One ice cream please! [CZ]

jedno úžasné místo

Celou dobu čekám, co mi napíše a jestli to myslel vážně s tím, že tam možná zůstane. Pak mi ale přijde zpráva a já jsem zase klidná. Napíšu mu pravdu a že ho potřebuju vidět. Nezmíním se o tom, že k němu něco cítím, protože se mi to zdá v tuto chvíli nevhodné a navíc jsem ráda, že není naštvaný.

Hayden: Musím letět. Mám tě rád, Morganová.

Na tváři se mi objeví úsměv.

Vivi: Taky tě mám ráda, Frichi.

Pustím si do sluchátek hudbu a rozhlížím se na město z balkónu. Nevím, co mám v plánu dělat, ale nechci tady jen tak sedět a nic nedělat. Napíšu Fabianovi, jestli nemá zítra čas a on za minutu odepíše, že má volný celý týden.

...

Druhý den vstanu o něco dřív, protože jsme s Fabianem vymysleli výlet vlakem do malého španělského městečka, kde to má Fabian moc rád. Ve vlaku sedíme naproti zamilovanému páru a Fabian usnul, protože toho v noci moc nenaspal. Vytáhnu knížku, protože mi zbývá asi posledních 30 stran do konce. Už jsem zase potopená v jejich příběhu a na konci mi ukápne pár slz. Dave pozval Julii na plavbu výletní lodí a tam ji požádal o ruku. Ta řekla samozřejmě ano.

Když se blíží naše poslední zastávka, probudím Fabiana. ,,Jo už jsem vzhůru," promne si oči. Zasměju se. Vlak zastaví a cestující postupně vychází a nakonec i my s Fabienem. Ten mě vede k východu, protože jak se zdá, zná to tu moc dobře. ,,Chci tě vzít na jedno místo, které mám moc rád, ale bude to taková větší procházka, jestli ti to nevadí," řekne. ,,Ne. Jsem ráda, že mě tam bereš,"usměju se. Od nádraží přejdeme na autobusovou zastávku, odkud jedeme nacpaným autobusem na konečnou. Nepřestávají nastupovat další cestujicí, i když by mohl za chvíli ten bus prasknout. Jo to je asi přehnaný, ale chápete mě. Fabianovi to asi taky není úplně příjemný, takže když se konečně ozve jméno naší zastávky, oba rychle vystoupíme a vydechneme. ,,Tak to bylo něco! Ještě nikdy jsem nejel v tak nacpaném autobude," řekne. ,,Já taky ne," odpovím.

Jdeme po kamenité cestičce, která se postupně mění v louku a stoupáme někam na kopec. Kolem není ani živáčka a je tady nádherný klid. ,,A jak se ti žije v Anglii?" zeptám se po chvíli. ,,Jo je to tam skvělý. Nikdo ve škole mě neodsuzuje za to, že jsem gay a navíc moji kámoši jsou vážně super. S Thomasem jsme spolu už 2 roky a nikoho úžasnějšího jsem v životě nepotkal. Někdy ti ho představím," usměje se. ,,To je fajn," řeknu. ,,A co ty a Amsterdam?" ptá se. ,,Ale jo. Ujde to tam. I když vlastně ve škole mě nemá jeden kluk rád a já nevím proč a nevíc je to kamarád Haydena," řeknu. ,,Aha a Hayden o tom neví?" ,,Ne," zavrtím hlavou. ,,Tak třeba se to změní, uvidíš," řekne. ,,Budu v to doufat."

Vychutnávám si přírodu kolem sebe když konečně Fabian oznámí, že jsme skoro na místě. Proleze malým křovím a pak už to zahlédnu. Na kopci stojí dřevěná lavička, na které je něco vyryté. ,,Co to znamená?" zeptám se Fabiana. ,,Descrube el mundo znamená Objevuj svět." Rozhlídnu se. ,,To je nádhera," řeknu. Posadíme se na lavičku a Fabian mi vypraví, že poprvé tady vzal Thomase a řekl mu, co k němu opravdu cití.