Apollónova Dcera - první léto

Lesík

O týden a několik dní se konal další boj o vlajku.

Běžela jsem lesem ve snaze nalézt vlajku nepřítele. Původně jsem měla být s nějakou skupinou, která byla pod vedením Ahéniny dcery. Jenže...no...Jsem prostě jelito, co se ztratilo.
Pokom mám tu "super" nešikovnost?!
Klid. Prostě se uklidni. Zvládneš to.
Uklidňovala jsem samu sebe.
.
.
.

Ozval se roh a hlas, který oznamoval výhru druhého týmu.
Zaklela jsem a vydala se zpátky do tábora.

Najednou se zpoza kmene jednoho stromu objevila čepel. Málem mi uřízla hlavu.
"Kam pak, apollónovče." Poznala jsem ten hlas. Patřil tomu klukovi, kterému jsem řekla, že ho má malého. A mozek taky.
Zatarasil mi cestu.
"Co blbneš? Málem jsi mě popravil."
Zakřenil se. "Málem..."
Jako na povel se odněkud vynořil jeho kamarádiček, který byl stejně hnusnej, jako ten s malým mozkem. Taktéž držel meč.

Instinktivně jsem šáhla po rukojeti meče plánujíc ho vytasit.

Právě v čas, když první zaútočil.

Musím uznat, že to vymysleli opravdu dobře.
Nejdřív se v útocích střídali a nechali mě, abych si na to zvykla. Bylo snadné odražet jejich útoky.
Pak přišla ta sviňárna.
Oba zaútočili najednou. Můj mozek byl v šoku, takže mě celkem snadno sekli do nohou. Rána od "kamarádíčka" byla horší. Moje legíny se zbarvily krví.

Snažila jsem se to ustát, ale nešlo to.  S výkřikem jsem padla k zemi. Vykopli mi meč z ruky a já litovala, že nemám tu dýku, co jsem dostala.
Ta by ti byla platná.
I má vlastní mysl mi nadávala.

Pozpátku jsem se snažila odplazit pryč. Narazila jsem do stromu. Zapřela jsem se o něj a pokusila vstát. Jenže ti hajzlové mi podkopli nohy.

Skláněli se nade mnou se sadistickým úsměvem na tváři. Mé nenávisti v očích se vysmáli.

"Nebylo mi ctí, Floreto."
Mé jméno vysloveno jako urážka... Poslední slovo před smrtí... Odporné.

Zavřela jsem oči, když se napřahl.
Poslední, co uvidím bude tma, ne jeho posranej xicht.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

Cinknutí.
Kov o kov.

Pomalu jsem otevřela oči a zalapala po dechu.
Nevím, čemu jsem se divila víc...
Jestli tomu, že byl tak rychlý a stihl mě zachránit, nebo tomu, o koho se jednalo.