Poberti a Ony

🦁&🐍

Bylo to všechno tak jako dříve, Já a Parta byli jsme spolu.
Ale nedalo mi to, a furt jsem musela myslet na Reguluse, chvilkami jsme na nej úplně zapomněla ale když už jsem byla sama nebo jsme šli spát, myslela jsem na něj. Chybí mi. Svěřila jsem se se vším Siriusovi a partě. Nevím zda to pochopili ale Sirius řekl ze je rad že jsem mu všechno řekla. Stejnak jsem ale furt měla takový divny pocity ze všeho. Jeden den se mi zdálo o Regulosovi, mluvila jsem na nej ale neslyšel mě nemohla jsem se ho dotknout proste nic, když v tom mi ležel u nohou bez známky života. Pak už jsem nemohla usnout. Bála jsem se.
Chtěla jsem vědět, jestli je to nějaké znamení nebo to byl pouhý sen. Rozhodla jsem se jít zeptat Brumbála. Ráno jsem nešla ani na snídani jen jsem se oblékla a šla hned za ředitelem. Chtěla jsem zaklepat ale zaslechla jsem hlasy tak jsem počkala..

,, Měla by to vědět, Albusi, není to malá holka''
,, Ne, nemyslím si, je to ještě dítě, prošla si hodně těžký obdobím a vy to víte''
,,Vím to, ale taky si musíte uvědomit jak se k tomu všemu postavila, je to silná čarodějka! Ona to zvládne!''

,,Minervo, slečna Davis se to nikdy nesmí dozvědět, nesmí vědět že její pravý otec je Voldemort''

,, Albusi, bylo by lepší že by to věděla od nás a ne pak od někoho jiného''

,, Zlomí jí to.''

,, ale bude pod dohledem, chybí ji jen málo a ukončuje další ročník Albusi, můžeme jí  ochránit a pomoc jí,. Albusi co myslíte že by se stalo když by se to dozvěděla sama od Pana zla.''

,, to nevím Minervo.''

Stala jsem tam jak kůl v plotě, můj-můj otec je...
Rozhodla jsem se jít ihned do ředitelny a zůstala jsem tam na ně koukat se slzami v očích.

,, Všechno jsem slyšela!''

,, Slečno, posadite se? Promluvime si''

,, Profesore, je.. je to pravda?''

,, Ano slečno. Je to bohužel tak, proto taky tady byla tenkrát Vaše matka, bála se o vás.''

,, A Pan zla, ví o mně?''

,, Ano slečno, proto jste byli v mudlovském světě, několikrát se snažil o vás ale vaše matka to nedovolila.''

,, Tedy nechápu, proč jsem v nebelvíru, když jsem ZMIJOZELŮV DĚDIC!''

,, Je to velice, velice podivné že vás moudrý klobouk zařadil právě do Nebelvíru''

,, Když jsem se slečno rozhodoval, bylo velice těžké ale vaše nitro ovládá více lev nežli had ''

Koukla jsem na moudrý klobou a zpět na Brumbala.

,, Nechcete mi ještě něco sdělit, profesore, profesorko?''

,, Myslím, že tohle bylo vše slečno''

Zvedla jsem se z křesla vyvedená z míry jsem pomalu odcházela z ředitelny.

,, A slečno, dávejte na sebe pozor, je možné že Pan zla vás nenechá teď byt když už vaše matka nežije..''

Na to jsem jen kýval hlavou a odešla.
Co jsem měla u Merlina dělat.
Jak se s tím mám srovnat.
Šla jsem na Astronomickou věž a vůbec jsem neřešila to, že bych měla být na vyučování. Nevnimala jsem čas jen své pocity a myšlenky.
Sedla jsem si na na okraj a opřela se o zábradlí. V tom si vedle mne sedla má sova Dark s dopisem.

,,Dark, tak rada tě vidím. Na vem si''
Dala jsem si pamlsek a vzala si dopis.
Tenhle rukopis bych poznala pokaždé.

Katharino Jean Leah Davis,
Právě jsem obdržel dopis od Brumbala, že prý už to víš.
Je mi to tak líto, přál bych si, abych ti mohl nějak pomoc.
Doufám, že ti jsou přátelé na blízku. Nebo jsi to snad ještě neřekla, jestli ne tak to chápu. Katty kdyby se cokoliv dělo, můžeš mi napsat, až bych si byl jistý, odepsal bych ti hned zpátky.