Můj zoufalý a hloupý čin

422 31 17
                                    

"Patriku!" Doběhla jsem k satyrovi, který seděl pod stromem a hrál na flétnu. Potřebovala jsem poradit ohledně toho snu.

Patrik se potom, co jsem mu řekla, chvilku zamyslel.
"Měla bys ses zeptat Nica. Ale ten se skoro pořád motá okolo Willa, takže to bude těžký."
"To mi došlo." Povzdychla jsem si a zadívala se do země.
"A ten Tomáš..." Nakrčil nos. "Být tebou si ho hlídám."
Vzhlédla jsem a koho nevidím?
"My o vlku..." Zavrčel Patrik.

"Ahoj, kytičko." Zazubil se Tomáš. Jen jsem přikývla. "Nazdar...Patriku." Znechuceně si změřil satyra. Ten mu pohled opětoval. Pak se zas koukl na mě a úsměv se mu vrátil.
"Co chceš?" Řekla jsem otráveně.
"Napadlo mě..." zhoupl se na patách. "Jestli bys nechtěla potrénovat s mečem?"
"Ne."
"Ale...je to potřeba a-"
"Ne." Odsekla jsem.
Ten debil se zatvářil dotčeně. "Myslel jsem si, že když tě naučím s mečem tak-"
"Floreto!" Přiběhl k nám můj blonďatý bratr. "Konečně mám chvilku volno." Těžce oddychoval.
"No a co já s tím?" Nadzvedla jsem obočí.
"Ten sen." Víc říkat nemusel.
Zastihl mě nepřipravenou. Nevěděla jsem, jak bych mu to měla říct. Nejdřív jsem si potřebovala promluvit s Nikem.

Kvůli tomu, abych se vyhla onomu rozhovoru jsem řekla tu nejzoufalejší věc v mém životě....

Vyskočila jsem na nohy. "No ja bych ti to ráda řekla, jenže..." popadla jsem Tomáše za paži. "Tady s Tomem už máme domluvený trénink."
"Cože?!" Vykřikl Patrik. Tamáš, díky bohům, mlčel. "Vždyť jsi říkala-"
"Že se mnou půjde." Zasáhl Tom.
Will se zatvářil na toma tak, jako by to byl odpad, ale přikývl a předtím, než odešel, řekl: "Tak po obědě."

"Je ti jasné, Floretko, že se z toho teď nevykroutíš?" Objal mě kolem ramen Tom, přičemž jsem zakňučela.
"Tak to ne!" Zvedl se prudce Patrik. "Nikam s tebou nepůjde!"
Aresovec se už nadechl, aby něco řekl, ale já ho předběhla.
"Will by se mohl někoho zeptat, jestli jsem tam opravdu byla."
"No a?!" Rozmáchl se rukama satyr.
"Nechci, aby dostal nějaké podezření."
"Stále to nechápu." Zkřížil ruce na hrudi. "Ale když půjdeš ty, tak i já." Rozhodl.

A tak jsme se všichni tři vydali do arény.

Apollónova Dcera - první létoKde žijí příběhy. Začni objevovat