Válečná porada

288 21 9
                                    

Když Simon navrhl Boreásův srub, protože měl jednoho bratra, který stejně lítal venku, s Nicem jsme si vyměnili nejisté pohledy.

"Nic ve zlym, ale radši bych šla jinam."
Boreásův srub byl snad to nejchladnější místo na světě. Stačilo kolem něj jen projít a už jste se klepali zimou.
"Já taky." Přikývl Nico.
"Škoda" Ušklíbl se Simon a nám teprve v tu chvíli došlo, že návrh Elsy byl pouze vtip.
.
.
.

Byli jsme Hádově srubu a já si to tam všechno prohlížela. Někteří by tvrdili, že je to tam trošku znepokojivé díky šeru, které tam i přes slunný den vládne, ale mě se to tam ohromně líbilo.

Simon si sedl na židli, Nico na postel a já, jakožto správný rebel, jsem si sedla na zem, přičemž jsem si vysloužila od kluků nechápavé výrazy.

"Co?" Opětovala jsem jim pohled.
"A jinak jsi...v pohodě?" Zeptal se Simon.
"Tohle léto je pro mě nejšílenějším obdobím a taky jsem nevyspalá...co myslíš?"
"No...je aspoň ta podlaha pohodlná?" Přidal se Nico.
Plácla jsem sebou na zem. "Jo."
"Bohové..."
"Problém?" Zas jsem se posadila.
"Radši ne." Řekli dvojhlasně.

"Takže..." Odkašlal si Simon. "Napadlo už někoho něco?"
"Noc..." Zatvářila jsem se, jako bych si na něco vzpomněla. "Napadlo mě cestovat v noci. Nikdo by si nás nevšiml."
"Problém." Ozval se Nico. "Harpyje."
"Nemyslela jsem po večerce." Zakoulela jsem očima. "Myslím, až budou všichni u táboráku."
"Souhlasím s Flo." Přikývl Simon.
"Dva proti jednomu. Odhlasováno." Tleskla jsem.
"Proč jsi...?" Nechápal mé chování Hádův syn.
"Jen tak. Dále musíme vymyslet dopravu."

Nastalo ticho.

"Možná..." Přerušil ho Simon. "Možná by šel pegas."
"Neumím na něm." Podotkla jsem.
"Nevadí. Poletíš s jedním z nás."
"A neexistuje jiný způsob, jak se tam dostat?" Zakňučela jsem.

Nikdy nezapomenu na první jízdu.
Teď mě tak napadá, jestli to ten hajzl neudělal naschvál...

Černovlásek zakroutil hlavou. "Sice bychom mohli cestovat stíny, ale sebralo by mi to dost energie...Nevíme, co nás potká."
"Přesně tak." Přikývl Simon.
Chvíli jsem těkala očima po těch dvou, než jsem si povzdychla. "Odhlasováno."

"Výborně. Teď vyřešit, s kým pojede Flo." Řekl Simon.
"Dejte si kámen, nůžky, papír. Kdo vyhraje, rozhodne." Navrhla jsem.

Apollónova Dcera - první létoKde žijí příběhy. Začni objevovat