Kapitola 20.

569 42 2
                                    

Armando měl vztek. Ne, Armando zuřil tak moc, že mu šla pára z uší a kdyby byl v nějaká budově, proletěl by jejím komínem. Dával Loret za vinu, že musí ulicemi Ria, chodit skoro nahý. Lidi na ně koukali s otevřenou pusou. Někteří se jim smáli, jiní byli pohoršeni. Loret uznala, že mít na sobě spodní prádlo, není stejné jako mít na sobě plavky.

,,Tohle je můj nejhorší zážitek v životě," prskal. ,,Já idiot, že jsem tě poslouchal."

,,To jsi ale nemusel. Mohl jsi hlídat naše věci, třebaže bychom teď nemuseli jít nazí na policajty," vyčetla mu. ,,Kurva, je mi zima," objala si paže a snažila se zahřát třením.

,,Mně asi ne?" otočil se k ní. Celou cestu šel on jako první a ona šla za ním. ,,Co horšího se může stát," rozhodil ruce do prostoru. V tom se ozval hrom a na nebi se rozsvítil obrovský blesk. První kapky studeného deště dopadaly na její už tak zmrzlá těla. Spustil se tak silný déšť, že se v něm topili. ,,Do psí prdele, to jako fakt?" podíval se k nebi. Odpovědí mu byl další hrom a blesk. No nic, otočil se a pokračoval v cestě. Asi za pět minut začala Loret cvakat zuby, což mu lezlo neskutečně na nervy. ,,Mohla bys toho nechat?"

,,Ne, je mi strašná zima," oklepala se.

,,Co to sakra," podíval se za ni, kde bylo policejní auto. ,,Ještě to do toho, zdrhej," koukala na něj, jak utíká. Nechápala ho. Otočila se za sebe a pochopila to. Vykulila oči a taky vzala nohy na ramena - stejně jako Armando.

,,Ne, já už do basy nepůjdu, počkej na mě!" Do holých nohou se jim zapichovaly malé kamínky a to neskutečně bolelo, ale oni utíkali dál s policisty za zády. Běželi mezi lidmi, aby se ztratili v davu, ale dva muži v uniformě jim byli stále v patách.

,,Kam teď?“ zastavili se, aby promyslely kam se vydat a hlavně, aby se vydýchali.

,,Tam," ukázal k úzké uličce mezi domy. Rozeběhli se tam, jenže ouha. Byla slepá. Cestu jim zatarasila cihlová zeď.

,,Kurva," klela Loret. Armando ji chytil za ruku a otočil se, že se vrátí, ale zase ouha. Za nimi byli oni policisté a řvali na ně.

,,A jsme v prdeli," šeptl odevzdaně Armando a dal ruce vzhůru.

,,No, já už do basy prostě nejdu, už jsem tam byla dvakrát," hystericky zařvala. Otočila se k němu a ukázala dva prsty.

,,Já za to asi tak můžu. To kvůli tobě jsme v prdeli," dal ruce dolů a dloubl do ni prste.

,,Nedloubej do mě, vole!" strčila do něho. Policisté jen otáčeli hlavu z jednoho na druhého. Sledovali jejich rozepři, dalo by se říct s úsměvem.

,,Chtěla jsi si zaplavat, ne? Tak koukej v čem plaveme, ty debile! Ty vole, Máma mě zabije," zkřížil si ruce za hlavou.

,,Bojí se maminky," posmívala se mu jako malá holka.

,,Drž hubu!"

,,Sám si ji drž!"

,,Jsi rozmazlená a dětinská, všechny dostaneš akorát do problému!"

,,A ty jsi...," přemýšlela. Nemohla na nic přijít a to ji štvalo.

,,Šach mat," nemáš na mě urážku, vyhrál jsem," nyní se také choval jako malý Jarda.

,,Jsi maminčin mazánek, který se nedokáže osamostatnit. Skončíš jako tlustý, masitý, chlupatý prase, co bude hledat porno na netu, aby si ho na něj vyhonit," rukou u svého rozkroku naznačila mužskou masturbaci.

,,A tebe se táta zbavil, aby tě vyměnil za tvýho kluka, který na tebe stejně celou dobu sere!" vykřikl. Jejich rozepře dosáhla bodu, kdy jeden z nich začal litovat svých slov a ten jeden byl Armando. Kord když viděl ten její smutný výraz. Smutný, naštvaný a zároveň zklamaný. ,,Lor, to jsem nechtěl," s lítostí se přiblížil s nataženou rukou, ale Loret se naštvala, vykopla nohu a ta přistála v jeho rozkroku.

Tančím Pro Tebe ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat