musím zpátky

361 11 4
                                    

Hayden

Máma měla autonehodu.

Čtu tu esemesku asi po páté a pořád jsem z toho v šoku. Chci jít za Vivienne, protože ji potřebuju, ale když zvednu oči od telefonu, vidím, jak se líbá s Chrisem. No jasně.. ona má ráda jeho. Hledám Antonia, abych se nějak dopravil na letiště. Potřebuju za mámou hned odletět.
,,Antonio."
,,Dostal jsem tu zprávu taky. Jdeme," oznámí.
Řekne rodičům od Vivienne, že musíme naléhavě odjet. Diana je z toho celá vyděšená a mě se chce brečet. Když se podívám na parket Vivienne ani Chris už tam nejsou. Najednou si to ke mě ale kráčí Chris. ,,Hej ty!" řekne. ,,Co chceš?" odseknu. Nechci se s ním bavit a už vůbec ne teď. ,,Jen jsem ti chtěl říct, že Vivienne líbá úžasně. Myslím, že je to na dobré cestě." A jak to dořekne tak odejde. Nejradši bych mu jednu vrazil, ale stejně s Viviennen nechodím, takže si může dělat, co chce. Já jen nechápu, proč si vybrala zrovna Chrise.

...

,,Let číslo 567 do Amsterdamu odlétá ve 20.00 hodin."

Sedíme s Antoniem na židlích a do odletu zbývá půlhodina. Skočili jsme si do vily pro pár věcí, ale doufám, že se vrátíme. Nevím, proč na to teď myslím, ale chci, aby tady seděla Vivienne. Táta mi volal, že je máma stabilizovaná a já si nemám dělat starosti, ale je to docela těžký. Mohla klidně zemřít. Antonio vyřizuje telefonáty a připadá mi nervozní. Ještě nikdy jsem ho takhle neviděl. V kapse mi zavibruje telefon.

Vivi: Ahoj, já jen, že je mi moc líto, co se stalo tvojí mámě. Doufám, že to bude dobrý.

Hayden: Už to vypadá líp, ale stejně se chci na vlastní oči přesvědčit, že je všechno v pohodě.

Vivi: Chápu, ale vrátíš se ne?

Hayden: Možná už tam zůstanu.

Vivi: Aha.

Od té doby, co jsem nasedal do letadla se hodně změnilo. Myslel jsem si, že to budou další nudné prázdniny, ale to by tady nesměla být Morganová. Na té holce něco je. ,,Antonio?" Otočí se na mě. ,,Jsi v pohodě?" zeptám se. ,,Jo," odpoví. ,,Ne vlastně ne. To čekání mě dohání k šílenství. Potřebuju být s ní,"řekne. ,,Jo já taky."
Nevím, co se mámě stalo. Možná někde vjela nebo nebyla připoutaná. Taky to mohl někdo zavinit. Šílím ze všech teorií, ale hlavně, že je živá.

Hayden: Neboj, vrátím se. Tak lehce se mě nezbavíš.

Vivi: Vlastně budu moc ráda, když se vrátíš.

Usměju se.

Hayden: To má znamenat co?

Vivi: Potřebuju tě vidět. Nevím, co jsi viděl na tom parketu, ale z mojí vlastní vůle to nebylo. Chris je hajzl a prý jsem byla jen jeho rozptýlení. Promiň, že tě tím zatěžuju. Jen chci říct, žes měl pravdu a taky aby sis nemyslel, že spolu něco máme. Dej mi pak vedět, jak je na tom máma.

Počkat. Co? Ten idiot měl Vivienne jako rozptýlení? To snad nemyslí vážně.. Aspoň, že ho Vivienne poslala k vodě. Nechci být hnusnej, ale od té doby, co jsem ho poprvé viděl, mi připadal nějak moc milý.

Hayden: Hajzl. Jsem rád, že to není tvůj kluk.

Vivi: Vážně?

Hayden: Musím letět. Napíšu ti až dorazím. Mám tě rád, Morganová.

Vivi: Taky tě mám ráda, Frichi.

One ice cream please! [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat