Anne

22. listopad 1537 - část první

,,Mám tedy požádat sira Richarda, aby k večeru osedlal koně, má paní?" zeptala se Katherine se starostlivým výrazem a zrychlila krok, aby stačila své paní. Anne svižně kráčela chodbou Farewood hallu, toužebně vyhlížejíce z oken. Stromy kolem již prakticky všechny opadaly, o to více však Anne lákaly.

,,Má paní?" připomněla se Katherine po chvíli, kdy Anne neodpovídala.

Anne přikývla a odtrhla pohled od okenní tabule. ,,Samozřejmě. Ať jsou kolem sedmé hodiny večerní na nádvoří připraveni tři koně," odpověděla.

Katherine se viditelně zarazila, stále však byla Anne v patách. ,,Tři?" podivila se.

Anne se pousmála. ,,Lord Turley nám přislíbil svou společnost."

Katherine si zakryla rukou ústa. ,,Lord Turley? Cožpak nebude jeho Veličenstvo nic namítat, když mu z hostiny zmizí jak paní domu, tak i jeden z nejvýznamnějších členů dvora? A bez udání důvodu?"

Anne se lišácky pousmála, zatímco odbočila za roh. ,,Dámy ode dvora již dorazily. Navíc, požádala jsem sira Simona, aby zaslal pozvánku lordu Heawotovi a jeho dceři. O Nathalii Heawotové se proslýchá, že by ráda jeho Veličenstvo poznala osobně," sdělila své přítelkyni. ,,Jsem si tudíž více než jista, že si jeho Veličenstvo naší nepřítomnosti ani nevšimne."

,,Čeho bychom si neměli všimnout, drahá lady?" ozval se jiný hlas a Anne se okamžitě odvrátila od Katherine, jenom proto, aby pohlédla do pobavené tváře jeho Veličenstva.

Katherine okamžitě poklesla v hluboké pukrle. Avšak Anne, již popudilo, že král vyslechl byť jen drobnou část jejich rozhovoru, zůstala vzpřímeně stát. ,,Například faktu, že je pokládáno za neslušné, poslouchat cizí rozhovory." Nebyla to chytrá odpověď a ještě než ji Anne stačila doříct, již se v duchu proklínala za nedostatek duchapřítomnosti. Bylo všeobecně známé, že jeho Výsost není těžké urazit a navíc, pokud projevovala takovou míru nedbalosti ke dvorské etiketě, Anne skutečně tančila na tenkém ledu.

Sir William Green, jež kráčel o krok za jeho Veličenstvem otevřel ústa, neboť se viditelně zhrozil nad způsobem, jakým Anne promluvila. A Anne se ani nemusela obracet ke Katherine, aby poznala, že se její přítelkyně zachvěla obavou z možných následků.

Kupodivu, král pouze zavrtěl hlavou a ušklíbnul se. ,,Projevujete až podivuhodnou míru svéhlavosti, drahá lady. Kdyby tato slova pronesla kterákoli dáma či pán u dvora, byli by okamžitě vykázáni."

Anne zvedla pohled a opět uviděla v jeho očích ten pohled. Pohled lovce.

Jenže první tahy v této jejich hře byl již provedeny. Anne na levém prsteníčku zastudil chladný kov zlatého prstenu s rubínem, který získala předchozího dne. Ale místo toho, aby jej uschovala ve svých komnatách, Anne se jej dnes ráno rozhodla navléci na prst.

Byla to trofej, znak toho, že vítězila.

Jenže ten muž před ní, ten stejný muž, jenž jí před třemi lety způsobil všechnu tu ostudu, zatím nevypadal, že by se hodlal vzdát.

Hlupák.

Anne úmyslně pomalými pohyby uchopila záhyby sukně, úmyslně vystavujíce prsten královu pohledu a poklesla v nyní hluboké pukrle. ,,Odpusťte, Výsosti," pronesla poté. ,,Nemínila jsem být neuctivá."

Nemusela ani vzhlédnout, aby věděla, že královské tváři nad ní vévodí samolibý úšklebek. ,,Oba dva až příliš dobře víme, že mínila, lady Anne. Protentokráte vám však odpouštíme. Nyní vstaňte."

Jak moc si ten muž musel myslet, že ji má v hrsti. A jak moc se mýlil.

Anne se opět narovnala a její oči spočinuly na králově upřeném pohledu. ,,Jsou jisté způsoby, které se nelze naučit jinde než u dvora. Měla byste v brzké době napravit tento zásadní nedostatek," pronesl černovlasý muž tehdy a lehce naklonil hlavu na stranu.

Anne nasadila smutný výraz. ,,Vaše Výsost má samozřejmě pravdu," potvrdila, ,,Bohužel, mé povinnosti zde mi nedovolí navštěvovat dvůr jindy než při výjimečných příležitostech."

Král přikývnul. ,,Jaká to škoda," souhlasil. ,,Když už však hovoříme o vašich povinnostech, je-liž pravda, že nás dnes nedoprovázíte na vyjížďce do Darlow?" zeptal se poté a upřel na Anne zaujatý pohled.

Anne pokývala hlavou. ,,Tentokráte bude průvodcem vaší Výsosti lord Thomas. I přesto, že není zdejší, nedávno jsme Darlow navštívili společně a já mu předala všechny potřebné informace. Navíc, jeho společnost je vám známější, než ta má, a tedy bude jistě vašemu Veličenstvu i milejší."

,,O tom silně pochybujeme, drahá lady," odpověděl král. ,,Pak se tedy setkáme až u večerní tabule."

Anne se sklonila v mělké pukrle, zatímco jeho Veličenstvo se sirem Williamem Greenem odešlo. A jakmile se jejich kroky přestaly ozývat z vedlejší chodby, Anne vzhlédla ke Katherine.

,,Ať sir Richard připraví koně již na půl sedmou."