Poberti a Ony

Její narozeniny

Po tom co Regulus zmizel jsem v knihovně zůstala stát ještě asi tak 10 minut a přemýšlela jsem nad tím co se to právě stalo. Přemítala jsem si to v hlavě, loučil se jako kdyby měl umřít.. Bolelo mě to.
Poté jsem se radši sebrala a odešla do společenské místnosti, tam jsem si sedla na pohovku a koukala do ohně, nad ničím jsem už pak nepřemýšlela jen jsem tam tak seděla a koukala. Po chvíli někdo scházel dolu a já jsem byla tak zahleděná do toho ohně že jsem se ani neotočila a nepodívala kdo to zrovna teď jde. Kroky byli slyšet blíž a blíž když v tom mě někdo chytil za rameno a já se v mžiku podívala kdo to je.
,, Siriusi,... jak to že nespíš?"
,,Nemohl jsem spát a nechtěl jsem budit kluky, tak jsem šel sem,.. Co ty tady děláš?"
,,Taky jsem nemohla usnout"
Nesměl vědět že tu byl. Nejhorší na tom asi bylo že zrovna jemu jsem neuměla lhát natož abych mu řekla co se stalo.
Sedl si vedle mě a já si na něj položila hlavu a zavřela oči. S tím krásným pocitem jsem pomalu a jistě zapomněla že tu vůbec Regulus byl a já v klidu usínala v jeho náruči.
Tenhle krásný pocit, tyhle motýlky v břiše když jsem sním... Ten pocit opravdového štěstí, doopravdy jsem ho milovala.
Druhý den ráno jsem se probudila se slunečními paprsky které mi tančily na obličeji, protáhla jsem se, zhluboka jsem se nadechla a ..*SMRAD*
Otevřela jsem oči a všude byli poházený věci a také jsem slyšela chrápání, koukla jsem se vedle sebe a uviděla jsem Siriuse a hned mi to bylo všechno jasný.
Odkryla jsem pomalu deku abych nevzbudila, kouknu se a já měla na sobě jenom jeho košili tak jsem se všude rozhlížela a hledala svoje věci ale nikde jsem je neviděla. Tak jsem se znovu přikryla kdyby se nahodou vzbudili ostatní a snažila jsem se probudit Siriuse aby mi řekl kde mám věci.
,,Ještě 5 minut Remusi"
Nad tím jsem se usmála a snažila jsem se ho probudit znova
,,Siriusi dělej vstávej"
,,2 minuty Jamesi"
,,Siriusi Orione Blacku vstávej!"
v tom rychle vyletěl a křičí
,,Ano mami, už jsem vzhůru"
Nejenom že on svým křikem vzbudil kluky ale také já svým hlasitým smíchem
,,Takže ty se mi budeš smát jo?"
Šibalsky se na mě usmál, povalil mě zpátky na postel a začal mě líbat.
,,Ale notak fuj, hned takhle po ránu"
Ozval se jeden z kluků a my jsme se to snažili nevnímat a pokračovat
,,Co zase f... Ale fuuuj lidi"
Ozval se James po tom co se probral
V tom jsem se začala smát a kroutit hlavou.. Jakoby on tohle s Lili nedělal.
Se Siriusem jsme měli v plánu zůstat celý den v posteli ale bohužel jsme nemohly. Kluci se oblíkli a zmizela za holkami. Sirius po tom co kluci odešli vstal z postele, klekl si na zem a hodil po mě mé oblečení.
Když jsem vstala z postele jenom v jeho košili tak si mě prohlížel a šibalsky se usmíval.
,,Co?"
,,Alee sluší ti víc"
,,jak to můžeš říct.. Vždyť jsem teď vstala.."
,,Sluší ti to vždy i když jsi teď vstala, jsi krásná."
Naklonila jsem se přes postel a dala mu pusu
,,Děkuji"
V tom mě zase povalil na postel. Hladil po tváři..
,,vy jste ještě neskončili? Holky už na vás čekají."
Řekl James a odešel zpátky.
Se Siriusem který byl nade mnou jsme se usmáli a začali se oblékat. Když jsem se oblékla odskočila jsem se ještě trochu upravit do pokoje, těch 10 minut na víc je přece nezabije
Když jsem scházela dolů byla jsem překvapená že tam Sirius ještě nebyl a to jsem se ještě stihla převléknout.
Šla jsem se tedy podívat co mu tak dlouho trvá.
,,Siriusi kde si tak dlouh.."
Musela jsem se začít smát on zase usnul. Kluci vyběhli na horu do pokoje a začali se taky smát, probudili jsme ho a radši počkali než se oblékne aby nám zase neusnul.
Když už se Sirius dovalil do společenské místnosti mohli jsme už jít na snídani a poté jít na hodinu lektvarů.
Tenhle školní den probíhal jako každý
Šli jsme na snídani, na hodinu , na oběd kde jsme si každý říkal jak se těšíme až bude odpoledne, pak další 3 hodiny kde jsme pomalu všichni usínali a jak je zvykem tak poslední hodina byla vždy nejhorší Sirius s Jamesem buď spaly a nebo zlobily a pokaždé to skončilo tak že buď museli být po škole a nebo nějak jinak potrestáni. Ale dnešek byl takový klidný.
Nikdo nezlobil ale bála jsem se co ti dva mají v plánu. Pomalu se blížil konec hodiny a kluci pořád nic a vše si zapisovali.
Byl konec hodiny a všichni si vzaly učení a šli zpátky na svoje koleje, já jsem si dopsala poslední větu a šla čekat na kluky před třídu. Po chvilce dorazili všichni , chvilku jsme tam stály a domlouvali jsme se co dnes odpoledne budeme dělat.
,,Slečno Davis."
,,Profesorko McGonagallová?"
,,Můžu s vámi na moment mluvit?"
,,Jistě"
Koukla jsem se na partu a kývla rameny jakože nevím o co jde.
,,když tak počkejte ve společence, já vás doběhnu."
Na to jen kývly a šli na kolej
Profesorka mě poslala na profesorem Brumbálem
Šla jsem tedy za ním
,,Profesore.. Chtěl jste semnou mluvit.?"
,,Ach ano slečno Davis. Pojďte a posaďte se."
,,Chtěl jsem se vás zeptat jak vám je?"
,, Pane profesore, je mi dobře. Po včerejšku jsme si musela uvědomit pár věcí a také se s nimi rozloučit. Jestli chápete."
,,Vím co máte na mysli slečno. Takž jste ráda že se vracíte zpátky do starých kolejí?"
,,Ano to jsem. Cítím se zase svá a šťastná."
,,To rád slyším, už vás nadále nebudu zdržovat. Pan Black je určitě nedočkaví"
Nad tím jsem se jen usmála zvedla ze židle a odcházela, chytla jsem za kliku u dveří když v tom..
,,Ach málem bych zapomněl.. Tohle jsem vám měl předat v tento den."
,,co je to?"
,,Vaše matka mě poprosila abych vám v tento den tohle předal."
,,ale tento den se.."
,,se narodila vaše matka, ano."
,, děkuji vám.."
Vzala jsem si tu krabici střední velikosti která byla obvázána bílou stuhou.
Vzala jsem si jí na kolej, prošla jsem společenskou místností kde čekala parta ale okolo té jsem také jen prošla, jen jsme vnímala ty pohledy které říkali kam to jdu.
Zalezla jsem si v pokoji do koupelny a tam jsem se zamkla a sedla na zem.
Otevřela jsem krabici a v ní bylo album fotek mého otce, matky a mne když jsem byla malinká. Začaly mi téct slzy po tváři a pomalu jsem prohlížela album.
Když v tom jsme slyšela klepaní na dveře a jak se někdo snaží otevřít do koupelny
,,Katharino jsi tam?"
,,Otevři!"
,,Katty?!"
Samé bouchaní do dveří tak jsem odemknula. Holky na mě koukaly jak sedím na té studené zemi s očima plných slz a albem v ruce Amanda se rozeběhla a obejmula mě
Když v tom slyším jak Lili volá na Siruse ať rychle běží na horu. Když přiběhl Sirius tak tam najednou stála celá parta, Amanda vstala a popošla dál , když v tom Sirius byl najednou u mě na zemi a obejmul mě.
Po chvilce mi vzal album z rukou dal zpátky do krabice a krabici podal partě ať ji dá pryč, mě vzal do náručí a odnesl mě k němu do pokoje kde nikdo nebyl, jen já a on.
Po chvilce co jsem se uklidnila jsem mu všechno řekla, s jeho bratrem Regulusem a s dneškem u Brumbála.
,,Ale proč si mi to neřekla hned?"
,,Bála jsem se ti to říct, bála jsem se toho že budeš naštvaný.."
,,Ale kočko já to chápu. Asi ne tolik jak bych měl ale snažím se, nebyl bych na tebe naštvaný. Jsem tvůj přítel a proto mi všechno kdykoliv můžeš říct! Vždy tě vyslechnu... Miluju tě"
,,Miluju tě"
Oddychla jsem si, konečně všechno ví. Položila jsem si hlavu na jeho hrudník a jen tak jsme ležely a mlčeli. Byla jsem ráda že mám takového přítele, který je pro mě vším