Apollónova Dcera - první léto

Když naštvete boreásovce

Nevím jak a kdy se to stalo, ale parta těch tří debilů se rozhodla, že vždy jeden z nich bude hlídat jednoho z nás. Takže Tomáš hlídal mě, Marek Simona a Adam Nica.
Kdybych si měla z těch tří vybrat, byl vy to Adam. Jen poklidně šel, občas něco řekl a Nico mu zamrmlal odpověď.
Tomáš byl bohužel Tomáš, takže kdykoliv se naskytla možnost, utrousil nějakou nevhodnou poznámku na můj účet.
Ale pokom jsem házela kamínky, přála bych si, aby tu byly velké kameny, byl Marek. Bylo to varování, protože se snažil dotknout jedné části Simonova těla. Vždy, když ho kamínek trefil, koukl na mě s provokativním výrazem.
Pak mě to přestalo bavit a navíc jsem byla zvědavá, na kolik kusů ho Simon rozseká.

Simon vypískl a vrazil Markovi takové pěstí, že spadl na zem. Možná by skončil hůř, ale Adam bohužel zasáhl a násilím boreásovce odtáhl. Marek se mezitím válel v bolestech na zemi. Říkala jsem si, že to přehání, ale pak jsem si všimla toho, že se mu na tváři, kam ho Simon praštil, rozrůstá led, který se zastavil těsně pod okem a nad koutek úst. Nos mu led obalil celý.

Smála jsem se. "Já tě varovala." Skláněla jsem se nad ním. "Ou! Sama jsem párkrát skončila v ledu, ale vsadím se, že to tak hrozně nebolelo."
"Kurvá! To bolí!" Vypadalo to, že se rozbrečí.
Během toho, co naříkal, se Tomáš s Adamem pokusili uklidnit Simona. Nico....nevím, co ten dělal.
"Hele klid, jo?" Řekla jsem. "Pořád lepší než celý tělo. Navíc to zachvilku roztaje."
"Děláš si prdel?!" Zařval Marek.
"Drž hubu, nebo zařídím, aby ti s tím ledem zmizel i kus masa!" Vyhrožoval Simon.
"Ou! Pak bys potřeboval deset plastik a ne jen pět." Ušklíbla jsem se.
"Floreto! Dej mu pokoj!" Napomenul mě Tomáš.
"A proč? Může si za to sám."
"Flo?" Podíval se na mě Nico. "Dlužím ti omluvu."
"Za co?"
"Nejsi nejblbější člověk, kterého znám."
"Aww! Děkuju."

.
.
.

Nakonci Simonova vzteku všichni tři kryplové skončili s kusy ledu na různých částech těla. Taky se mu podařilo zhoršit stav Marka.
Od té doby se rozhodlo, že Adam, jakožto nejklidnější z nás, bude u Simona, Marek, protože se bojí Nica, u mě a Tomáš u Nica. Udivilo mě, že byl Tomáš potichu.

"Jak se s tím můžeš kámošit?" Zavrčel Marek.
"S čím?"
"S tím!" Ukázal na Simona, který šel před náma.
"Ty myslíš s ním. No...zajímavá otázka. Prostě můžu."
"Krpl."
"Máš něco na tváři."