Apollónova Dcera - první léto

Hurá za smrtí!

Jakmile jsme vstoupili do Podsvětí, Nicův postoj se změnil. Nebo se mi to aspoň zdálo. Bylo jednoduše poznat, že je na svém území.
Kdykoliv jsme narazili na nějakou duši buďto uhnula, nebo se uklonila.

Nikdy jsem nebyla ve strašidelném zámku, ale vsadím se, že by se nevyrovnal Podsvětí. Obr jeskyně s mrtvými na každém kroku, výkřiky z Trestných polích...prostě pecka! Samozřejmě jsme slyšeli i smích z Elysejských polích.

Nico se zastavil. "Tartar." Koukal do obrovské propasti. Když jsem se mu podívala do tváře, poznala jsem ten výraz.
Už tu jednou byl a nebylo to nic příjemného.
Položila jsem mu ruku na rameno. Jako obvykle cukl.
"To zvládneme. Společně." Povzbudivě jsem se usmála. Úsměv mi neopětoval.

"Jak se dostanem dolů?" Ozvalo se Jeho Veličenstvo a.k.a. Simon.
"Doufám, že to nebudeme slézat." Zděsila jsem se.
"Napadlo mě, že bychom použili cestování stíny." Navrhl Nico. "Sice mě to vyčerpá a potom budeme muset najít jinou cestu zpět, ale je to nejrychlejší způsob."
"Jak moc tě to vyčerpá?" Přešlápla jsem.
Jeho Temnost pokrčila rameny, což mi nepřišlo moc povzbuzující.
Další fajn přezdívka!
"Ještě můžete couvnout." Koukl na mě a na Simona, se kterým jsem si vyměnila pohled. Odpověď byla jasná.

.
.
.

"No ty vole!" Vykřikla jsem hned poté, co jsme se ocitli v Tartaru. "Po tomhle už kašlu na MHD!"
Nico trošku zakolísal a možná by spadl, kdyby ho Simon, který nasadil výraz, u kterého jsem nevěděla, co si myslí ("Jebe ti?", nebo "Souhlasím!"), nepodepřel.

Jeho Tomnost, když získal rovnováhu, se zmateně rozhlédl. "No..." podrbal se na hlavě. "Tak to nevyšlo."
"Co nevyšlo?" Nadzvedl obočí Simon.
"Jaksi jsem měl v plánu se objevit hned u řeky, ale jak vidíte..."
Žádná řeka tu není.
"Tak jí prostě najdem!" Řekla jsem, jako bychom byli na výletě a nemohli najít turistickou značku.
"Ale to není-"
"Společně to zvládnem." Přerušila jsem Simona.
"Z toho, jak si pozitivní, mě bolí hlava." Zamručel Nico.
"Každý skrývá strach jinak." Pokrčila jsem rameny.
"Vypadáš, jako by ses nadopovala Oreem." Řekl Simon. "Což mi připomíná, vzala sis zásobu?"
"Jo? Proč?"
"Tak si to šetři, protože jsem slyšel, že ti někdo vleze do kufru, sebere ti Oreo a to pak prodá."
"Že já si nevzala celej kufr!" Zakňučela jsem. "Ten dotyčný by měl doufat, že se vrátím polomrtvá."