adiós!

545 15 4
                                    

Tuto kapitolku bych chtěla věnovat úžasným kamaradkám Amal_xx, která dneska slaví svátek💚💚 a taky emaamemae, která slaví narozeniny💜💜 všechno nejlepší a doufám, že se vám bude líbit!

,,Zamluvili jsme tři sedadla a jedno o dvě řady dál, protože už nebylo místo. Nevadí ti, že tam budeš sedět Vivienne?" koukne na mě táta.
,,Ne to je dobrý, stejně budu celou cestu poslouchat písničky nebo si číst."
,,Dobře. Je to přímo tam."

Projdu uličkou a před sebou uvidím volné sedadlo v řadě, kde už sedí jedna stará paní s jejím manželem. Posadím se vedle té paní, která zrovna manželovi ukazuje knihu s názvem Láska v Madridu a když si všimne, že sedím vedle ní, usměje se.

,,Vážení cestující za 10 minut odlétáme."

Otevřu si svou oblíbenou knihu a pomalu se dostávám do děje, když vtom se vedle na sedadlo někdo posadí. Zvednu hlavu a pořádně si toho kluka prohlédnu. Ale ne. Tohle je můj zlý sen. Něco mu spadne na zem a on potichu zakleje. Potom se zvedne, otočí se přímo na mě a můj zlý sen jakoby se proměnil v realitu. ,,No to snad ne. Morganová jsi to ty? Řekni mi prosím, že sis jenom spletla letadlo a neletíš do Španělska." ,,Asi to tady se mnou budeš muset vydržet," rozhlédnu se po rodičích, ale vidím jen mého bráchu, který mi zamává. ,,Tvůj bratr?" zajímá se. ,,Co tě to zajímá?" zašklebím se. ,,Klídek, jen jsem se zeptal a nemrač se, budeš mít vrásky," usměje se. ,,Nech si to a nehraj si na milýho. Vím, jak ses ke mně celý rok choval," řeknu. ,,Co bylo, bylo. Teď jsou prázdniny, takže na to zapomenem," podívám se na něj, jestli to myslí opravdu a chystám se něco říct ale ta babi vedle, mě chytí za ruku. ,,Poslyš holčičko, tahle kniha je moc moc pěkná. Viděla jsem jak čteš a protože nikdo z mých vnuků nečte, chtěla bych ti ji věnovat," podá mi ji. ,,Děkuju, to jste moc hodná," usměju se. Vezmu od ní knihu a začtu se do upoutávky. ,,Láska v Madridu jo? Čekáš, že tam někoho potkáš nebo tak?" podívám se na něj. ,,Jestli okamžitě nezmlkneš, tak se zeptám toho pána na konci, jestli si se mnou nevymění místo." ,,Zas tak horký to nebude. Vidím jak se červenáš, že tu můžeš sedět se mnou." Co si to o sobě myslí? Nejradši bych zavolala Chrisovi a sedla si na místo vedle něj, ale nemám jeho číslo! ,,Mlčení znamená souhlas," vytrhne mě z myšlenek Hayden. Už mu chci odpovědět ale jako na zavolanou prochází uličkou Chris s jeho rodinou. ,,Ahoj Chrisi!" zamávám mu. Hayden se otočí a koukne na mě s tázavým pohledem. ,,Jé čau Viv!" usměju se na něj. ,,Na messengeru jsem Vivi Morganová, přidej si mě," řeknu mu. ,,Dobře." Sedne si přímo přes uličku, takže na sebe dobře vidíme.

,,Tak Viv jo?" zeptá se Hayden. ,,Ještě nikdo mi tak neřekl.." podivím se. ,,No právě. Přijde mi to jako přezdívka pro malou holku," odsekne. ,,Náhodou.. je to roztomilý." ,,Spíš dost ujetý." ,,Je moc milý a hlavně se ke mně nechová tak, jako ty." ,,Však ho ani neznáš!" ,,Tebe taky ne.." ,,Hele poslyš, nemůžeme se prostě dohodnout, že to v tom letadle přežijem a pak už si půjde každý po svým?" zeptá se mě. ,,Jo jasný. Nejlepší bude, když tu budeme mlčky sedět, já si půjdu číst a poslouchat písničky." ,,Platí," chce mi podat ruku. ,,Haha, fakt vtipný," podívám se na telefon a uvidím upozornění Chris Kyler si vás přidal(a) do přátel.

,,To bude cesta plná zábavy, co Morganová?" na tváři se mu objevil jeden z jeho typických úšklebků.,,Už se nemůžu dočkat," nahodila jsem ironický úsměv a strčila si sluchátka do uší.

One ice cream please! [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat