One ice cream please! [CZ]

vůně vanilky

Hayden

Čekám na ni až se vrátí, abych ji mohl konečně vidět. Nechtěl jsem si přiznat, že k ní něco citím, ale pořád na tu holku musím myslet. Už jsem s pár holkama chodil, ale vždycky to vydrželo tak rok, pak se se mnou rozešly, protože nám to neklapalo. Ve škole jsem Vivienne nebral jako někoho s kým bych mohl něco mít, ale teď a tady, se to změnilo.

Vidím ji, když přichází k hlavní dveřím. Sleduju, jak se rozběhne přímo do mojí náruče. Tak strašně rád ji vidím. ,,Haydene..poslyš, už dlouho ti.." přeruším ji polibkem. Vlasy jí voní po vanilce a rty chutnají tak sladce. Usměje se na mě.

...

,,Co tvoje mamka?" ptá se, když vcházíme do parku.
,,Zítra ji pouštějí domů," odpovím.
,,To je skvělý!" usměje se a chytne mě za ruku.
Vypadá vážně šťastná a jsem za to rád. Měl bych jí říct, že jsem se sešel s Nickem, abych si to s ním vyřídil a ten my pak řekl, co se děje. Nemohl jsem tomu uvěřit. Chtěl bych jí to všechno říct, ale nemám na to odvahu. Zlomí jí to.
,,Heej, nad čím tak přemýšlíš?" vytrhne mě z myšlenek.
,,Ale jen vymýšlím, kde uspořádáme tu tvou oslavu," usměju se na ni.
,,Žádná oslava, můžem být spolu a koukat na film," zašklebí se.
,,To taky zní jako fajn nápad," řeknu.

Procházíme kolem malé restaurace, když uvídím venku sedět Ericu. Sedí tam s nějakou kamarádkou. Jakmile mě uvidí, usměje se a jde přímo k nám. ,,Padáme," zašeptám Vivienne. ,,Není to.." ,,Ahooj Haydene!" obejme mě a dá mi pusu na tvář. Vivienne se zamračí. ,,Ahoj. Víš, my spěcháme.." řeknu. ,,Ale určitě máte ještě chvilku času, nechcete se k nám přidat?" vyklopí. ,,Ne nechceme. Vlastně jedeme na výlet, takže spěcháme, ale rádi jsme tě viděli Erico," usměje se na ni Vivienne. Erica se jen s nechuceným otočí a jde zpátky ke své kámošce.

,,Ty joo," řeknu. ,,No jo no. Nemám ji prostě ráda," zasměje se Vivienne. ,,Já taky ne," přiznám. Vykládám ji o historkách z mé bývalé školy a miluju, jak se při každé rozesměje. Přitáhnu si ji k sobě. ,,Hej, vy dvě hrdličky!" uslyším někde z dálky. ,,Lucy!!" vykřikne Vivienne. ,,No nazdar! Kdy jste mi to jako chtěli oznámit, vy dva?" usměje se a obejme Vivienne. ,,Je to čerstvý," řekne Vivienne. ,,Chyběla jsi mi holka," znovu se obejmou. ,,Už jste skončily s tím objímáním?" zasměju se. ,,Haydene!" zamračí se Vivienne. ,,Kde ses tu objevila Lucy?" ,,Zavolal mi," ukáže na mě. Vivienne se na mě usměje a potom mi dá malou pusu. ,,Díky," řekne. ,,Už jsi ubytovaná?" zeptá se Vivi. ,,Jasně. Tvoje mamka mi se vším pomohla a potkala jsem i Antonia."
,,Dobře. Stejně už jsme se chystali jít zpátky," oznámí Vivienne. ,,No tak to ne! Musíme někam zajít a pozvat i toho tvého kamaráda," odpoví Lucy. ,,Fabiana?" zeptám se. Kývne. ,,To zní jako fajn nápad," řeknu. ,,Jo, zavolám mu." Vivienne vytočí Fabianovo číslo a pak se od nás trochu oddálí.

,,Vím to," řekne Lucy. ,,Co víš?" zeptám se. ,,Nick," prohodí. ,,Víš, že jí to říct nemůžeme," řeknu. ,,Jo vím, ale nechci aby se to dozvěděla jako poslední, když se jedná.." ,,Děje se něco?" vrátí se Vivienne. ,,Ne. Co Fabian, může?" zeptá se Lucy. ,,Jo. Za 15 minut bude tady."

ahoj všichni!
kapitoly teď nebudou vycházet tak často, protože začala škola, ale budu se snažit vydávat kapitolu aspoň jednou za týden.

teresa 💜