Anne naprázdno polknula.
„Děje se něco, má drahá?" to jí Lady Margaret starostlivě položila ruku na rameno.
Anne pouze krátce zavrtěla hlavou, zatímco společně scházely schodiště na nádvoří Farewoodského paláce.
Ani slovo, nařídila sama sobě. Nesmíš dát nic najevo. Nedovol svému hlasu, aby tě zradil, přikázala si v duchu. Raději se tedy neobracela na svou přítelkyni a pohlédla před sebe. To jí ale nikterak nepřidalo, neboť pohled na služebníky, nakládající zavazadla do připraveného kočáru ji spíše ještě více znejistil.
Anne v uplynulých několika dnech cítila, jak se v její mysli postupně začíná šířit jakýsi splín.
Protože Katherine odjížděla.
„Musím se vám přiznat," pokračovala lady Margaret, zatímco se bok po boku stále více a více přibližovaly „upřímně jsem doufala, že to budete vy, kdo se stane mou snachou."
Anne přikývla a tehdy konečně pohlédla na svou přítelkyni, přeci jenodhodlaná udržet klidný výraz. „Já vím. Ale vězte, že lord James mi nikdy nebyl ničím jiným než drahým přítelem."
Tehdy jejich rozhovor přerušil příchod kočího lady Margaret. „Jsme připraveni, paní," oznámil a uklonil se. „Jakmile dorazí lord Turley a slečna Ostreyová, můžeme vyrazit."
Je to tady. Anne se zhluboka nadechla, když koutkem oka zahlédla, jak se z podloubí na druhém konci nádvoří vynořily tři postavy. Lord James byl v patách dvěma živě rozmlouvajícím dívkám. Tedy, byla to vlastně spíše Katherine, kdo bez přestání mluvil na dívku vedle sebe.
„Jsem stále překvapena," pronesla lady Margaret tehdy. „Skutečně jsem nečekala, že vám lord Thomas dokáže zajistit náhradu za slečnu Katherine tak rychle."
„Lord Heawot je blízkým spolupracovníkem mého bratránka. Dokáži si představit, že nabídka poslat svou dceru na Farewood mu přišla jako nesmírná pocta," odpověděla Anne prostě.
Lady Margaret přikývla. „Chápu," pronesla, když nakonec stanuly vedle kočáru se znakem rodu Turleyů na dvířkách. Pak se najednou neklidně rozhlédla kolem. „Jenom vás musím varovat, Anne," dodala o dost tišším tónem. „Nenechte se příliš ovlivnit slovy mladé lady Nathalie. Od té doby, co se se svým otcem zúčastnili Farewoodské oslavy okružní cesty jeho Veličenstva, se o té dívce začínají šířit řeči."
„Co přesně?" zeptala se Anne zaujatě, tehdy však Katherine, lord James a lady Nathalie konečně dorazili k nim.
Lady Margaret jí pouze věnovala pohled, který naznačoval, že se bude jednat o více než pouhé klevety. Poté Anne sevřela v krátkém objetí. „Věřím, že se opět brzy setkáme," pronesla, „do té doby se opatrujte." Vytržená z kontextu, ta slova zněla zcela nevinně. Avšak s tím, co lady Margaret Anne sdělila dříve ...
„Vy také," odpověděla Anne, a zatímco lady Margaret za pomoci kočího nastoupila do kočáru, ona se otočila na lorda Jamese.
„Vím, co chcete říci," pronesl však syn lady Margaret předtím, než Anne stačila cokoli vyslovit. „Budu se o slečnu Ostreyovou starat jako o nejcennější klenot." Po těch slovech se na okamžik odvrátil od Anne, jenom aby mohl krátce pohlédnout na svou snoubenku. „Kterým dozajista je," dodal a jeho výraz náhle zněžněl.
Katherine zčervenala a Anne se proti své vůli pousmála. „Nic jiného bych vám ani neradila, příteli. Pokud by se mi snad mělo donést, že se slečnou Ostreyovou špatně zacházíte ..." Anne nechala zbytek věty vyznít do ztracena.
Lord James opětoval Annin úsměv a ona tehdy pohlédla na Katherine.
Katherine, pomyslela si ztrápeně v duchu. Tolik let a nyní mě opouštíte. Byla to Katherine společně s Turleyovými, ke komu Anne po smrti svých rodičů přilnula. Ale právě Katherine, jakožto dcera správce Anniny domácnosti, jí byla vždy nejblíže. Až doteď.
Než se Anne nadála, Katherine, nehledě na etiketu, jí skočila kolem krku. „Odpusťte, paní," vyhrkla.
Anne, poněkud zaskočená, ji váhavě objala zpět. „Neomlouvejte se, milá Katherine. Není proč. Jsem ráda, že se na vás usmálo štěstí."
Katherine zavrtěla hlavou, aniž by ji pustila. „Nesmíte si to vykládat, jako že vás opouštím. Přísahám, budeme vás navštěvovat, jak to jen půjde. A samozřejmě musíte přijet na naši svatbu. A můj pan otec přislíbil, že na vás dá pozor."
Tehdy se odtáhla a Anne se přinutila podržet si na tváři přívětivý úsměv, i když její srdce stále klesalo hlouběji a hlouběji. „To nebude za potřebí, nebojte. Přeci jen, toto je můj domov. Co by se mi mohlo stát?"
Ta slova její přítelkyni očividně nepřesvědčila, ale náhlý stisk ruky jejího nastávajícího již ano. „Už je čas," pronesl lord James a Katherine přikývla jeho směrem. Přijala jeho pomoc, když po schůdcích vylézala nahoru do kočáru. Jakmile se vedle ní usadil, naproti lady Margaret, Katherine z okénka naposledy vyhledala Annin pohled.
„Sbohem," vyslovila ta slova a do očí jí vhrkly slzy.
Jako kdyby ta usměvavá maska již přirostla k její tváři, Anne povytáhla koutky úst ještě více. „Sbohem a hodně štěstí."
~~~
Zůstala za nimi hledět ještě dlouho poté, co kočár opustil nádvoří a branou projel ven, pryč z Farewoodského paláce.
Zůstala jsem sama.
Sama.
Za jejími zády se ozvalo tiché odkašlání.
Dobře, možná ne doslova.
Ačkoli měla Nathalie Heawotová mnohem nižší postavení než Anne a bylo tedy nepřípustné, aby na sebe takto upozorňovala, pakliže nebyla přímo oslovena, Anne toho v ten okamžik nedbala. Až nyní si dovolila sejmout onu přívětivou masku, kterou si držela po celou dobu Katherinina odjezdu. Přistihla se, že mimoděk začal otáčet prstenem s rubínem na svém levém prsteníku, snad aby se uklidnila, neboť její ruce se třásly a srdce divoce bušilo
Co mám nyní dělat? Jako kdyby se uplynulých dvanáct let nestalo, jsem opět na začátku.
„Paní?"
Anne náhle projela vlna nevole. Ačkoli zněl hlas lady Nathalie Heawotové velmi přívětivě a ona v něm možná rozpoznávala i cosi jako starost, nedokázal potlačit okamžitý odpor, který k dívce pocítila.
Obrátila se a s kamennou tváří pohlédla na svou novou gardedámu. „Ano?"
Nathalie zmateně zamrkala. „Jste v pořádku, madam?"
Anne přikývla. „V tom nejlepším," odpověděla a, obcházejíce mladou lady, se vydala zpět do svých komnat.
Možná slova lady Margaret trochu přispěla k tomuto nevlídnému chování vůči Nathalii, pravdou však bylo, že Anne nedokázala snést pohled na někoho, kdo se měl stát náhradou za její drahou přítelkyni.
A možná se jí také vybavil vzpomínka na poslední příležitost, kdy Nathalii viděla. Na slavnost a dívčin vyzývavý šat, míněný k upoutání pozornosti jednoho krále.
~~~
Ve škole začali hrotit maturity a já nestíhám, tak mě prosím neškrťte :'D
ČTEŠ
Anne
Historical FictionOn byl lovec, ona byla laň. Anebo to bylo naopak? ~~~ Král naprosto záměrně ignoroval ten cizí výkřik za sebou a poklekl před ní na koleno. „Můžete vstát?" zeptal se ostražitým tónem. Anne chvíli trvalo, než jí došlo, na co se jí ptá, Jakmile si...