Vic si mi ublížit nemohl..?

58 3 0
                                    

Poslední dobou se mi Lucius vyhýbal, mrzelo mě to jeho chování. Věděl co se mi přihodilo a stejnak se ke mě takhle zachoval.
Když jsem ho po týdnu viděla tak jsem za ním chtěla jít. Hodně jsem nad tím premyslela a ztratit ho proste nemůžu, nedokázala jsem si to bez nej představit.
Věděla jsem kam chodí po obědě a také jsem věděla, ze je tam vzdycky sám.
Šla jsem tedy na oběd. Po tom co jsem si sedla můj pohled hned zamířil k zmijozelskemu stolu.
Byl tam, usmala jsem se ale to co se stalo mě odrovnalo.
Narcissa Black, sápala se po něm a jemu se to líbilo, dokonce ji dal pusu na tvář. Sebrala jsem se a odešla. Neměla jsem chuť je pozorovat. Myslela jsem si že mě miluje, že všechno co mi řekl a co jsme spolu mezi sebou měli bylo skutečné, ale očividně ne.
Šla jsem na školní pozemky sedla jsem si tam na lavičku a koukala na jezero. Premýšela jsem nad tím,co jsem si to nalhávala, já husa.
Chtělo se mi tak křičet bolestí, když se mi začaly podlamovat kolena, chytil mě ze zadu a já mu spadla do náruče. A on začal mě u sebe kolébku

L:,,Pssst, to bude dobrý...''

K:,,Nech mě!!! Vypadni odsat! Nesahej na mě!''

Odstrčila jsem ho od sebe. Měl ještě tu drzost dělat ze se nic neděje?!

L:,,Co jsem ti provedl hm?!''

K:,,Měl si mě jako hračku, rychle si na mě zapomněl!''

L:,,Neměl tak to vůbec není! Záleželo mi na tobě!''

K:,,Vidíš a to je to, záleželo, chtěla jsem jít dneska za tebou ale bohužel jsem viděla jak lhostejná ti jsem.''

L:,,nejsi mi lhostejná.. vůbec nevím o co ti jde...''

K:,,Mile rada ti to řeknu když nevíš. Oběd- Ty a Narcissa Black. Říká ti to něco?!''

L:,,Je to jen kamarádka''

K:,,Jo to já byla taky..''

L:,,Máš svojí hlavu, ale jak ti říkám ty si moje všechno, né ona. To si zapamatuj.''

K:,,Vypadni už!''

L:,,Nikdy si nebyla jen holka na hraní!''

Odešel a sním kus mého srdce. Proč to tak bolí.. sedla jsem si na okraj a měla chuť jen tak spadnout. Ukončit své trápení.

,,Vzpamatuj se! Oni ti za to nestojí!''
Tohle jsem si furt říkala.

B:,,Slečno?''

K:,,Profesore..''

B:,,Běžte dál od toho okraje, co se děje''

K:,,Mladiství trápení...''

B:,,Ach, to znám. Jako mladý jsem tohle zažíval taky, ale vše se dá zvládnout jinak než tím že budete sedět na okraji římsy.''

K:,,Je toho už na mě moc Profesore, nevím si rady.''

B:,,Nechte to plavat, možná to bude to nejlepší a nebo časem zjistíte co dělat''

Poberti a Ony Kde žijí příběhy. Začni objevovat