Můžeš mě..ještě milovat?~ Teen wolf ~ Stiles S. [ DOKONČENO ]

31.

🌌 Pokec 🌌

,,Takže máte celkem rušno." Zasmála jsem se a kousla si páté palačinky a s úsměvem sledovala usměvavého Ethana.

,,To teda jo..." Povzdechl si s úsměvem. Ethan mi řekl všechno co se za poslední měsíc odehrálo a konkrétně ohledně Kiry a liškách...

,,A co Danny?" Nadzvedla jsem zvědavě obočí a uculila se.

,,Em co s ním? Jsme pořád spolu a ták no," Sledovala jsem jak se začervenal a podíval se na palačinku co držel v ruce.

,,No a povídej!" Hned jsem na něj kývl a on se zasmál. No co ? Můj vstah šel do kytek takže teď budu muset uspokojovat srdce vstahem jiných.

,,No em, byli jsme večer spolu," Lezlo to z něj jak z chlupaté deky.

,,No a ? Bylo něco??" Byla jsem napnutá a zvědavá. Sledovala jsem Ethana který se zasmál, prohrábl si vlasy a frajersky kývl.

,,No nekecejjjjj!! Gratuluju!" Začali jsme se smát a já začala tleskat.
Dojedla jsem mou palačinku a Ethan si vzal další.

,,No a teď mi řekni od kdy kouříš?" Podívala jsem se na něj a trochu se sekla, nečekala jsem takovou otázku.

,,Hm?" Naléhal na mě a já pokrčila rameny.

,,A povídej!"

Všechno jsem mu teda řekla. O těch holkách, Stilesovi a tak... Slíbil mi že si to nechá pro sebe.

,,Takže tak..." Povzdechla jsem si a trochu se usmála.

,,To mi je líto..." Řekl a já se zhluboka nadechla.

,,Asi se přestěhuju." Vyhrkla jsem a na chvíli zavřela oči. Už jsem nad tím týden přemýšlela.

,,Co?!" Vyštěkl a já se na něj podívala.

,,K mé tetě, třeba jenom na půl roku než se to uklidní... Pochop mě Ethane, nemůžu chodit do téhle školy a dělat že nic... Potřebuju odjet." Povzdechla jsem si a on mě přes stůl chytil za ruku.

,,Chápu a pustím tě jen pod podmínkou že mi budeš každý den volat. " Oba jsme se zasmáli a já kývla.

,,Jo! Malem bych zapomněl! Něco pro tebe mám." Zasmál se a položil si batoh na své nohy, rozepl ho a s úsměvem z něj vytáhl středně velkého  plyšáka vlka s nádhernými modrými oči.

,,Na." Podal mi ho a já po něm šáhla. Měl hebkou "srst" a ty jeho oči...

,,Děkuju!" Skočila jsem Ethanovi do náruče a on se rozesmál.

*Mmmn*

Ethanovi začal zvonit telefon který ležel na stole, omluvně se na mě podíval a zvedl telefón. Já jsem zatím vyšla schody, šla si zanést plyšáka do pokoje a zašla na můj záchod v mém patře.

Když jsem vyšla Ethan už stál v pokoji.

,, Jejn budu muset už jít..." Posmutněl a já kývla.

Vyšli jsme oba ze dveří a stali na verandě.

,,Uvidíme se ještě než odjedeš?" Otočil se ještě na mě a já kývla s úsměvem že ano.

Znovu mě uvěznil ve svém obětí a pomalu odcházel.

Otočila jsem se a teda vešla zpátky dovnitř, žďuchla jsem silně do dveří a šla pomalým krokem do kuchyně. Přerušilo mě ale ticho a žádné bouchnutí dveří.

Tak co myslíte??
Jaktože se dveře nezavřely?
🤗😏❤🐺

Krásný zbytek dne vlčata moje !
🐺💖🤷‍♀️