Apollónova Dcera - první léto

Já mu okolo krku neskončím

Tom...

Protivník se na něj zmateně podíval. "Co to děláš?"
Proč to nezní, jako výhrůžka?
Tom nic neřekl.
Nastalo ticho.
"Jsi cvok." Zakroutil hlavou nepřítel. Vypadalo to, že chce sklonit zbraň, ale Tomáš po něm sekl. "Kurva! CO BLÁZNÍŠ?!"
Tom zas zaútočil.
"Do hajzlu, PŘESTAŇ! JESTLI TI JDE O..."
"Dohoda padla." Promluvil klidně áresovec.

Zvedni se a uteč.
To se ti lehko řekne!
Nadávala jsem sama sobě.

Tomáš pokračoval v boji a jeho protivníci zmateně ustupovali.
Jsou dva a bojí se ho?! To jsme jako ve filmu či co?!

Zvedni se do háje!
Jestli si zas natluču zadek...
Pořád si pamatuju na ten led.

Zádama a rukama jsem se zapřela o strom. S bolestí a s obtíží jsem se zvedla.
Super! Co teď?

Chtěla jsem se od své podpory odstrčit a chytit se dalšího stromu. Jenže Tomáš, kterému se podařilo zahnat ta hovada, mě strhl na zem.
Klišé...

"Jsi normální?! Seď sakra!" Seřval mě mě áresovec, který mi odtrhl nohavice u zničených legín tak, aby odhalil mé zranění. (Bylo pod koleny.) "Jako obvaz nic moc, ale nemáme na výběr." Začal mi látkou obvazovat nohu.

Chtěla jsem mu poděkovat, ale zarazila jsem se.

Vytrhla jsem mu látku z ruky. "Udělám to sama."
"Ne, neuděláš." Vzal si jí zpět.
"Přestaň se chovat, jako super bezva kámoš!" Chňapla jsem po látce, ale on uhnul.
"Co když chci být kámoš?!"
"Ale prosím tě! Jeden den mě nesnášíš, druhý se dozvíš, že jsem polobohyně a náhle jsi můj kamarád? Takhle to opravdu nefunguje, zlato."
Opravdu jsem mu řekla zlato?! Fuj!
"Floreto..." Odmlčel se. "Vím, byl jsem fakt hnusnej a za to se ti omlouvám."
"To je všech-"
"Když jsem tě tu viděl, daleko od světa smrtelníků," začal mi obvazovat druhou nohu. "Vzpomněl jsem si na tu dobu, kdy jsme se bavili. Stýská se mi."
Potlačila jsem smích. Jak dojemné.
"Snad nečekáš, že ti tak rychle odpustím."
Sklopil pohled.

"Tomáši!" Přiběhla dcera Iris. Myslím, že se jmenovala Jane. A za ní běžely dlaší dvě dívky.
.
.
.
.

Ležela jsem na lůžku má sestra Lucy mi zašívala ránu. Mizerové umí říznout.

Když mě sem donesli, Will vystrčil Toma ven s tím, že požaduje vysvětlení.

"Tak, hotovo." Řekla Lucy a já se začala zvedat. "Hou, hou! Nikam nejdeš."
"A proč ne?"
"Um...máš stehy?"
"Na nohou to nevadí."
Vím to...mamka je doktorka...
"Ale ty je máš těsně pod koleny, takže..."
"Chjó! Ale já se tu unudím k smrti!"
"To není můj problém."