Poberti a Ony

Kéžby tati Kéžby

Když už jsem si myslela že už je všechno na dobré cestě, tak se opět muselo něco pokazit.

Sev:,,Příště se mě nezastavej  Katharino!''

K:,,jako myslíš to, jak jsem požádala Jamese aby tě už nechali být?!''

Sev:,,Jo přesně to! Dokážu se o sebe postarat sám!''

K:,,Jo to jsem si všimla! Všude máš od nich jizvy a modřiny! Jseš můj kamarád, nebo aspoň si kamarád Luciuse, já si tě vážím a nerada vidím jak s tebou zachazí''

Sev:,, už se prostě o tohle nestarej!!! Nejsi moje kamarádka, jsi jen další malá holka co ,,Chodí'' s Luciusem''

K:,, jak...jak tohle můžeš říct...''

Sev:,,Katt promiň,... tohle jsem nechtěl...''

K:,,mlč už, myslím, že si toho už řekl víc než dost''

Zarazilo mě to, dokonce i zamrzelo. Tohle jsem nečekala, myslela jsem, že bude rád když už mu dali pokoj. Pro dobrotu, nažebrotu. Nechala jsem to plavat a šla si pročistit hlavu na Astronomickou věž.
Bylo to úžasné koukat na západ slunce, jemný vítr mi narážel do obličeje a cuchal mi vlasy.
Dneska toho bylo na mě asi moc, tak jsem byla ráda za chvilku samoty.
Najednou jsem si ale vzpomněla na Siriusovi vzpomínky, tady při západu slunce mě chtěl požádat o ruku. Při vzpomínce na to mi ukápla slza a píchlo u srdce, po chvíli jsem ucítila něčí pohled v zádech, tak jsem utřeli slzu a otočila se.

K:,,co ty tady ?''

S:,, To ti to furt budu říkat...?''

K:,,no asi ano...''

S:,,jen tady jsem byl a budu vždycky jen s tebou..''

K:,,chodíš sem často?''

S:,,Dá se říct že každý den...''

K:,,Jsem ráda že se to vysvětlilo''

S:,, Jo, to já taky...''

S:,,Víš Katt... můžu se ti s něčím svěřit..?''

K:,,Povídej...''

S:,, přesně tady při západu slunce jsem.... jsem tě chtěl požádat o ruku..''

K:,,Nevím co ti na to říct....''

S:,, jen mi řekni... jak by si mi dejme tomu před půl rokem odpověděla?''

K:,, asi.... Ano''

S:,,Pani, mohl jsem být nejšťastnější muž na světě, bohužel jako vždy jsem to podělal...''

K:,, nic si nepodělal.... jen se teď stávají hrozný věci.. Trápí mě snad všechno každý den, spoustu věci si vyčítám, ale život jde dál a minulost bohužel změnit nejde...''

S:,,cítím to stejně Katty.. všechno mě mrzí, trhá mi srdce vidět tě s někým jiným, ale jak si řekla, život jde dál..''

K:,,Jo ale naše budoucnost jde změnit.. jen musíme chtít..''

S:,,co tím myslíš?''

K:,, přemýšlej, zatím se měj.''

U Merlina, co jsem mu to právě řekla?!
Snad moje srdce ho nechce zpátky.
Ne nechce! Miluješ Luciuse! Tohle jsem si furt musela říkat. Proč bych se měla trápit se Siriusem, když s Luciusem je všechno v pohodě, všechno s ním je krásný a užívám si každou minutu s ním.
To mě snad někdo ovládá nebo co jsem tím u Merlina myslela?!
Ne, zůstanu oddaná zmijozelskému chlapcovi.
Šla jsem tedy za ním, věděla jsem přesně kam musím jít v tuhle hodinu, do knihovny.
Nevypadal na to, ale v knihovně byl snad častěji jak já s Lilly dohromady.
Nad touhle poznámkou jsem se musela pousmát.

Sev:,,Katharino?''

K:,,Hm?!''

Sev:,,promiň že jsem na tebe tak vyjel..nemyslel jsem to tak''

K:,,hm..''

Sev:,, chápu že semnou nechceš mluvit jen... jen jsem byl rozlobený, protože jsem se dozvěděl o tom s Lilly....a pak jsem se bal, že si s Luciusem jen na truc''

K:,,jak to myslíš?''

Sev:,, no to že si se s tím... no tamtím rozešla kvůli tomu že on a Lilly...''

K:,,tak to není! Co s tím má ale spolčeného Lilly?''

Sev:,,Na Lilly mi hodně záleží...tohle mě hodně zabolelo..''

K:,, Seve, všechno je úplně jinak, já Luciuse miluju a všechno jsem si uvědomila až moc pozdě ale naštěstí to všechno dopadlo dobře... A to s Lilly a Siriusem se pak vysvětlilo.... kdybych Luciuse nemilovala tak s nim nejsem!''

Sev:,,Věřím ti, Lucius si tě zaslouží, konečně ho vidím šťastného''

K:,,To s Lilly mě mrzí, vím že jste se hodně bavili, ale nikdy se o tobě nezmínila víc, promiň ale budu k tobě upřímná''

Sev:,,cením si upřímnost Katharino, Dekuju za všechno.. přátelé?''

K:,,Ti nejlepší''

Obejmula jsem ho a to pocit byl nepopsatelný, měla jsem všehovšudy jednoho kamaráda který mi pomohl víc než dost, poberti semnou prohodili par slov ve velké síni ale jinak nic a to mě mrzelo, zažili jsme toho spolu víc než dost a teď se to všechno vytratilo.
Lucius mi nezakazal se snima bavit ale poslední dobou mi přijde že už si s nimi nemám co říct, snad se to brzy změní, ať se mi to líbí nebo ne potřebuju je ve svém životě i Siriuse a Lilly, přesto že se stalo to co se stalo, Sirius je v mem srdci pořád a mám ho pořád ráda, jen k Luciusovi cítím něco více. Možná je to co mi s nimi zhoršil vztah.
Něco mě táhli na Astronomickou věž, došla jsem tam, opřela se o zábradlí a začala jsem si zpívat moji a Siriusovo oblíbenou písničku. Usmívala jsem se u toho a ty motýly v břiše byl čím dál víc intensivnější.
Vzpomněla jsem si na to když jsme tu byli spolu a zpívali jsme si jen tak.
Až teď si uvědomuji co všechno krásného jsme spolu prožili, cítila jsem menší tlak v hlavě.

K:,,Proč se mi koukáš do hlavy?!''

S:,,Chtěl jsem jen vědět, zda jsem pro tebe něco někdy znamenal''

K:,,Vždycky pro mě budeš znamenat hodně Siriusi! Jen já jsem pro tebe byla vždycky nikdo, jen ta holka co se snažila být s tebou.''

S:,,Jak si tohle můžeš myslet, já tě miloval!''

K:,,Vidíš to je přesně to. ,,Miloval''''

S:,,Pořad tě miluju ale ty si mě odkopla''

K:,,Vrať se zpátky na zem, ty si mě sprostě několikrát odkopl. Jen už mě to přestalo bavit, tak se mi nediv.Choval si se jakobych byla pro tebe samozřejmost''

S:,, myslíš?''

K:,,Ne, vím!''

S:,,Tak to mě mrzí...''

K:,,To mě taky.. ''

Po našem dá se říct rozhovoru odešel, nevím proč jednou je úplně v pohodě a podruhé mi leze do vzpomínek a pak se semnou ještě chce hádat. Ani nevím v co jsem vlastně doufala.
To jsem si asi jen naivně myslela že když půjdeme od sebe budeme všichni šťastnější a už žádný takový hádky nebudou.

Katharino,

Dlouho jsi se mi neozvala. Měl jsem strach! Dokud jsem nezjistil že ty a mladý Malfoy.. Gratuluji. Doufám, že teď se máš dobře.
Někdy bych tě rád zase viděl.

S Láskou

tvůj otec

Kéžbych se měla dobře Tati...

P.S.:
Má se vrátit k Siriusovi?