Apollónova Dcera - první léto

Will aka Ranní ptáče

Ráno jsem se probudila jako první. Nic zvláštního. Vždycky mi stačilo málo, abych byla odpočatá a plná energie.
Nechtěla jsem dál zůstávat v posteli, což bylo neobvyklé, tak jsem se potichu oblékla a vyšla z pokoje.

"Brý ráno." Opět jsem se lekla. Na pohovce seděl Will a něco si zapisoval do sešitu.
Buď je se mnou něco špatně, pomyslela jsem si, nebo s tímhle táborem. To, abych se každých pět minut něčeho lekla, není normální!
"Ráno..." Kývla jsem. "Proč jsi tak brzo vzhůru?"
"Musím. Pomáhám na marodce." Zamračil se. "A co ty?"
"Prostě jsem se vzbudila."
"Měla bys spát co nejdéle." Vrátil se ke psaní.
"Že to říkáš zrovna ty." Uchechtla jsem se.
Will jen něco zamrmlal.
Posadila jsem se vedle něj. "Copak píšeš?"
Will nejdříve stuhl, pak zrudl, zaklapl notes a vykřikl: "NIC!"
Rozesmálo mě to. Nikdy by mě nenapadlo, že to řeknu, hlavně o starším bráchovi, ale tahle reakce byla roztomilá.
"Ticho, náno!" Praštil mě. "Ostatní ještě spěj."
"Au! Promiň, ale nemohls to říct normálně?"
"A co jako?" Nechápal.
Předvedla jsem mu, co udělal.
"Tak...ale..." zavrčel a zrudl ještě víc.

"Radši mi pověz o tom snu." Řekl.
Úsměv mi zmizel z tváře. Tomuhle jsem se chtěla vyhnout. Nebo mít víc času si promyslet, co mu řeknu.
Nemůžu k němu přijít a spustit: Jó! Ty myslíš ten sen, kde se mě pokusil zabít spolužák a pak jsem se teleportovala na pohřeb? Ještě jsem tam potkala divnýho týpka, který mě varoval a pak mi ukázal, čí to je rakev. A že neuhodneš, kdo v ní ležel?
Ne. To opravdu nešlo.
Zaklonila jsem hlavu. Na stropě byla mozaika slunce.
"Hned po ránu se trápit něčím hrozným? Chceš si zkazit den?" Pokusila jsem se z toho rozhovoru vykroutit.
Díky bohům mi to vyšlo.

Postupně se začali probouzet i ostatní. Jen pár sourozenců jsme museli vzbudit, abychom stihli snídani.

Pak se rozezněl roh, který oznamoval čas snídaně.
Před odchodem nám Will oznámil, že se po snídani bude uklízet. Spoustu z nás otráveně zabručelo, ale když připomněl fakt, že nejlíp uklizený srub bude mít přednost ve sprchách, utichli jsme.

Seřadili jsme se a šli do jídelny.