Tančím Pro Tebe ✔

Kapitola 4.

Loret se posadila a odhrnula že sebe deku, čímž odhalila své nahé tělo. Začala si oblékat spodní prádlo, avšak to bylo jediné, co našla. Bohužel si musela rozsvítit, aby našla zbytek oblečení.

„Hm, lásko, co to děláš," zamumlal Denis. Otočil se na bok a stáhl ji k sobě.

„Musím jít. Jsem tu dva dny a táta mi už nejmíň stokrát psal a bilionkrá volal," vymanila se z jeho sevření a šla se obléct. Natáhla na sebe džíny, ale tričko stále nemohla najít. „Kde je sakra to tričko?" dala si ruce v bok a rozhlédla se po místnosti. Denis se zákeřně usmál, vytáhl ruku zpod deky a zamával červeným kusem látky.

„Pojď si pro něj." Loret se usmála a skočila k němu do postele. Prali se spolu, smáli se jak praštěný, až ji nakonec převalil na záda, chytil jí ruce a díval se zaujatě do jejich očí. „Moje nabídka platí. Můžeš bydlet tady. Celý můj byt je sice velký jako tvůj pokoj, ale bude to naše hnízdečko lásky," pustil její ruce. Pohladil ji ve vlasech černých jako úhel.

„A já si tvé nabídky nesmírně vážím, ale nemůžu nechat tátu samotného. Denisi, miluju tě, ale myslím si, že spolu ještě nemůžeme žít," už na tohle téma několikrát přišla řeč a Loret vždy řekla to samé. Popravdě se bála, že by se tím všechno pokazilo.

„Já vím a proto miluju já tebe. Dej mi pět minut, odvezu tě domů," políbil ji na nos.

..............................

„Tati, jsem doma," hodila klíče do košíčků a pověsila kabelku na věšák. Šla z chodby rovnou do obýváku, kde ho našla. Seděl na bílé rohové sedačce ve tvaru U, chroustal buráky a díval se na záznamy z dob, kdy ještě tančil závodně. Na sobě měl šedivé tepláky a světle modré, ušmudlané tričko. V obličeji nepřítomný výraz. Byla z toho v šoku. Frederick nikdy nenosil tepláky. Vždy byl upravený a voňavý. „Ježíši Kriste, co se ti stalo?" kulila na něj oči.

„Už tě ten tvůj Denis přestal bavit," u vyslovení jména se ušklíbl a vzal si další burák.

„Tati, přestaň," přešla k němu. Posadila vedle něj. Zadíval se na svou matku v televizi. Jejich paso doble vždycky milovala. Ten tvrdý pohled, práce se sukní, tvrdé krky a otec, ten byl jako opravdový toreador. „Nikdy nepřestanu žasnout, když tohle vidím. Neskutečné," opřela se operku a dál se kochala.

„Tvá matka by věděla, co dělat. Já jsem to asi celé pokazil, co?" podíval se na ni dost provinilým pohledem. Jako by si konečně uvědomil, že Loret už není dítě. Že z ni je krásná dospělá žena, která má právo, se zamilovat a být milována.

„To neříkej. Měla jsem krásné dětství, jen už jsem prostě vyrostla. Tati, Denis je vážně hodný kluk. Chová k tobě úctu a má mě opravdu rád. Prosím, smiř se s tím, že spolu chodíme. Nechci ti lhát, nebo ti zatajovat fakta," otočila se k němu celým tělem. Chytila jeho ruce do těch svých, dívala se do jeho očí, které zrovna teď byly ořechově hnědé. Nastalo ticho, které trvalo až moc dlouho, ale bála se něco říct. Bála se i toho, co řekne on.

„Já mu prostě nevěřím," Odpoutal se od jejího pohledu. Nemohl vidět ty zklamané očí. Byla pro něj vším. Po smrti ženy mu zbyla jen ona. Snažil se, aby měla všechno. Chtěl ji vychovat správně a podle něj se mu to i povedlo. Neměl důvod jí nevěřit. „Ale důležité je, že mu věříš ty," dodal. Loret se rozzářila štěstím. Široce se usmála a objala ho.

„Děkuji ti, tati," šeptá mu do ucha. Tohle po ní znamenalo strašně moc. Už mu nemusela lhát.

„Ale chci ho poznat i jinak, než jen jako tanečníka. Pozvi ho na večeři. Dnes," pokud chtěl chodit s jeho dcerou, tak si projde nejdřív peklem. Zákeřně se usmál, což Loret docela vyvedlo z míry.