My criminal boy/ L.T.

29. Kapitola

" Nevim, co s ní, Jeffe. Nejí, nespí, kouká pořád do blba. Vyčítá si smrt Harryho sestry, což je nesmysl. Já už nevím jak s ní promluvit."

" Harry jí to vyčítá?"

" Právě že ne."

" Mám s ní promluvit?"

" Můžeš to zkusit, ale nevím, jestli tě bude poslouchat" slyšela jsem jejich rozhovor, který vedli za dveřmi tohoto pokoje. Venku bylo teplo. Nezvyklé na říjen. Teplý vánek si hrál s mými vlasy a pouliční lampy mi svítily do obličeje. Parapet, na němž jsem seděla mě studil do spodní části těla. Pěsti jsem sevřela tak pevně, že mi zbělaly klouby na ruce, když se ozvalo zaklepání. Následně někdo vešel do místnosti. Podívala jsem se za zvukem, ale šero v místnosti mi nedovolilo vidět dotyčného, jež byl teď v pokoji.

" Jsem v pohodě, je mi fajn" řekla jsem do ticha. Kroky se ke mně blížily až to bylo nepříjemné.

" Lžeš okolí a sama sobě" odpověděl mi známý hrubý hlas. Avšak nebyl Louisův ale Jeffovo. Otočila jsem hlavu k jeho siluetě a rozeznala jeho rysy. Bílé vlasy jako sníh, stejný kroužek ve rtu, jako měl Louis. Přitáhla jsem si nohy k hrudi kvůli jeho přítomnosti. Neviděla jsem ho poprvé, ale mluvila jsem s ním poprvé. Sedl si na parapet naproti mě dívající se na mě.

" Ještě jsem se nepředstavil. Jeff, Jeffrey" natáhl ke mně ruku. Chvíli jsem se na ní dívala, ale stejně jsem si s ním potřásla.

" Rose." Špitla jsem.

Jeff si vytáhl z kapsy krabičku cigaret a vytáhl si z ní cigaretu. Nabídl mi. Odmítla jsem. Zapálil si jí a dlouze potáhl.

" Proč si tady?" Zeptala jsem se i když jsem věděla odpověď. Neodpovídal mi jen se dál koukal do dáli. Kouř  cigarety stoupal do vzduchu a i mě šimral v nose.

" Taky jsem někoho zabil" promluvil.

" U vás je to normální" pokrčila jsem rameny a ošila se z nepříjemného pocitu.

" To jo, ale tohle je jiné" odmlčel se. Chvíli se díval na cigaretu, jenž si s ní hrál v prstech. " Rok na zpátek, kdy jsem byl ještě u Louise v gangu byla mezi náma a Joshem přestřelka. Zabili nám hodně lidí. Nemohl jsem se už dívat, jak mi umírají lidi a tak jsem se naštval a vystřelil na Joshovu přítelkyni. Zasáhl jsem přímo do jejího břicha. Pořád to mám před očima. Jak jí vyklouzla zbraň z ruky, jak si chytá za břicho, které už bylo zkrvavené a jak padá k zemi. Nevím proč, ale Louis se za ní rozeběhl a na půli cesty se zastavil, protože zaznamenal Joshe. Myslel si, že to udělal Louis, ale já to udělal. Já jí zabil. Do teď to Louisovi vyčítá. Možná proto tě Josh chce zabít"

" Byla proti vám nemusíš si to vyčítat" vydechla jsem.

" Byla stejná jako ty, Rose. Pamatuju si, že byla tak stydlivá, nevinná a milá když jsem jí poprvé uviděl. Potom se přidala k tomu debilovi, ale stejně zůstala taková jaká byla" zavrtěl hlavou a tišše se zasmál. " Furt jí do něčeho nutil. Kdyby se do něho nezamilovala byla by ještě naživu a šťastná" potáhl si z cigarety a vyfoukl kouř nosem. " Ale.. Jdu dál.. Jdu dál Rose. A ty taky půjdeš. Nesmíš si to vyčítat. Nebyla to tvoje chyba. Tvoje vina je chybná" promlouval mi do duše. Díval se mi přitom do očí a ani na milisekundu neuhnul. Snažil se v nich něco najít. Aspoň nějaký malý náznak. Sledovala jsem jeho tvář jak se formuluje do něčeho, co je lítost a beznaděj. Mlčela jsem. Přemítala jsem si jeho slova v hlavě a snažila se přemluvit samu sebe, že má pravdu.

" Trpím" vydechla jsem ze sebe nespouštějíc z něho oči. Na chvíli se zarazil. Potom si dal cigaretu do pusy, rozepl si knoflíček na košili a vyhrnul si rukáv. Jeho ruka.. Byla posázena jizvami. V nepatrném světle byly vidět. Řezné jizvy nebo jizvy od spáleniny cigaretou.

" To já taky" zakryl je a knoflíček si zase zapnul.

" Miloval si jí?" Optala jsem se opatrně. Z jeho úst byl vyfouknut kouř a hlava přikyvovala.

" Ale já za to mohl. Ty ne. Já střelil, já jí poslal na druhý konec. Tys neudělala nic. Nemůžeš za to, tak si to nevyčítej. Nevyčítej si to aspoň pro Louise. Od té doby co tu jsi se změnil. Už to není ten arogantní bezcitný parchant. Změnila si ho, Rose" odhodil nedopalek cigarety z okna. " Má tě rád i když to třeba nedává najevo" slezl z parapetu a odcházel ode mě. Otevřel dveře a naposledy řekl.

" Rád jsem tě poznal" potom odešel. Byla jsem zmatená to co říkal. Nemohla jsem pobrat ty slova, která vypustil z pusy. "Nemůžeš za to" Nevyčítej si to aspoň pro Louise" " Změnila si ho" Má tě rád" Tyto slova se mi pořád točili v hlavě. Vzduch se najednou ochladil a donutil mě vstát a zavřít okno. Obmotala jsem paže okolo svého těla když mi naskočila husí kůže. Slyšela jsem ze zdola ještě nějaký rozhovor a potom zabouchnutí vchodových dveří. Kousala jsem se do rtu, pochodovala po místnosti, přemlouvala se. Nezabila jsem jí. Není to moje chyba. Na druhou stranu z poloviny za to můžu. Můžu z poloviny za její smrt. Kousala jsem si ret tak silně, že jsem si ho prokousla. Pramínek krve stekl po mé bradě. V puse jsem cítila její pachuť. Rychle jsem si jí z brady setřela. Podívala jsem se na prsty na kterých pomalu zasychávala.

" Rose nemáš- Doprdele co se ti stalo?" Hlas Louise mě vyrušil. Neslyšela jsem ho přijít. Jeho ruce spočinuly na mé krku, oči skenovaly mou zkrvavenou bradu.

" Prokousla jsem si ret" vysvětlím mu. Starostlivě se na mě podívá a potom mě dotáhne do koupelny, kde mi krev smyje. Dává si přitom pozor aby mě to nebolelo. Jeho soustředivý pohled byl zvláštní. Takovýhle pohled jsem u něho ještě neviděla.

" Nechceš se podívat na film?" Vyždíme ručník v umyvadle a obrátí se na mě. Chvilku váhám ale přikývnu. V obýváku si pustíme 'Zmizelý'. Louis si sednul vedle mě a já se nechala vtáhnout do jeho objetí. Dlouho jsem v ní teď nebyla. Zase jsem mohla cítit jeho vůni jeho pokožku. Ani jeden z nás nic neřekl. Užívali jsme si to ticho, které panovalo mezi námi přitom sledující film. Moje víčka byly těžší a těžší, myslela jsem si, že usnu, ale zvonek, jenž se rozezněl mě probudil.

" To bude asi Niall" řekne Louis a vstane. Slyším jeho kroky a potom následné otevření dveří.. a potom jeho hlas.

" Harry"