Poberti a Ony

tajemství

Když jsme seděli na lavičce a já brečela tak jsem si uvědomila že mého otce zabil Voldemort a Já s mamkou jsme se pak schovávaly v mudlovském světě ... Tak proč by i teď nezabil mamku ? Co když je to tak a já tu zatim jenom sedim .
Po tom co jsem si to takhke furt opakovala Tak jsem se zvedla utřela slzy a koukla na Siriuse . Ten na mě udiveně pohlédl .
,,Chci vědět co se stalo''
Sirius je přikývl a ukázal ať jdu za ním .
Rozešli jsme se zpátky k Brumbálovi do pracovny. Když jsme tam přišli tak mi Brumbál začal všechno říkat.
Sirius mě jen držel a uklidňoval .
,,Tvoje mamka dala důvěru jednomu z kouzelníků co jsi hrál na Matčinu starou známou ..''
Když mi tohle řekl tak jsem si pomyslela že další můžou být mý přátelé. Nemohla jsem to dopustit.
,,Chci bojovat! Tohle dál nejde !...''
Brumbál na mě chvíli hleděl a pak přistoupil ke mě
,,Čekal jsem že to řeknete . Jestli je to tak , tak se musíte překonat''
,,Udělám cokoliv"řekla jsem to odvážně ale Sirius se do toho vložil.
,,To je sebevražda! To nedopustim !''
,,Pane profesore tohle ji dovolit nemůžete!''
,,Pane Blacku tohle není vaše rozhodnutí.Chápu vaše obavy ale rozhodnutí je na Slečně Davis."
Sirius jen na mě hleděl a pak kývl hlavou.
,,Siriusi ...Já musím" chtělo se mi brečet nejdříve Otec ,mamka a teď mám přijít o Siriuse? V žádným případě.
,,Slečno Davis ,musíte se do 2dnů sbalit věci a odjet"Když mi to Brumbál řekl jen jsem kývla a koukla na Siriuse .
,,Já tě doprovodim ať aspoň dorazíš na místo bezbečně."

,,A co ostatní?"
V tom mi odpověděl Brumbál
,,Nebojte se , sem si Voldemort netroufne,Bude o ně postaráno" mile se usmál a dal si šálek čaje.
Když jsme šli chodbami hradu tak se Sirius zastavil.
,,Nevíš do čeho jdeš"
,,Ano nevim ale chci se pokusit zastavit tohle všechno"
,,Ale já to neberu ! Nechci tě oplakávat!"
,,Jenže tobě rodiče neumřely!"
Sirius na mě jen hleděl a pak mě obejmul
,,Já tě prostě nechci stratit"
,,Miluju tě Blacku!"
Druhý den:
Byli 4 hodiny ráno, vedle mě spal Sirius . Nemohla jsem usnout, pořad jsem myslela na to co se stalo.. Chtělo se mi hodně brečet, křičet a tak všechno ale řekla jsem si že musím být silná už jenom kvůli přátelům. Asi po půl hodině jsem šla do pokoje zabalit si. Holky o ničem nevěděli a tak to bylo asi nejlepší ..Potichu a rychle jsem se sbalila a napsala dopis na rozloučenou..
Pro moje Rebelky
Tak ..čím bych asi začla ..Píšu vám tenhle dopis protože bych asi neunesla to loučení. Tolik mě to mrzí ale musím vás ochránit. Záleží mi na vás a tak chci aby jste ne mě nemysleli a žily dal normální život. Mám vás moc ráda!
Davis

Při psaní dopisu mi ukáplo pár slz ale hned jsem je utřela. Dopis jsem jim nechala na mé posteli. Klukům psát dopis nebudu.. možná bych ani další nezvládla napsat .. ale oni to pochopí . Kufr s Dark jsem si nechala ve společenské místnosti a rozhodla se ještě jednou podívat na kluky. Šla jsem pomalu a nejpotišeji jak to šlo. Když jsem je viděla musela jsem se usmát byli tak pobertovští ikdyž spali. Koukal jsem se na spícího Siriuse a přistoupila k němu , sedla jsem si vedle něho a pohladila ho potváři a řekla ,,budeš mi chybět''
Zvedla jsem se a zahlidla jsem Ostatní kluky , byli vzhůru. ,,Ty už jdeš'' pošeptal Remus.
,,Ano..'' řekla jsem mu šeptem.
,,..půjdeme tě aspoň doprovodit'' řekl James.
,,Nooo já nevim'' řekla jsem jim
,,Nás to nezajímá, prostě jdeme'' řekl Remus a společně s Jamesem se zvedli a šli semnou.
Když jsme došli do společenky vzala jsem si kufr a Dark mi vzal Remus. Celou cestu až k Brumbalovi jsme mčeli ..Ikdyž bylo ticho tak jako bych snimi mluvila. Když jsme stali u dveří k Brumbálově pracovně tak Remus promluvil
,,Nemusíš to dělat ..Máš tu nás a hlavně Tichošlápka...''
,,Ano já vím a jsem za to neskutečně ráda..Ale nedokážu jen tak sedět a nic nedělat zatím co mi někdo zabijí nejdůležitější lidi v mém životě''
,,My to chápeme ale ty taky pochop nás..co když se teď vidíme naposled?..'' řekl smutně James.
,,Nevidíme neboj se ..'' řekla jsem mu a obejmula je oba. Když jsem se rozešla dál teď už sama říkala jsem si neodhlížej se..budeš brečet ..Ale já se stejnak otočila musela jsem je ještě vidět. V Brumbalově pracovně jsem si sedla a čekala
,,Dobré ráno slečno, jste připravená?''
Ozval se mile profesor
,,Dobré ráno ,Ano jsem připravená'' odpověděla jsem mu hned
,,Ani jste se nerozloučila že?''
,,nezvládla bych to ..napsala jsem dopis to bude muset stačit ..A kdy vyrážím?''
,,ach tak ..Klidně hned''
Na to jsem jen kývla
Brumbál mě chytil za ruku a v momentě jsme stáli u nějaké chalupy uprostřed lesa. Když jsem se Koukal na profesora tak mě jen pobídl abych šla . Došli jsme k té chalupě a 3x zatukali když v tom nám někdo otevřel,neviděla jsem mu do tváře ale když jsme byli v jedné místnosti poznala jsem ho.
,,Regulusi??!'' Udiveně jsem koukala co tady ksakru dělá...
,,Taky tě rád vidím Katt''
Jen co to řekl šla jsem ho obejmout
Ptala jsem se na spoustu věcí ale řekl mi jen že to on mě bude připravovat.
Po dlouhém povídání si o tom co a jak bude nás profesor opustil.
,,Taak dáme si něco lehkého k snědku a pak můžeme jít trénovat''
Na to jsem jen kývla a Šla s Regulusem do takové malé kuchyňky , tam si sedla a povídala si s Regulusem zatím co připravoval jidlo.