla si k němu co možno nejblíž.

,,A ty jsi jako kdo, že mi tu nakazuješ?" strčil do ní, na to hned zareagoval Kuře. Vydal se k ni.

,,Ta, která si nepřeje, aby vaše ego překročilo práh," dala si ruce v bok.

,,Hele, čím mě chceš donutit odejít?" pousmál se. ,,Nic jsem neudělal a moji lidi taky ne." zasmál se.

,,Jeden z tvých lidí zabil Jasmíne," přiblížila se k němu a tichým hlasem řekla.

,,Takže kvůli tomuhle. Dobře, uděláme to jinak. Uzavřeme sázku, co takhle souboj, Pokud vyhraješ, už se tu neukážem, ale pokud ne, máme tu pití zadarmo a budeme tu vítáni s otevřenou náručí," přistoupil úplně k ní. Jeho načichlý dech cítila na své pokožce a jeho výsměch, jenž se týkal Jasmíniny smrti, šel cítit z každého slova.

,,Dobře, troufneš si na mě sám?" a tak se stalo, že vztek a nervy ji přinutily zas tančit, ale tentokrát to bude pro dobrou věc. Tentokrát to bude pro Jasmíne. Ruce se jí třásly, jako tomu bylo vždycky, když měla tenhle stav a v krku jí tlačil knedlík. 

,,Na tebe budu stačit sám," zasmál se, což Loret jen popohnalo. Ukázala k mixážnímu pultu a Dj pochopil. Na parketu zůstali už jen oni dva. Hudba začala hrát a oni kolem sebe kroužili, jako by se měli poprat. ,,Začneš, kotě?" protřel si s úsměvem špičku nosu.

,,Jak chceš," a tak tedy začala. Zas to bylo magické propojení, které ji ovládlo. Tohle prostě byla ona. Zezačátku na to šla zlehka, aby mohla na konči tasit bombu. Výskok, otočka do dřepu, sexy kočičí plazení, na záda z mostu na nohy a trochu si zapózovat. Tím ukončila první sérii kroků. Koukala na kluka před sebou. Pohrával si z nohama tak rychle, že se jí z toho motala hlava. Byl dobrý. Jeho tělo jako by nemělo kosti, ale to bylo tak všechno, na co se specializovat. Loret si toho všimla. Toho a několik akrobatických kousků, vysloužil si aplaus, což ji však rozesmálo. Právě se chystala mu ukázat, co všechno v sobě měla. Začala Latinou, za kterou si vysloužila také potlesk a snad větší než on, ale ona ještě neskončila. I ona uměla akrobatické kousky a zrovna si na to vzala šikovné botičky. Chodila kolem lidí a hecovala je, aby tleskali ještě víc. Chytila jednoho kluka z davu a začala s ním tančit znova latinu, ačkoliv nebyli sehraný, ladilo jim to, pak ho odhodila jako kus hadru. Chytila jednu dívku a s ní zatančila sexy tanečky. Jejich těla se klepaly a kroutily a nakonec se postavila přímo k soupeřovi a ukázala mu fuck of a vyplázla na něj jazyk. Jenže ten buran do ni strčil, až spadla na zem. Z bouřlivého potlesku se stalo absolutní ticho. Loret se jen zasmála a postavila se.

,,Couro, stejně je to tady na hovno," zařval celý rudý vzteky.

,,Porazím tě kdykoliv," smála se mu do obličeje.

,,Dobře, sejdem se celostátní soutěži za tři měsíce," ukázala na ni prstem a pak i se svou pastičkou odešel.

,,Klidně, ráda ti nakopu prdel znova," zasmála se, až zachrochtala.

,,A víš ty, že to je taneční soutěž pro patičky, jako byla tahle," ozval se za ni Armando. Otočila se k němu a zamračila se.

,,Kde máš do hajzlu vlasy?"