XXIX.

624 36 2
                                    


Sova se k nám rychle blížila.

„Čekáš poštu?" Zeptala se mě překvapeně.

„Ne," pozorně jsme sledovaly ke komu poletí. Nakonec ale přistála na zemi před námi. S Kat jsme se vyměnili nejistý pohled a pak jsem se natáhla pro dopis.

„Je to pro mě," zarazila jsem se. Chvíli jsem obálku převracela v ruce a pak ji otevřela. S tím trhnutím mi přejel mráz po zádech. Písmo mi hned bylo povědomé. Sirius.

*

Má nejmilovanější Mayo,

pokud čteš tenhle dopis, znamená to, že se něco pokazilo a pravděpodobně jsem již po smrti. Už je to za mnou. Hlavní důvod, proč ti píšu, je tento. Miru jsem znal až moc dobře a jsem velice rád, že jsem mohl poznat i tebe. Obě jste stejné. Proto bych tě chtěl varovat, abys nedělala žádné nebezpečné činnosti. Určitě jich máš teď plnou hlavu. Jestli plánuješ prohrabávat se minulostí, tak to prosím nedělej. Zůstaň v přítomnosti, živá, s Fredem, protože on tě potřebuje a ty jeho taky. Kdybys mě ale stejně neposlechla, obrať se na Keatha Warvicka. Je to Miřin bratr. Pokud budeš něco potřebovat, na něho se můžeš spolehnout. Nikomu jinému nevěř a do ničeho se nepouštěj sama. Věřím, že se rozhodneš správně.

S láskou věčně milující Sirius

Ps: v mém pokoji najdi kompas. Zavede tě tam, kam budeš potřebovat. Ve své závěti jsem ho nezmínil, protože je to tajný, velmi mocný předmět, po kterém by ministerstvo určitě šlo. Tímto dopisem ti ho odkazuji

*

Dopis jsem přečetla na jeden nádech a se slzami v očích. Co to sakra znamená? Že by byl Sirius.. Ne. To není možný. Ne. On přeci.. ne.

„Harry..." vydechla jsem napjatě. Co nejrychleji jsem vstala a rozběhla jsem se ke hradu. Kde může být? Velká síň byla prázdná. Schodiště jakbysmet. Z nebelvírské věže zrovna vycházel nějaký klučina. Harryho dneska celý den neviděl. Běhala jsem po hradě jako idiot, ale Harryho jsem nikde nenašla. Zbývaly mi asi poslední tři místa, kde jsem ještě nebyla. Ošetřovna, sovinec a komnata nejvyšší potřeby. Nejprve jsem se rozhodla pro ošetřovnu. v prvním pokoji nikdo nebyl. Vyběhla jsem tedy k druhému. Hned ve dveřích jsem narazila na Nevilla.

„Díky Merlinovi," Pokoušela jsem se popadnout dech.

„Za co?" Zmateně se na mě podíval.

„Za tebe," vydechla jsem a pak ze sebe vychrlila. „Kde je Harry?" Pořád koukal trochu šokovaně, ale nakonec ukázal za sebe. Vběhla jsem na ošetřovnu. Na postelích jsem zahlédla plno známých tváří. Harry, Ron, Hermiona, Lenka, Ginny.. kde všichni byli? A co tu sakra dělají?

„Co se sakra stalo?" Všichni měli uslzené oči. Hermiona se na mě podívala takovým zvláštním pohledem. Fajn. Možná šlo zeptat se trochu mírněji.

„Co se stalo? Proč jste všichni tady?" Ginny se hypnoticky dívala na Harryho, který seděl na posteli proti ní.

„Byli jsme na ministerstvu," zašeptala. Rychle jsem se otočila za sebe, jestli tu nikdo není.

„Proboha proč?" Vyjekla jsem, když jsem si byla jistá, že mě nikdo jiný neuslyší.

„Harry.. Harry měl vidinu. Že na ministerstvu došlo k dalšímu hadímu útoku. Tentokrát to bylo na.." Hermiona se odmlčela. V očích se jí zaleskly nové slzy.

„Na?"

„Na Siriuse," ozval se Harry za mnou. Měl nepřítomný pohled a po tváři mu stekla slza.

„Cože?" Že by ten dopis..

„Byla to past. Voldemortova past. Chtěl Harryho vylákat a ukrást jeho věštbu. Když jsme tam dorazili, Sirius tam nebyl a objevili se tam Smrtijedi. Snažili jsme se utéct, ale tohle oddělení bylo strašně velké a byla tam spousta dveří," spustila znova Hermiona. Takže Sirius tam nebyl. Uf. Tak co ale potom znamená ten dopis? Zatoulala jsem se v myšlenkách a chvíli ji neposlouchala.

„... byli jsme v pasti. Pak se tam objevili členové řádu. Snažili se nás odtamtud co nejrychleji dostat. Snažili jsme se pomoct, ale asi jsme to jen zhoršili. Oni.." hlasitě popotáhla, „Mayo. Oni dostali Siriuse," svět kolem mě utichl.

„Vždyť.. vždyť jsi řekla, že tam nebyl!"

„Přišel s ostatními členy řádu. Bojoval s Bellatrix, ale proti jejímu smrtícímu kouzlu neměl šanci," Harrymu z očí čišela nenávist. Přisedla jsem si vedle něj a vzala ho kolem ramen.

„Bože. Bože. Bože.. Sirius.." nedokázala jsem říct nic jinýho. Ten dopis. Věděl, že se to stane?

„Mělas tam být taky," řekl Harry a podíval se na mě tvrdým pohledem.

„Co?"

„Mělas tam být taky. Na ministerstvu. S náma. Mohla jsi nám pomoct. Ty bys to zvládla."

„Harry já..."

„Ne. Nechci to slyšet. Mohla si ho zachránit," shodil moji ruku z ramene a otočil se na druhou stranu. To, co řekl mě bolelo. Vstala jsem a beze slova odešla.

NOVÝ ZAČÁTEKKde žijí příběhy. Začni objevovat