Poberti a Ony

Modřiny,odřeniny a Otec

Všechno jsem si musela promyslet, musela jsem se víc ukazovat aby nebylo podezření. Nebo jsem jen už paranoidní?
Musela jsem být opatrná.
Chodila jsem sem a tam a pořád jsem si to všechno nechtěla připustit. Nevím jestli to je lež z lásky nebo je to prostý podvod.
S Amandou jsem se ale nechtěla setkávat bylo tak neuvěřitelné až skutečné. Všechno se mi zdálo jako hra a já právě prohrávám a to se mi nelíbí, musím něco vymyslet.
Šla jsem po schodech dolu do kuchyně vzít si sklenici vody.

DS:,, Má paní! Má paní!.....''

K:,,co se děje?''

DS:utíkejte!!''

Nechávala jsem ale začala jsem utíkat po schodech do svého pokoje pro hůlku, v půlce jsem se ale zastavila. Předemnou byla postava.

O:,,Musím se usmál nad tvou slabou ochrannou, až mě překvapuje že má dcera toho nedokáže mnohem víc''

Nahla jsem se přes zábradlí abych ho viděla

K:,,Jak si mě našel?!''

O:,,Nebylo to tak těžké, vím celou dobu kde jsi.''

K:,,Co tu chceš?!''

O:,,Má dcera je velice neslušná. Luciusi jdeme.''

V tom jsem viděla jak se ke mě ta temná postava přibližuje.

K:,,Luciusi prosím..''

V tom mě vzal za ruku a my se přemístili zpět na Malfoy Manor. Z nečekaného přemístění jsem spadla na zem. Nechtěla jsem se ani zvednout, chtělo se mi utíkat ale nemohla jsem. Neměla jsem kam a bez hůlky jsem úplně ztracená.
Lucius mě postavil na nohy, chytil mě za ruku a vláček mě za sebou. Šli jsme po schodech dolů do sklepa. Tam už staly smrtijedi.

K:,,co to má znamenat?!''

O:,,Byla si neposlušná. Nechtěl jsem ti ublížit ale nedala si mi jinou možnost.''

O:,,Crucio!''

Spadla jsem na zem v nesnesitelných bolestech, křičela jsem tak, že jsem myslela, že si brzo vykřičím hlasivky. Brečela jsem tak moc, že bych brzy naplnila studánku.
Nešlo nic dělat, mohla jsem křičet a brečet jak jsem chtěla ale nikdo mi nepřijde na pomoc.
Když to přestalo sotva jsem se stihla nadechnout a bylo to znova. Myslela jsem si že každou chvilku umřu, slyšela jsem jen své srdce jak zběsile bije. Nic jiného jsem už nevnímala, jen své srdce které už pomalu vynechávalo.

O:,,Tohle tě naučí''

Tohle bylo poslední co jsem slyšela a taky poslední co jsem viděla, otcovu tvář.
Myslela jsem si že jsem mrtvá, chtěla jsem být.
Cítila jsem jak mě někdo zvedá a bylo mi to už úplně jedno. Cítila jsem přemístění a čerství vzduch. Ale znovu jsem upadla do bezvědomí.
Když jsem se probrala ležela jsem v cizí posteli, začala jsem se zvedat a rozhlíží se.
Nechávala jsem kde to jsem ale zdálo se že jsem v bezpečí. Snažila jsem se zvednout z postele ale bylo to velmi obtížné. Nakonec se mi to povedlo a pomalými kroky jsem šla z pokoje. Scházela jsem schody a slyšela jsem známé hlasy.sešla jsem dolu a šla podle hlasů.
Byli v kuchyni...všichni. Sirius,Regulus, James,Remus,Lilly.
Zůstala jsem stát mezi dveřmi a koukala jsem na ně. Nechápala jsem to.

K:,,o co tu jde?!''

R:,,Katharino!''

V tu ránu byl u mě a dovedl mě abych si sedla.

K:Děkuji''

K:,,tak o co tu jde?''

S:,,měla bys odpočívat.''