One ice cream please! [CZ]

epilog

Amsterdam | skoro rok poté

Vivienne

Další nádherný květnový den. Už nezbývá moc dní do maturity, takže bych neměla sedět doma a koukat na seriál. Ale ještě jeden díl přece nikomu neuškodí, že ne? Popadnu misku s ovocem a rozplývám se nad úžasnými jahodami, když mi přijde zpráva:

Za 15 minut jsem tam. Chystej popcorn a dobrý film. Hayden

Usměju se. Už je to přesně rok, co mi tenhle kluk zamotal hlavu. Od našeho setkání v letadle až po nezapomenutelné Španělsko. Zažili jsme spolu spousty dalších krásných zážitků. Pozorovaní noční oblohy na podzim v parku, nakupování vánočních dárků, rande v italské restauraci v centru, výlet do zoo, kam šla i Lily. Dále rodinné večeře, koukání na Netflix do 5 rána, hrání her s Gregem, nekonečné noci povídání a mazlení. A taky miliony pus, objetí a zjištění, že jsme pro sebe stvořeni. Jenou jsme se pohádali a nemluvili spolu 2 dny, pak se ale Hayden objevil na zahradě s kyticí růží a pusou naznačoval "omlouvám se". Hayden mi ukázal nový svět a změnil můj život k lepšímu. Slova nestačí na to, jak moc vděčná jsem za to, že jsme se poznali a našli si k sobě cestu. Miluju ho.

Co se týče táty, tak se s mámou rozvedli. Máma mu odpustila, ale nechtěla s ním už dál být. Nicméně jsou dobří kamarádi a každou sobotu pořádáme rodinnou večeři. Já jsem tátovi taky odpustila a jezdím k němu na víkendy. Bydlí v bytě kousek od nás. Máma si našla nového přítele Luka, který je moc fajn a dělá to nejlepší brownies.

Greg je stále zamilován do počítačových her a Haydena si vážně oblíbil. Někdy ho Hayden dokonce bere sebou na víkendy k strýci Antoniovi, který občas pobývá v Amsterdamu.

Co se týče Haydena, tak je mnohem hezčí než předtím. Hlásí se na vysokou školu, která je blízko té mojí, takže se budeme moct vídat často. Učíme se spolu, abychom maturitu zvládli. Někdy se to trochu zvrtne a učebnice padají ze stolu. Oba jsme ale učení nepodcenili, což by mohlo přinést dobré výsledky. Nemůžu se dočkat prázdnin, protože jedeme zase do Španělska! Tentokrát sami s Haydenem.

Nickovi jsem odpustila a někdy si s ním a Haydenem někam vyrazíme. Chrise jsem už v životě neviděla, díky bohu.

Dnes jsem se rozhodla překvapit Haydena. Ne že by popcorn a film zněly špatně, ale za to všechno, co pro mě udělal, je načase abych já udělala radost jemu.

Hayden

Zaparkuju u jejího domu. Vypadá to, že její mamka ještě není doma. Vypnu motor a vystoupím z auta, nemůžu se dočkat až ji políbím. Zazvoním na zvonek u vchodových dveří a čekám. Když se dveře otevřou, nevidím ji, ale Grega. „Nazdárek Gregu, kde máš svou sestru?" zeptám se. Ukáže na dveře jejího pokoje. Vstoupím do pokoje a uvidím ji. Je to jako poprvé. Má ty nádherné tyrkysové šaty a je nádherná. Tak moc nádherná. Přiběhne ke mně a já ji políbím na její usměvavé rty. „Vypadáš nádherně," řeknu. „Snažila jsem se," usměje se. Popadnu ji kolem pasu a nesu k posteli. Všimnu si, že něco drží v ruce. „Haydene, chtěla jsem ti udělat radost a koupila jsem nám letenky do Anglie, kam poletíme dnes večer." Stojím a koukám na ni. Nevím co říct. Tak bláznivá holka! Ale tak úžasná. „My letíme do Anglie? Dnes večer?" zasměju se. „Ano! Ne v těhle šatech to ne. Prvně jsem nám připravila jídlo a po něm letíme do Anglie!" Vypadá šťastně a já se nemůžu dočkat dalšího výletu s ní. „Vivienne Morganová, musím se podívat do svého kalendáře, jestli mám na vás čas." Praští mě do ramene. Ukážu jí svůj neexistující kalendář. „Ale asi tak 30 minut bych na tebe měl," zasměju se a dám ji pusu. Ona mě obejme a usměje se. Chytnu její tvář a chvíli se jen dívám na ty krásné oči. Pak si ji přitáhnu k sobě a přitisknu její rty na mé.

...

další den

„Londýn. Nádherné místo," řekne. Cestu v letadle jsem prospal, ale pamatuju si na písničku Cake by the ocean, když jsem usínal. Vivienne si samozřejmě celou cestu četla a pak mi o tom cestou z letiště vyprávěla. Já jsem rád, že jsem vůbec něco přečetl do školy. Říkala, že mi musí zavázat oči, protože je tajné, kam jdeme. Pak mě držela za ruku a vedla někam kousek od hotelu. „Nevidíš? Slib mi že nic nevidíš," řekne. „Nevidím, slibuju." Táhne mě asi 350 km daleko a začínají mě bolet nohy. „Už tam budeme oslíku, vydrž!"

Rozváže mi šátek. Stojíme před cukrárnou. Nic zvláštního, dokud si nevšimnu nápisu. Stojí tam: VIVI & HAYDEN. „To je naše cukrárna!" vykřiknu. „Ano!" usměje se. „Majitelé se jmenují Vivienne a Hayden Tawovi." Obejmu ji a řeknu, jak moc si chci otevřít cukrárnu a vzít si ji a mít kluka Reginalda. „To jméno se mi nelibí. Nemůžeme ho pojmenovat třeba Stefan?" ušklíbne se. „Damon je lepší," řeknu a mrknu na ni. „Pojďme dovnitř ty můj Damone," řekne.

Cukrárna je vevnitř moc pěkná a Vivienne vypadá, že sní asi všechny druhy zmrzliny. „Čokoláda? Vanilka? Jahoda? Omg Borůvka!" Kouknu se na mou skvělou holku, jak vybírá a pak řekne tomu týpkovi za pultem: „One ice cream please. I would like the blueberry one and also chocolate. Two vanilla scoops for my boyfriend."

Sedíme v parku u fontány a vyprávím Vivienne, jak ji ten týpek za pultem balil, když ji trocha čokoládové zmrzliny zůstane v koutku. Snažím se tu zmrzlinu dostat z koutku pryč prstem a pak mi dá pusu, takže mám čokoládovou zmrzlinu všude já. Zasměje se. „Tohle musím poslat Lily!" Vyfotí mě a já ji pak na nos nanesu trochu své vanilkové zmrzliny. „Hej!" zašklebí se. Smějeme se další hodinu a pak se zvedneme k odchodu. Chytím ji za ruku a ona se na mě podívá.

„Vivienne Morganová, nikoho víc potrhlejšího a úžasnějšího jsem v životě nepotkal. Chci být s tebou do konce mého života. Mít děti a svatbu. Koupit si houpačku a naučit Reginalda na kole. Děkuju, že jsem tě našel a doufám, že nikdy neztratím. Miluji tě."

„Ty jsi četl mou oblíbenou knihu Haydene? To je to nejkrásnější, co mi kdy kdo řekl! Přesně jako to Nate řekl Freye. Haydene, jsi ten nejlepší člověk na světě a každý den bez tebe by byl bezvýznamný," řekne.

Pevně ji obejmu a chytnu za ruku. Náš výlet pokračuje dál k London Eye. Když tam dorazíme, tak jí řeknu: „To bude cesta plná zábavy, co Morganová?" „Nemůžu se dočkat," řekne a políbí mě.

THE END