Apollónova Dcera - první léto

Probuzení, koupel a....

Pomalu jsem otevřela oči a spatřila nad sebou hnusný obličej.

"Do prdele!" Vykřikla jsem. Prudce jsem se posadila.
Ta příšera se začala hrozně smát. Pak si stáhla masku.
"To jsou blbý fóry." Snažila jsem se potlačit smích. Nedařilo se. Tohle se Simonovi opravdu povedlo.
"Měla ses vidět!" Utřel si slzu.
"A nechceš si jí zas nasadit?"
Miluju, když někdo něco nechápe...
"Vypadáš v ní líp." Ušklíbla jsem se.
"Hm! Jen závidíš." Pohodil vlasy.
"Tobě určitě." Protočila jsem očima.

Simon chtěl něco říct, jenže když spatřil Nica, šel za ním. Prý s ním chtěl něco probrat.

"Jé!" Přiběhl ke mně Simonův sourozenec, Harry. "Flo! Flo!"
"Co je, prcku?"
Roztomile nafoukl tváře. Pak se ale usmál.
"Máš ještě jednu tu dobrou sůšu?"
Přimouřila jsem oči. "Proč?"
Začal si žmoulat lem trička. "Mohl bych jí, prosím, dostat?"

Vytáhla jsem z kapsy balíček.
"Jejda." Všechny oreo sušenky byly rozdrolené.
"Tak nic." Zesmutněl.
"Neboj, jestli chceš, donesu ti další."
"Vážně?"
"Uh-hm. Ale budete to tajemství, ano."
"Jásně!"
.
.
.
.

Škoda, že jste neviděli Harryho výraz, když jsem mu dala dva balíčky. Samozřejmě se to předání neobešlo bez jedovatých poznámek lidí okolo.
.
.
.

Zrovna jsem procházela okolo Afroditina srubu.
"A co tamta od Apollóna?" Řeklo jedno z dětí bohyně lásky.
"Ne, ne. Ta spíš..." Zbytek věty zašeptala jedna dívka.
Věnovala jsem jim tázavý pohled. Všichni účastníci hovoru se zasmáli.
Jsem ráda za svého otce.

"Flo!" Otočila jsem se za hlasem a spatřila Atherise, jak na mě mává, abych šla za ním. Vedle něj stála Aria a Kitty.

"Copak?" Zeptala jsem se, když jsem k nim doběhla.
"Jdeme na kánoe. Chceš se přidat?" Zeptala se Aria.
"Ráda bych, ale nikdy jsem to nedělala." Pokrčila jsem rameny.
Aheris mě chytl kolem ramen a už mě vedl k jezeru. "My tě to naučíme."
.
.
.
.

"Tak...dobře, Flo. A teď- Ne! Tak ne! Tak. Ne. Ne! NE! FLORE- AAA!"
.
.
.
.
.

"Omlouvám se." Špitla jsem.
Celá naše skupina se vracela mokrá. Naštěstí bylo léto, takže malé zchlazení nevadilo.
"To je v poho." Mávla Kitty rukou. "Ale vysvětli mi...byla jsi v jedné, opokuji v JEDNÉ, kánoi. Jak se ti do Styxu povedlo převrhnout dvě?!"
Na tuto otázku jsem neznala odpověď.
"Asi..."
"No?" Přidala se Aria.
"Kouzlo mé nešikovnosti?"
Kitty se praštila do čela, Aria zakroutila hlavou a Atheris zadržel smích.
.
.
.
.
.

Byl už večer a já se zvedla od táborového ohně, abych si došla pro mikinu. Ano, každá noc je chladnější, než den, ale v ten večer mě nedokázal zahřát pouze oheň, jako minulou noc.

"Flo?" Zachytil lem mého trička Harry. "Mohla bys mi přinést sůšu?" Prosebně zamrkal.
"Promiň, prcku, ale na noc žádné sladkosti."
"Achjo!" Povzdychl si a pustil mě.

Jak jsem tak procházela kolem srubů, každý jsem si pečlivě prohlédla, jak vypadá v noci.
To je asi důvod, proč jsem si všimla, co se mezi dvěma sruby děje...

Můj bráška Will a jeho přítel Nico měli svou soukromou chvilku.

Celá rudá jsem se rozeběhla do Apollónova srubu.
Uvnitř jsem přišla ke stěně a párkrát se praštila do hlavy.
Je mi jedno, že pak budu blbá jak šutr! Tohle musí ven.

Když jsem se domlátila, oblékla jsem si černou mikinu a promnula si čelo. Rýsovala se tam menší boulička.
Vždycky jsem chtěla být jednorožec.

Při cestě zpátky jsem si všimla, jak ty dvě hrdličky vcházejí do Hádova srubu.
Okamžitě jsem pocítila, jak se mi do tváří žene krev.
Bezva! Teď se Willovi nebudu moct podívat do očí!
Přes hlavu jsem si natáhla kapuci a zatahala jsem za šňůrky, abych si co nejvíc zakryla obličej.
.
.
.
.

Přišla jsem k ohni zrovna ve chvíli, když se pár lidí bavilo o tom, kam zmizel Nico. O Willovi si mysleli, že je na marodce. (Vůbec jsem netušila, jak na to přišli.)

Posadila jsem se vedle mých sourozenců a snažila se rozhovor nevnímat.

"Třeba ho viděla Flo." Upozornil na mě Atheris.
Znervózněla jsem. "Um...prosím?" Předstírala jsem, že jsem celou dobu nevnímala.
"Vidělas Nica?" Zeptal se jeden Hermův syn.
"Neviděla."
Dvě mé sestry, vedle kterých jsem seděla, si mě nedůvěřivě prohlížely. Já se víc zavrtala do mikiny.

"A záleží na tom?" Ozvala se záchrana v podobě Simona, který měl zase ten crop top a vyjímečně rozepnutou mikinu. "Je jeho věc, kam šel."
Všichni souhlasili.

Když jsem se na něj vděčně podívala, ústy naznačil: "Mám to u tebe."

Jasně, mělo mě napadnout, že to nebude zadarmo.
Řekla jsem si. Pak jsem zas myslela na blbosti.
Jaká sukně by se k tomo crop topu hodila?