změna plánů

646 15 11
                                    

,,No jo. S tátou jsme si řekli, že by to mohly být skvěle strávené prázdniny a taky tam má schůzku se svým dlouholetý přítelem Antoniem!"
,,Já tomu jen nedokážu uvěřit, že jedeme do Španělska. Vlastně jsem nadšená! Jo, bude to skvělý!" usměju se.
,,Doufám, že budeme mít rozdělené pokoje," odsekne Greg.
,,Antonio nás pozval k sobě a myslím, že je tam pokojů víc než dost Gregu," podíval se na něj táta.
,,Odjíždíme zítra ráno, takže si dneska sbalte," máma mi podá sklenku pomerančové džusu.
,,Dobře, mami," usměju se na ni.

Cestou k Lily přemýšlím, co všechno si s sebou sbalit a jak to všechno narvu do toho malinkého kufříku. Greg hraje nějakou velmi zábavnou hru a u toho poslouchá ty jeho otřesný rapový písničky. Snažím se číst, ale protože tu hudbu slyším i já, a to má sluchátka, nemůžu se soustředit a navíc jsem si doma nechala ty svoje. Rozhodnu se napsat Lucy o té novince jménem Španělsko.

Vivi: Ahoj! Tomu neuvěříš. Naši mi dneska oznámili, že jedeme na celý prázky do Španělska <3

Lucy: Cooo? To je supr skvělý! Ale počkat.. to znamená, že tě 2 měsíce neuvidím :(

Vivi: :( Ale můžeme si psát a volat!

Lucy: Jo <3 tak si to tam užijte! Já budu posílat fotky, jak se sluním na balkóně :D

Vivi: dobře :D Už musím, jdeme na návštěvu k tetě Lily, pa :*

Lucy: paa <3

,,Hej," šťouchnu do Grega. ,,Už jsme tu."
Sundá si sluchátka a konečně vypne tu strašlivou muziku. Teta Lily bydlí v krásném domku s výhledem na celý Amsterdam spolu s jejím manželem Kylem a dětmi Samem a Christianem. Greg si s nimi vždycky zahraje nějakou hru a moc mu nevadí že jsou o 2 roky mladší než on. Myslím, že je jediný z nás 4, kdo rozezná Sama od Christiana, protože jsou to dvojčata. ,,Ahoj Gregu! Ty jsi ale vyrostl!" obejme ho Lily. ,,No Vivienne.. ty jsi čím dál krásnější," přijde ke mně teta a taky dostanu jedno vřelé objetí. ,,Děkuji," usměju se. ,,Pojďte dál! Upekla jsem koláč."

Rodiče si povídají s tetou a strejdou, Greg si šel hrát s dvojčaty a já tu sedím na židli a umírám nudou. Rozhodnu se jít na procházku kousek od domku na místo, kde se vždycky vydám, když tu jsem. To místo, přesněji strom, je asi tak 10 minut po travnaté pěšince a je odsud vážně nádherný výhled. Posadím se do stínu a pozoruju berušky, které si našly místečko kousek od mého batohu. Otevřu telefon a na displeji se mi ukáže upozornění na instagram.

Hayden Frich po dlouhé době přidal něco do svého příběhu.

Ne že by mě to nějak zajímalo, ale stejně se podívám na jeho story. Uvidím obrázek kufru s popiskem "zatím, Amsterdame". Posoudím, že asi jede někam na dovolenou nebo tak. Teresa Layová přidala nový příspěvek na kterém je vyfocena u opery Sydney v Austrálii. Celý rok o tom básnila, jak se tam vydá a teď tam opravdu je. Zamknu telefon a vytáhnu z batohu kreslící blok a začnu malovat ty berušky, které se začaly slunit na sluníčku. Po půl hodině to zavřu a vydám se zpět k tetě. Uslyším Grega jak křičí: ,,A teď tě dostanu. Pif pjů pjů." Otevřu vrata a to jediný co mě čeká, je malá sprška vedená z pistolky, kterou drží Greg. ,,Ségra to bylo omylem.." omlouvá se Greg. ,,Půjčte mi jednu na chvíli," kouknu se na Sama s Christianem. Jeden z nich, myslím že Sam, mi podá modrou pistolku s vodou a já ukážu na Grega: ,,Máš 5 sekund náskok bráško," a vyběhnu za ním.

One ice cream please! [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat