Tančím Pro Tebe ✔

Kapitola 32.

„A je ti jasné, že teď už si to naše hnízdo musíme najít?“ Armandova ruka jezdila po Loretině břiše a koukal jí přitom do očí.

„Já bych ještě počkala, až doděláš školu. Vždyť jsem teprve na začátku. Třeba až přiberu a bude ze mě buřt, tak se ti nebudu líbit,“ pokrčila rameny a usmála se.  Přesně věděla, co bude následovat.
Armando se na ni zamračil a zdvihl prst.
„Jsi blbá. Tak zaprvé - nebudeš tlustá, ale budeš pod srdcem nosit naše miminko,“ když to řekl, celý se rozzářil, „a zadruhé - vždycky se mi budeš líbit,“ díval se jí do očí a hladil pro změnu ve vlasech. „Nějak nechápu, jak se ti podařilo si mě tak omotat kolem prstu. Mám pocit, že přesně tohle jsem celý život hledal. Holku z New Yorku, rozmazlenou Amazonku, která mi pije krev a zároveň naplňuje můj život.“

„Ale no ták, krev už ti přeci nepiju a rozmazlená už taky nejsem,“ přimhouřila na něho oči.

„Ale jsi,“ usmál se, načež si na něho sedla obkročmo a začala ho lechtat. „Loret, prosím nech toho,“ kroutil se jako paragraf. Jeho rty tvořily ten nejkrásnější úsměv, který byl až moc nakažlivý.

„Až to odvoláš.“

„Nikdy.“

„Odvolej to.“

„Ne.“

„Já nejsem rozmazlená.“

„Jsi.“

„Nejsem.“

„Jsi malý krásný rozcapenec,“ řekl v neutuchajícím smíchu.

„Co to tady děláte?“ Oba se otočili ke dveřím, ve kterých byla malá Caroline. Se staženým obočím na ně koukala.

„Co bys tak asi řekla?“ zeptala se Loret.

„Podle všeho chceš, aby se Armando počůral smíchy,“ zákeřně se usmála. „Můžu ti pomoct?“ obočí jí vyletělo vzhůru.

„Ne!“ Armando nadzvedl hlavu.

„To víš že ano,“ ukázala jí hlavou, aby šla k ní. Caroline se rozeběhla k nim a s dětským smíchem se připojila k lechtání.

„Tak a dost,“ Armando ukázal svou sílu. Objal každou jednou rukou, přetočil se nad ně a začal pro změnu lechtat on je. Loret se smála, až plakala, ale jen kvůli Caroline. Její upřímný srdceryvný smích by rozesmál i kámen.

„Už dost, prosím,“ žadonila Caroline.

„Tak dobře, ale jen proto, že už nemůžu,“ ulehl na postel vedle Caroline a předstíral, jak je zadýchaný.

„Mám otázku. Slyšela jsem tetu, jak říká, že máš v bříšku miminko. Je to pravda?“ natočila hlavu k Loret. Ta kývla na souhlas. „Takže to znamená, že už mě nebudeš chtít?“ z toho píchlo oba o u srdce. Vyměnili si smutný pohled.

„Zlato, to není pravda. Tebe budu chtít vždycky. Bude z tebe teta, to znamená, že budeš mít zodpovědnost,“ pohladila tu malou chudinku po vlasech.

„Jak tě jen mohlo tohle napadnou? Neznám člověka, který by tě neměl rád,“ přidal se Armando.

„To bude pravda i Sebastian říkal, že mu budu chybět, až odjede a holky mi vždycky dovolí, abych jim dělala culík,“ namotala se pramen vlasů na prst. „A když jsme u toho, musím jít. Lara chce udělat vlasy.“ Jak rychle se objevila, tak rychle i zmizela. Armando se podíval na Loret a prohlížel si ji. Nic neříkal, jen ji zaujatě hltal pohledem. Když už mu chtěla něco říct, zajel jí prsty do vlasů, přitáhl si ji k sobě a políbil ji.