Na konci duhy

29. kapitola

Oba profesoři se na chodbě v hradu rozdělili. Severus odešel do svých sklepních komnat a Constance do apartmá ve vrchních patrech. Byla nesmírně unavená. Hlava jí třeštila, jen se rozskočit. Musela ale uznat, že její kolega jí zranění ošetřil opravdu bravurně. Nemusela už ani na ošetřovnu. Napustila pěkně horkou lázeň a celá se do ní ponořila. Přesně tohle nyní potřebovala, jako čuník drbání. Hlavou se jí honily myšlenky uplynulého dne. A nejen toho. Pořád měla v mysli před sebou obličej toho černovlasého protivy. Ve vzpomínkách si vybavovala doteky jeho prstů na své tváři, jeho jazyk rejdící v její puse, vůni fenyklu a vanilky. Stále si nechtěla připustit to, co již bylo jasně dáno. Nikdy by si to nepřiznala. Nechtěla. Po dlouhé době vylezla z vany, zabalila se do měkkého župánku a celá rozpálená z horké vody si lehla do postele. Usnula během několika minut, už se ani nepřevlékla.

V Severusovi se mísilo spoustu pocitů. Od nenávistného k Siriusovi Blackovi, přes soucitný k Neeně a konečně žárlivý ke Connie. Krom toho prvního, který mu byl tak dobře známý a téměř stále na denním pořádku, ty další dva pro něj byly neznámé nebo spíše nepoužívané. Soucitu měl málo a naposledy žárlil před tolika lety na starého Pottera. Ty časy byly už dávno pryč a on nikdy neměl důvod tenhle pocit vypustit na povrch. Tak proč teď? Constance Vall de Mosso. Nebylo to tak dávno, kdy ji jenom provokoval, vytáčel, bavil se tím, jak labilní byla. A teď by ji nejradši sevřel v náruči, cítil, jak jí bije srdce, jak přerývavě dýchá, něžně vyslovuje jeho jméno a dotýká se ho svými bledými štíhlými jemnými prsty. Co se to s ním jenom dělo? Přistihl se, že ani Elektra mu nechyběla. Rozhodně k ní nikdy nepociťoval to, co ke Constance. Měl ji rád, to rozhodně. Byla na úrovni, krásná, chytrá, vzdělaná. Chápala ho, přitahovala ho, ale on ji nikdy nepovažoval za partnerku hodnou jeho duše. Svůj vztah zakládali jenom na tělesné přitažlivosti, až se postupem času prohloubil v něco stálejšího. Ona už si na něj začala činit nároky, on ale v ničem nepovolil a nebál se jí to dávat najevo. Na jednu stranu měl své pohodlí a stálý přísun příjemných chvilek. Zpohodlněl. Už nebyl tak akční jako kdysi. I když občas si zašel do klubu na malý lov, aby nezakrněl a dokázal si, že nepatří do starého železa. Ale na stranu druhou se cítil omezován a to se mu nelíbilo. Ale s Connie, s tou se cítil svobodný, ničím neomezovaný. V mnohém mu byla podobná. Chápala, co cítí, i když jí nikdy neřekl, co ho trápí, na rozdíl od ní. Neobtěžoval se s koupelí. Svlékl se ze svého hábitu a praštil sebou do postele jenom v trenkách. Zavřel oči a v klidu usnul.

Na snídani se prakticky minuli. Severus vstal velmi brzo ráno, jak bývalo jeho zvykem. Tentokrát nevyučoval ihned z rána, jeho první hodina měla být až dopoledne, chtěl mít ale stěhování Neeny co nejdřív za sebou. Constance byla překvapená, že ho u stolu již nezastihla, měla celkem spoustu dotazů ohledně plesu, doprovodu dcery Pána zla do Bradavic, a chtěla také zjistit něco o nenávisti mezi ním a Siriusem Blackem. Věděla, že on se moc kamarádíčkovat nebude s nikým, ale že se veřejně nebudou tajit vzájemným despektem, to si opravdu nemyslela. Zklamaně zasedla ke kantorskému stolu a v klidu se nasnídala. Severus se nechtěl zdržovat cestou mimo pozemky, využil tedy krbu v ředitelně, který byl spojen s krbem na Grimmauldově náměstí. Brumbál si nechal záležet, aby veškerá propojení do tohoto domu byla začarována zvlášť pečlivě, aby na něj jenom tak někdo nepřišel. Jakmile vyšel v obýváku Blackova domu, slyšel v dálce smích mladé brunetky. Protočil panenky a vydal se za hlasy, které se ozývaly z kuchyně.

„Vážně? To si děláš..." Hlas se přerušil, když si ho Neena všimla ve dveřích. „Profesore!" vyjekla nadšeně.

„By mě vážně zajímalo, proč jsi z něj tak hotová," zavrčel Sirius otráveně. Neena se s úsměvem zadívala na lektvaristu a zamrkala.