My criminal boy/ L.T.

53.Kapitola

Louis's pov

Anglie, tentýž den, Nový rok

" Neměl bys tolik fetovat. Můžeš na to umřít" zachichotala se Daisy, když jehla projela mou kůží až do žíly, kde mi vypustila do krve dávku heroinu. Protočil jsem panenky nad pocitem, který mi proběhl tělem, jako nějakej elektrický proud. Dlouze jsem ze sebe vydechl vzduch, když Daisy přejela rukou po mé nahé hrudi, čímž mě odtrhla od mých myšlenek. " Dneska to máš zadarmo, ty chudáčku" políbila mě na mé zpocené čelo. Jak se nade mnou nahnula, cítil jsem z ní silný pach její vůně.

" Za co jsem si to zasloužil?" zeptal jsem se chraplavým hlasem. Zase se zachichotala, přičemž jí spadly do obličeje blonďaté vlasy.

" Vždyť je dneska Nový rok, hlupáčku" vysvětlila mi. " A způsobit mi tři orgasmy za sebou. Bože, Tomlinsone, kdybych neměla přítele jedu do tebe" lišácky se usmála dívající se mi pořád do očí. Semkl jsem čelist, natáhl se pro cigaretu a násladně jí zapálil. Popotáhl jsem, čímž se mi dostal do plic kouř, který jsem pak Daisy vyfoukl do obličeje. Zašklebila se a před svým obličejem kouř odehnávala rukou.

" To už je Novej rok" protáhl jsem.

" Ano, přesně za pár minut. Takže, pokud mě omluvíš už půjdu domů" zvedla se z postele a šla k mé skříni, kde se začala hrabat v oblečení.

" Ne že mi něco zase ukradneš" houkl jsem na ní popotahující z cigarety.

" Jasný.. Hele, to je ale pěkný svetr" nejdřív jsem ji nevnímal, ale když se koutkem oka zahlédl o jaký svetr se jedná, vyhoupl jsem se do sedu. Byl to ten černý svetr. Můj, ale její černý svetr, který nosila. Jediné, co mi po ní zůstalo.

" Dej ho zpátky" zavrčel jsem. Daisy uraženě našpulila rty a svetr si hodila přes své tělo.

" Podívej jak by mi slušel" zamrkala na mě. Típl jsem cigaretu a vstal z postele přecházející k ní.

" Dej ho zpátky" zavrčel jsem podruhé s roustoucím vztekem. I tak ho Daisy nedala zpátky.

" To mám za tuhle noc místo prachů" odesekla mi a už chtěla kolem mě projít, ale rychle jsem jí uchopil pod krkem a přitiskl jsem ji na zeď. Začala lapat po dechu. Určitě to nečekala. V jejích očích byl vidět strach. Strach o sebe. Strach ze mě. Díval jsem do těch jejích očí, dal hlavu na stranu zatínající zuby.

" Ty malá kurvo, teď vypadneš z mého domu a už se tu nikdy neukážeš, je ti to jasný?" Předsedil jsem mezi zaťaté zuby. Každé slovo jsem řekl zřetelně, aby si to dobře zapamatovala. Daisy horlivě přikyvovala. Svetr, jež držela v rukou nyní ležel u mých nohou. Pustil jsem jí, obracejí se k jejím věcím, které jsem na ní házel.

" Jsi jen troska, Tomlinsone! Nemáš žádný život! Tvoje těhotná přítelkyně od tebe utekla a ty se ani nepokoušíš ji najít!" Křičela za mými zády. Pomalu jsem se k ní otočil s flaškou od vodky v ruce. Dívala se na mě, její dmoucí hruď se rychle zvedala a vždy pomalu klesala. Bez přemýšlení jsem flašku hodil jejím směrem. Daisy vyjekla a začínala si krýt obličej. Flaška se rostříštila se o zeď opodál. Střepy spadly na podlahu se zacinkáním.

" Táhni!" zakřičel jsm z plných plic. Neváhala ani vteřinu a zmizela z mého pokoje. Vzal jsem další flašku a mrštil ji s ní někam do pokoje. Sesunul jsem se na kolena. Střepy se mi zapíchly do kůže, rozervaly jí a nechaly krev téct po podlaze. Nechal jsem oči zavřené, cítil jsem, jak droga prostupovala do mého těla. Ale nedokázala, abych na ní zapomenul. Na mou růžičku. Pokaždé, když zavřu oči, tak jí vidím. Jak se směje, jak se červená, jak mě miluje. Už je to 12 dní, co je pryč. A já ji nehledal. Nemělo by to smysl. Nevěděl jsem, kde je a nehodlal jí hledat, protože jsem věděl, že i kdybych jí našel, nešla by se mnou domů. Nedokázal jsem ji milovat, tolik jako ona mě. Měla pravdu, jsem bezcitné monstrum. Nedokázal jsem ji ani ochránit. Kvůli mě trpěla. Otevřel jsem oči a doufal, že přede mnou bude stát. Bude se usmívat a odpustí mi. Vrhne se mi okolo krku a už mě nikdy nepustí. Místo ní se mi naskytl pohled na černý svetr, který ležel přímo přede mnou. Natáhl jsem k němu ruku, vzal ho a přitiskl si ho na hruď. Zabořil jsem do něho hlavu a nasál její vůni. To byla pro mě ta pravá droga.

Najednou jsem zaslechl bouchání ohňostroje. Zahleděl se přes okno na tu sinfonii barev. Byla tam někde. Sama, ve světě, kde jí můžou ublížit. A je těhotná. Chtěl jsem jí zpátky. Chtěl jsem je zpátky. Odhodlaně jsem se zvedl na rozstřesené nohy. Dobelhal jsem se až k nočnímu stolku, kde jsem měl položený mobil. I když jsem věděl, že mi moc nepomůže, vytočil jsem jeho číslo. Sedl jsem si znovu na postel a znovu si zapálil cigaretu.

" Louisi?" Ozval se jeho hlas v telefonu po delším zvonění.

" Ahoj Jeffe, jak se vede kámo?" pozdravil jsem ho snažící se o milejší tón hlasu.

" Hele Louisi, teď nemám čas se s tebou vybavovat, jedu už do států a-"

" Počkej Jeffe, vím, že si teď na mě naštavenej jako celej můj gang, ale teď mě kurva poslouchej" zarazil jsem ho dřív, než mi to stačil típnout. Chvíli v telefonu bylo ticho, ale pak se zhluboka nadechl a řekl:

" Co chceš?"

" Chci jí najít"