One ice cream please! [CZ]

"here comes the sun"

Teta Lily a strejda Kyle nám popřejí šťastnou cestu a Sam (jo teď jsem si jistá) mě přiběhne obejmout. Chris se jenom zamračí, asi mě nemá rád. Plácnou si s bráchou a pak už nám všichni čtyři mávají, když odjíždíme. Z rádia právě hlasatelka oznamuje možné přeháňky, které však nemají být dlouhodobé. Máma skočí po cestě domů ještě do obchodu pro suroviny na večeři a když už otevírá kufr prohlásí, že zapomněla papriku, takže tam bude muset zajít ještě jednou. ,,Já tam zajdu," rozepnu si pás a vyjdu z auta. ,,Dobře, jsi moc hodná."

Zastavím se u boxu, kde jsou papriky a naberu 4 do sáčku. ,,Ale ale.. copak to tu máme?" otočím se a uvidím Nicka, nejlepšího kámoše Haydena. Kruci. ,,Nemáš co k jídlu?" přiblíží se ke mně. ,,Nech si to," vyprsknu na něj. Vydám se přímo k pokladně a nikdo za mnou nejde. Uff. Zaplatím a co nejrychleji nasednu do auta.

Netuším, co všechno si mám sbalit, ale vidím to na hodně dlouhý večer. Vezmu si všechny letní šaty, co mám, kraťasy a kdyby bylo chladno tak pro jistotu i rifle. Nesmím zapomenout na rozečtenou knížku, která leží na posteli. Jo a taky ty zatracený sluchátka. Co bych bez nich dělala? Dále tam přihodím kosmetickou taštičku a asi dalších 350 věcí. Kufr je totálně nacpaný a vážně nevím jak ho zapnu a jestli jsem něco zapomněla, tak už ho rozhodně neotevřu. Sedím na posteli a po 2 hodinách balení si uvědomím, že zítra už budu sedět na jiném místě ve Španělsku. Rozhodnu se projít si pár fotek na googlu a pustit si dokument o Španělsku. Zním šíleně, ale chci v Madridu obejít každičký kout, kde by mohlo být něco zajímavého.

,,Večeře!!" křičí Greg z druhého pokoje. Stopnu dokument a vydám se dolů do kuchyně. Máma vytahuje ze skříně talíře a táta čte leták s popiskem Nejlepší místa Španělska. Posadím se na své oblíbené místo a do ruky vezmu sklenici plnou vody a celou ji vypiju. ,,Před chvílí volal Antonio, že už se na nás nemůže dočkat a taky mi chtěl sdělit, že přijede taky jeho synovec," odloží táta leták a koukne na mě. ,,Aha, tak to jo," řeknu. Určitě to bude nějaký Španěl se kterým si nebudu vůbec rozumět, takže budu doufat, že umí aspoň anglicky. Do Amsterdamu jsme přijeli teprve před dvěma roky. Předtím jsme žili v Londýně, kde jsem chodila do úžasné školy, ale teď a tady už dva roky přežívám v té mučírně zvaná střední škola a těším se až za dva roky konečně vypadnu. No, co jsem chtěla říct je, že umím plynule anglicky a nějak bych to s tím španělským synovcem mohla zvládnout. Na večeři udělala mamka výborné plněné papriky s rýží. Při jídle jsme mlčky jedli a pak Greg prohlásil, že si ve Španělsku najde kámoše a budou spolu pařit videohry někde u bázenu. Všichni jsme se zasmáli a po večeři jsem všem popřála dobrou noc. Po konci hodinové dokumentu jsem vypla laptop a ulehla do postele. V hlavě se mi honily myšlenky, jak to všechno bude probíhat a nakonec jsem se uviděla u nějaké nádherné fontány, kde mi podal květinu jeden moc pěkný kluk a já se na něj usmála.

Brzy ráno jsem se probudila se zvukem budíku a vyskočila celá natěšená z postele. Vydala jsem se do koupelny, ale při cestě jsem zpozorovala stále zavřené dveře Gregova pokoje a proto mě napadlo, že dneska budu budíček já a ne on.
,,Vstávej Greguuu! Za 5 minut odjíždíme!" vykřikla jsem.
,,Co?!? Ne! Já si musím ještě dobalit! Kolik je? Kruci.." vstal a šel se podívat na mobil.
,,5:30?!? Děláš si prdel ségra!! Však mám ještě celou hodinu!! To ti vrátím jen se neboj!" a hodil po mně polštář.
,,Jojo," usmála jsem se a odešla z jeho pokoje.

Cesta na letiště probíhala v úžasné náladě a v rádiu právě hráli Beatles s písničkou Here comes the sun. Slunce svítilo a na nebi nebyl ani jeden mráček.