One ice cream please! [CZ]

já snad žárlím!

Když vyjdu z koupelny a podívám se okýnkem ven, vypadá to, že si nikdo ani nevšimnul, že tam nejsem. Vyjdu předním vchodem a trochu se projdu po okolí. Všichni právě obědvají. V okolních domech vládne přátelská atmosféra a smích. Najednou kolem mě projede někdo na kole. Toho člověka neznám, ale vyzařuje z něco pozitivní energie a když mi zamává, jsem celá zaskočená. Zamávám na oplátku a pokračuju dál. Zastavím se na dětském hřišti a posadím se na lavičku. Pozoruji děti poskakující na písku, jak tvoří hrady. Jedna holčička se houpe na houpačce. Mává asi její mamince, která sedí na druhé lavičce. Měla bych se vydat zpátky, aby neměli starosti.

Jako první zahlédnu tátu, který se na mě rozhlíží. ,,Kde jsi byla?" zeptá se. ,,Bylo mi špatně, tak jsem se šla projít," odpovím. ,,Doufám, že to nebylo z toho jídla drahoušku!" řekne Mariana. ,,To ne. Jídlo bylo vážně výborné. Myslím, že je to něco jiného, ale procházka to spravila." Hayden se na mě podívá. Posadím se. Další půl hodinu ze mě Hayden nespouští oči. Myslím, že to zaregistrovala i Erica, protože mě vraždí svým pohledem. Zavibruje mi telefon. Jedna nepřečtená zpráva.

Hayden: Bal jsem se o tebe, fakt jsi v pohode?

Odepíšu.

Vivi: Jo, nic mi neni. Jenom nevolnost.

Hayden: A rekla bys mi, kdybys nebyla v pohode?

Vivi: Proc bych ti to mela rikat? Mam tu rodice jestli sis nevsimnul a navic nejsme kamaradi.

Tak to jsem psát asi neměla. Hayden si zasune telefon do kapsy a začne se s Antoniem o nečem bavit. Kruci Vivienne! Co to dělám! Po chvíli se Antonio začně loučit s Marianou a Frederickem. Poděkujeme za oběd a a já se s nimi rozloučím. Erica dá Haydenovi pusu na líčko a zůstane mu tam obtisk rtěnky. Je kolem páté a mámě už se nikam nechce, proto jedeme zpátky do vily. Po cestě poslouchám písničky a Hayden se na mě ani nepodívá. Zítra mám jít na rande s Chrisem a upřímně nálada mě trochu přešla.

Když přijedeme k vile máma oznámí, že si jde lehnout. Táta s Antoniem jedou ještě někam do města najít bar. Hayden odejde beze slova do svého pokoje. Greg se vydá do bazénu. Přemýšlím,co budu dělat, ale nakonec skončím v posteli s knížkou v ruce. Láska v madridu se zdá čím dál tím lepší. Mladá Julia hledá práci v Madridu. Nikdo jí ale nepříjímá, protože nemá moc zkušeností a když jí přijde nabídla z restaurace Al'Papito naděje se jí opět vrátí. Ukáže se, že to není úplně nejlepší brigáda. Dělá pomocnou ruku v kuchyni a někdy dokonce uklízí i na záchodech. Dave, šéfkuchař restaurace přikazuje Julii, co všechno má udělat. Jednou po zavíračce zůstanou v restauraci spolu, ukáže se, že Dave není tak zlý, jak se zdá. Pozve Julii na skleničku a až do tří do rána si spolu povídají. Zavřu knihu a všimnu si, že slunce začíná zapadat. Ještě jsem si nevybrala žádné oblečení na zítra a to už je pomalu večer. Taky pořád přemýšlím nad tím, co jsem Haydenovi napsala. Nechci aby na mě byl naštvaný celou dobu.

Zaklepu na vedlejší dveře. ,,Kdo je tam?" uslyším Haydenův hlas. ,,Ehm tady Vivienne." Ke dveřím se blíží jeho kroky. Otevře. ,,Co chceš?" vyprskne. ,,Myslel jsem, že nejsme kamarádi, takže se taky vůbec nemusíme vídat a mluvit spolu." ,,Já..," začnu ale on mě přeruší. ,,Co ty? Snažil jsem se ti jenom pomoc, ale očividně ji nepotřebuješ." ,,Promiň Haydene," nezmůžu se na nic jiného. Chvíli nic neřekne,tak pokračuju dál. ,,Bavil ses pořád s Ericou a já nevím, prostě mě to naštvalo," přiznám. Hayden otevře pusu, ale pak ji zase zavře.