My criminal boy/ L.T.

56. Kapitola

Rose's pov

Sobota, světlé odpoledne

" Teď tě dostanu" řekla jsem soutěživě, stlačovala tlačítka na konzoli a sledovala videohru na televizi. Můj voják se krčil u zdi a mířil na Mattheowa vojáka.

" To určitě" protáhl posměšně Matthew. Neváhala jsem a vystřelila na něj. Perfektní headshot. Na Mattyho polovině obrazovky se ukazáno velké červené GAME OVER. Šťastně jsem vypískla a násladně se mu začala smát. Flákl konzoli do polštářů, uraženě našpulující přitom rty.

" Ták, kdo udělá popkorn?" povytáhla jsem obočí s vítězoslavným úsměvem na tváři. Matthew si odfrkl.

" Kde jsi se naučila tak perfektně hrát střílečky" zvedl se jdoucí do kuchyně. Já ho následovala.

" To je dlouhý příběh" vydechla jsem ze sebe, posadila se na linku a jen na chvilku zazpomínala na mé a Louisovo hraní videoher.

" Ještě nikdo mě v téhle hře neporazil" zabručel, nasypal popkorn do mísy a dal jí do mikrovlnky.

" Všechno je jednou poprvé" pokrčila jsem rameny. Matthew se usmál. Milovala jsem jeho křivé úsměvy. Hlavně když se mu přitom rozzářily ty jeho kukadla. Opíral se o linku, díval se na mě a já na něho. Mezi námi panovalo ticho. Někdy jsme jen mlčky šli naší oblíbenou cestou a jen jsme mlčeli. Nebylo to však trapné ticho avšak příjemné. Nikdy jsem se v jeho přítomnosti necítila nepřijemně nebo trapně. Bylo mi s ním pokaždé upřímně dobře. Vlastně, každý den jem ho poznávala, a to mě vždy potěšilo nejvíce. Nebo když mě náhle objal nebo se mě snažil rozesmát. Byl přesný opak Louise. Byl hodný, milý empatický a bez záznamu v rejstříku.

" Co říkáš na to, že se Simon a Jack dali dohromady?" optal se mě vytahující misku z mikrovlnky.

" Je to super. Vždycky jsem podporovala takovéhle páry" odpověděla jsem mu. Přesunuli jsme se znovu na pohovku, na které jsme dneska strávili skoro celý den. Polštáře za námi už nebyly tak naklepané jako ráno. " Oni spolu už chodili dřív?"

" Jo" přikývl. " Snažili se to skrývat, ale po dvou týdnech jejich vztahu jsem to zjistil. Byl jsem docela rád. Můj bráška si už nemusel hrát na něco, co nebyl" Dal si plnou hrst popkornu do pusy. " Dokonce to i rodiče vzali" řekl s plnou pusou. Natáhl se pro ovladač a začínal nám pouštět film. Přesněji Harryho Pottera. Přikryla jsem nás šedou dekou a zaposlouchala se do začínající melodie. S Louisem jsme snad nikdy neměli takový den. Buď byl na akci, nebo měl to s tou nohou, takže jsem kolem něho skákala 24/7. Takhle jsem spokojenější. Celý den jsem se flákala, koukala se na filmy, hrála videohry s člověkem, kterého jsem měla ráda. Tentokrát to nebyl Louis ale Matthew. Upíral zrak na obrazovku a přehodil přes má ramena ruku, čímž si mě přitáhl k sobě. Oproti němu jsem byla zmrzlá jako led. Studené ruce jsem si zabořila do jeho svetru a hlavu si dala na jeho rameno. Jen chvilku jsme se v klidu koukali, než se otevřeli vchodové dveře a se zvonivým smíchem vešel Jack a Simon dovnitř. S Mattym jsme si vyměnili pohledy a podívaly se za sebe, kde už kluci stáli.

" Jé, čau Rose, Matty, jak se vede?" pozdravil nás Jack a jako Matthew před chvílí, dal Simonovi ruku okolo ramen. Simon se začervenal.

" No ahoj. Co kavárna? Jaká byla tržba?" zeptal se Matthew.

" Dneska bylo málo lidí, brácho. Nic moc" odpověděl mu Jack. V černých vlasech mu šly vidět sněhové vločky. " No, aby jsme vás nerušili, přesuneme se nahoru" široce se usmál a pak oba dva zmizeli v druhém patře.

" Někdy si říkám, kde ten Jack bere dobrou náladu" podívám se na Mattheowa a na rtech se mi rýsuje úsměv.

"Teď je to s ním ještě horší, když je se Simonem" utrousil. " No, ale přiznej si to, my jsme někdy i horší" mrkne na mě s lišáckým úšklebkem. Usměju se, položím si hlavu na jeho rameno a dál sleduju film.

***

"Růžičko" zašeptá mi do ucha a vydechne na můj krk teplý vzduch, čímž se mi po těle rozleze husí kůže. Cítím zas jeho doteky, které mi nejsou vůbec příjemné. Snažím se o odstrčit, ale nejde to. Chci křičet, ale jeho dlaň spočine na mých ústech. Jsem v pasti. Svíjím se pod ním. Zmítám se. Odporuju mu. Je ale silnější než já. Nemůžu ho ze sebe dostat. Slzy mi vyhrknou do očí z bolesti. Propadám se do temnoty. Propadám do těch modrých očí. Do Louisovo očí. To on to je. Ten, který mi ubližuje a nikdy se toho nevzdá.

"Rose?" Konečně otevřu oči. Má hruď rychle klesá a zase rychle stoupá. Oči mám plné slz. Konejšivé paže mě drží a nesnaží se mě pustit. Musela jsem usnout. Pohlédnul zmateně do Mattyho oči, které jsou plné strachu. Chci něco říct, ale místo toho se rozbrečím. Vzlyky opuští mé hrdlo, nepříjemná vzpomínka se mi pořád honí hlavou. Matthew mě pevně obejme. Mám hlavu na jeho hrudi, i přes vzlyky slyším jeho tlukoucí srdce." Ššš, to nic, byla to jen noční můra" ukliďnuje mě. Objímám jeho tělo, brečím mu na hrudi a chci na to zapomnout. Jsem v pasti. Ocejchovaná. Ponížená. Ublížená. Chci se mu svěřit s tím, co se mi stalo. Jenže ten stud mi to nedovolí. Jemně se od něj odtáhnou. Starostlivě se mi dívá do očí odhrnující mi pramínek vlasů za ucho.

" Zůstaneš tu dneska?" Špitnu s nakřápnutým hlasem od pláče. Matthew hned přikývne. Šetřu si slzy z tváří než se k němu zase přitisknu. Venku za okny už je tma. Musela jsem spát tak čtyři hodiny. V televizi něco běží, ale já tomu nevěnuju pozornost. Po několika minutách se uklidním. A znovu usnu do hlubokého spánku, tentokrát bez nočních můr. Znovu se zbudím, až když mě Matthew odnáší v náruči do mého pokoje.

Položí mě opatrně na postel a přikryje mne. Víčka se mi klížila avšak jsem ještě na něj promluvila.

" Prosím, zůstaň se mnou" Skoro to neslyšně zašeptám. Matthew stojí vedle mé postele, dívá se na mě a pak si vleze pod deku. Ovine paže okolo mého těla přitahující si mě k sobě. Než se znovu ponořím do říše mých snů, zašeptám: ,, Děkuju"