Poberti a Ony

Regulus/Sirius

Seděla jsem u ohně a myslela na to co teď budu dělat a jak mám vůbec začít žít normální život.

,,Katharino!?"

Otočila jsem se a stál tam.

,,Siriusi.."

V mžiku byl u mě a mačkal mě v jeho náručí

Hlavu jsem měla položenou na jeho hrudi a vnímala jsem jeho zrychlený tep a jeho překrásnou vůni.

,,Jak dlouho už jsi tady?"

,,no pár hodin.."

,,Pár hodin? Proč si mě nešla vzbudit?"

Na to jsem se jen usmála a on mě pohladil a koukl se mi do očí

,,Chyběla si mi.."

,,Ty mě taky!"

Sirius nešel ani na snídani a rovnou mě vzal na věž

,,Proč jdeme zrovna sem?"

,,Jen tady jsem mohl být s tebou když jsi tu nebyla"

Vzal mě k okraji a tam jsme koukali do dálky

Bylo to tak krásné. Jen my dva.

,,Asi už půjdeme dolů, co ty na to ? Holky by tě myslím také rady viděly."

,,Ještě chvilku.. Kdoví kdy budeme zase jen my dva"

,,Dobře tak ještě pár minut"

,,Miluju tě"

,,Já tebe Katharino."

Dal mi pusu na čelo a já aspoň na chvilinku nemyslela na jeho bratra.

Asi po půl hodině jsme sešli dolů a potkávali hodně známých a potkali jsme i partu

Měly hodně otázek a já jim jen s těží dokázala dát normální odpověď

Bylo mi divně najednou bylo moc lidí okolo mě a to se mi moc nelíbilo

Uběhlo už pár dní, týdnů..

A já se pořád nemohla zpět začlenit ani trochu se mi to nepodařilo. Byla jsem v koncích

Naštěstí si toho nikdo nevšiml. Přetvařovala jsem se před přáteli. Tajně jsem chodila k Brumbalovi pro rady, jen u něj jsem se cítila zase jako dřív nebyla jsem v rozpacích a hlavně jsem věděla co dělat.

,,Slečno, vidím to na vás. Je to těžké ale Regulus má pravdu."

,,pane profesore, je to těžký chci pomáhat ale nemůžu. Jak myslíte že má pravdu?"

,,Myslím to tak, že jste moc mladá a hlavně vám bylo hodně vzato. Přece nechcete ztratit i své kamarády jen proto že chcete bojovat ikdyž zatím není válka."

,,Jasně a když pak bude válka? To mám jen tak sedět a čekat ?"

,,To jsem neřekl Slečno. To že jsem řekl že má Regulus pravdu neznamená že vám něco zakazuji"

,,Takže kdybych se teď zabalila a odešla ..."

,,Ano nebránil bych vám. Přece jenom máte všechno nastudováno a v podstatě máte ukončený další ročník. Ale zas myslete že ne všechny ročníky máte ukončeny"

Nemohla jsem to pustit z hlavy, byla jsem odhodlána odejít ale pak jsem viděla partu a už jsem tak jasno neměla. Celou noc jsem nemohla spát, mohla jsem jen přemýšlet.

U Merlina co mám dělat.??

Ráno jsem vstala s holkama oblíkla se a šla s nimi na snídani a pak zpátky

Dnes jsem nešla do školy, řekla jsem si že bych se mohla projít a popřemýšlet o tom co vlastně chci a do večera mít buď zabaleno a napsaný dopis na rozloučenou nebo jestli počkám na holky a poberty a pak s nimi půjdu na večeři a dělat že se nic neděje.

Různě jsem bloudila hradem a ani si neuvědomoval kolik je vlastně hodin.

,,Katt?"

,,Hm..?"

,,co se děje..?"

,,Nic se neděje, neboj se"

Snažila jsem se přesvědčit Siriuse

,,Vidíme to na tobě"

,,Vidíte?"

,,jo.. Já, James a Remus.." ,,Neříkej že zase musíš.."

,,Asi jo.. Asi ne.."

,,Jak to jako myslíš asi?"

,,Připadám si tu hrozně cizí. Ale zase tu mám Vás a hlavně tebe."

,,Ale u Reguluse máš sebe .."

,,takhle to neber jen prostě ..Chybíš mi"

,,Vždyť jsem tu.."

,,Je tu ten starostlivý Sirius, který je prostě hrozný. Chybí mi ten Poberta. To je ten Sirius se kterým jsem začala chodit a hlavně toho, kterého miluji.."

,,Já mám o tebe strach.. to je snad normální ne?"

,,Jo to je v pořádku ale prostě o mě strach mít nemusíš jsem tady a taky tady chci zůstat už jenom kvůli nám, ale nechci být takhle pořád hlídaná... nebo si snad nemyslíš že nevím že mě sledujete jak na Plánku tak i v plášti..?"

,,promiň"

,,neomlouvej se to je k ničemu.. jen se mi vrať"

Odešla jsem .. asi tu fakt musím zůstat. Nesnesla bych že by se tu něco mělo dít a já bych tomu nemohla zabránit.