Apollónova Dcera - první léto

Poslední večer

Ani jsem si to neuvědomila a nastal poslední den v táboře Polokrevných, který jsem strávila tím, že jsem se pokusila naučit na pegasovi i přes můj strach z výšek. Celkem hezké zakončení, ne?
Samozřejmě jsem dělala i spoustu jiných věcí. Například jsem se pomstila Lucy a Jane za to, že mi říkaly "ňuňu". Dále jsem podplatila Harryho, aby Simonovi vyměnil kalhoty za sukně. Což nebyl dobrý nápad, ale to je na delší povídání. Taky jsem si zastřílela z luku a naštvala Atherise. Takže jsem poprosila Ariu a Kitty o záchranu. No...Moc to nevyšlo.

.
.
.

Všichni byli u táborového ohně a já seděla před srubem, slyšela jsem, jak zpívají. Usmívala jsem se jak šílenec, snažila jsem se přijít na to, jaké jizvy jsem získala a jak. Je to divné? To je mi jedno, protože se mi lépe vzpomínalo na prožité léto.

"Čau, Flo." Přisedl si Patrik.
"Čauko! Jak se ti daří s Flos?"
I v tom šeru bylo poznat, že zrudl. "As- výborně."
"To jsem ráda." Usmála jsem se a prsty přejela po jedné z jizev.
"Co to děláš?"
"Snažím se vzpomenout, od koho je."
Nechápavě se na mě podíval. "Aha."
"Už vím! To mám od jedné Lovkyně, když jsme bojovali o vlajku."

"Floreto?" I když se usmál, zněl smutně. "Jsem rád, že jsem tě poznal."
"Říkáš to, jako bychom se už nikdy neměli vidět."
"Je to dost možný."
"Počkej." Natočila jsem se k němu. "Moc dobře víš, že ráno a večer jsem blbější než normálně, musíš pomalu."
Povzdechl si. "Můj úkol byl, abych tě sem dostal a to jsem splnil. Takže teď půjdu na jinou školu, možná i do jiné země, abych našel dalšího polokrevného."
"Ale to přece neznamená, že se už nepotkáme."
"Jenže ta šance na potkání je malá."
"Malá nebo velká....hlavně že se ještě párkrát uvidíme."
Na to už neodpověděl, jen se koukl na oblohu.
"Poslyš," chytla jsem ho za paži. "Jsi můj nejlepší kámoš. Litovala bych, kdybych tě dobrovolně nechtěla vidět."
"Hele...." Začal se dusit smíchy. "Lichotí mi to, ale já už holku mám."
Začala jsem ho "přátelsky" mlátit a on se hrozně smál.
"Počkej, až se přidám k Lovkyním." Přestala jsem ho trestat.
"Ty-ty ses k nim chtěla přidat? Proč jsi to neudělala?!"
"Otec mě požádal, abych s tím počkala."
"Pro bohy proč?"
Pokrčila jsem rameny. "Prý mě čeká něco, s čím mi ony nepomohou."
"Ale vždyť-"

"Tak tady jste!" Přišel k nám Will. "Co tu děláte?"
"Koukám na Flo, jak zkoumá jizvy." Zalhal Patrik.
"Tuhle mám od prvního tréninku s Nicem!" Ukázala jsem na jednu na mém rameni.
"Budu si muset s Nicem promluvit." Přišel ke mně a prstem po ní přejel. Byla celkem dlouhá. "Takhle trápit mou sestřičku." Zacukaly mu koutky.
"To je v pohodě, zlato."
"No každopádně jsem slyšel, že jsi v mnoha věcech lepší než já." Bylo vidět, že si vymýšlí. "Tak tě chci vyzvat na zápas v basketu."
"Roznesu tě na kopytech." Postavila jsem se.
"Tak si pohněte, než začne večerka." Poradil Patrik.

.
.
.

Zrovna to bylo 4:2 pro Willa, když přišlo pár táborníků, kteří se o nás doslechli, aby mohli uzavřít sázky o to, kdo vyhraje. Samozřejmě skoro všichni skandovali Willovo jméno, hlavně Nico.

"Vypadá to, sluníčko," dribloval s míčem Will, "že se všichni přišli podívat, jak prohraješ."
Naznačila jsem krok doleva a pak mu míč vyrazila zprava. Trefila jsem koš.
"Neřekla bych, zlatíčko."

.
.
.

Zápas skončil remízou. Stihla jsem dát poslední koš, než Will řekl, že to stačí.
Will měl svou ruku omotanou kolem mých ramen a já svou okolo jeho pasu. Šli jsme si ještě na pár minut sednout k táboráku.

"Nebylas špatná, sestřičko." Vydýchával se bráška.
"Příště vyhraju s náskokem pěti bodů, bratříčku."

Když jsme si přisedli k našim sourozencům, jeden z nich zrovna vybral se písničk Marsyas a Apollón, kterou jsme měli zpívat. Sice jsem jí moc neznala, ale i tak jsem do rytmu zpívala "lalala". Všichni byli zaskočeni, že mě nemuseli nutit.

Víte, já mám ve zvyku, že když je poslední den, týden, měsíc nebo rok něčeho, tak si to chci co nejvíc užít. No a zítra....zítra se vrátím domů, abych mohla dostudovat potřebné školy a splnit si svůj sen.
Bude mi to tu chybět. Takže se sem rozhodně příští léto vrátím.

------------------------------------------------------

Takže zaprvé bych chtěla za typ na písničku poděkovat MaisieDunne

Zadruhé: další 2 kapitoly budou poslední (epilog a moje vyjádření k této "knize"- prostě závěrečné řeči).

To bude ohledně informací zatím vše.

Přeji krásný zbytek večera 💙☀

- Vaše Floreta